Čeští vědci našli model léku na vzácný Angelmanův syndrom. Genovou terapii ověří na laboratorních myších
Tým vědců z Českého centra pro fenogenomiku objevil model léku, který má vyřešit příčinu vzácného Angelmanova syndromu. Tomu se přezdívá „syndrom šťastného dítěte“, protože se pacienti často usmívají. Mají těžké mentální postižení, problémy s chůzí a řečí a často trpí epileptickými záchvaty. V Česku je 80 nemocných, na světě 500 tisíc. Pokud se ve sbírce vybere dostatek peněz na další fázi výzkumu, bude se léčba v rámci preklinické studie testovat na myších ve Vestci u Prahy.
České centrum pro fenogenomiku má přezdívku „myšárna“ nebo „myší klinika“ a je součástí moderního výzkumného ústavu Biocev ve Vestci u Prahy. Laboratorních myší tady mají desítky tisíc a jejich hodnota jde do stovek milionů korun. I proto se dá přímo k myším jít jen výjimečně, a to po sérii opatření, aby chovy nikdo nenakazil.
Čtěte také
Před vstupem se návštěvník převléká do sterilizovaného oblečení z hladkého syntetického materiálu, na kterém se tolik nedrží nečistoty. Na hlavu si nasadí bílou čepičku, přes nos a pusu roušku a mění si ponožky. Pryč musí také větší šperky nebo hodinky.
Následuje nazouvání gumových bot a pak návštěva prochází dezinfekční kabinou, která připomíná výtah. V průhledné komoře se 15 sekund otáčí a zvedá ruce a nohy.
„Říkáme tomu vzduchová sprcha. Je to všechno kvůli možné nákaze, kterou bychom mohli na myši přenést. Sprcha nás omývá od všech možných bakterií a virů, které nám ulpěly třeba na tvářích nebo na oblečení,“ vysvětluje vedoucí preklinických studií Českého centra pro fenogenomiku Gizela Koubková.
Myší hotel
Vědci v Biocevu pracují s myší domácí, tedy s hlodavcem, který má přetočený režim, takže ve dne spí. V teráriích o velikosti větší krabice od bot tak teď myši většinou odpočívají. V jednom chovném boxu žije až 6 kusů. Mají neprašnou podestýlku, kartonové domečky, kousky buničiny na hnízdo, v pítku vodu a v miskách granule.
„Jsme v části zvěřince, která slouží našemu personálu. Ten se nám o zvířata stará podle pravidel, aby se ty naše myšky měly ve všech směrech výborně,“ zdůrazňuje Gizela Koubková. V místnostech se hlídá vlhkost a teplota kolem 22 stupňů.
Myši v Českém centru pro fenogenomiku mají černou barvu a váží zhruba 25 gramů. Dožívají se dvou let, ale od roku a půl už jsou považovány za staré.
„Pracujeme na celosvětově uznávaném kmenu myší, který se jmenuje Black 6. Víme, který kmen je na který výzkum vhodný. Dají se snadno množit, rodí se běžně 6 až 10 mláďat,“ popisuje u jednoho z chovných boxů vedoucí výzkumu.
Když si myši povídají
Angelmanův syndrom způsobuje vrozené genetické poškození 15. chromozomu. Během výzkumu léku pracuje tým vědců v laboratořích u Prahy s desítkami myší, které tento syndrom mají.
Čtěte také
Od roku 2018 sleduje jejich chování, které je podobné jako u pacientů: myši jsou nemotorné, nekoordinované, jinak si staví hnízda a podle Gizely Koubové jde také zaznamenat, že spolu jinak komunikují.
„U lidí je to jednoduché: mluví dítě, nebo jen vydává zvuky? U myší je to jinak. Mluví spolu ve zvukovém pásmu, které neslyšíme. Ale během našeho měření vokalizace přes ultrazvuk to slyšíme, takže ve skutečnosti tichá klec vydává neskutečný rámus,“ usmívá se.
„Myši si tam spolu vykládají, hádají se a maminky mluví s myšátky. Ta je zase volají a brečí. Je to fascinující, jak ten svět ožije.“
Co ukáže tělocvik
Laboratorní testování probíhá i v labyrintech nebo na takzvaném rotarodu – pohyblivé tyčce, která se postupně roztáčí a myš se z ní snaží nespadnout. „Měří se tu jejich neuromotorické schopnosti,“ upřesňuje vedoucí výzkumu.
„Je možné tu zkoumat učení, protože si dokážou vypracovat metodu, jak se udržet. A když mají nějakou poruchu motorického učení, tak se to projeví. Když s nimi uděláte třeba těch pět cyklů, pět dnů po sobě je to budete učit, tak zatímco zdravá myš bude podávat neustále lepší a lepší výsledky, ta nemocná bude pořád stejně padat.“
Vědci si myši rozlišují – některé mají čárky na ocase, další kovový kroužek v uchu. „Odborně tomu říkáme ušní známka, je na ní vyražené číslo. Myšky to dostanou, abychom je spolehlivě a trvale rozlišili podle genotypu,“ doplňuje Gizela Koubková.
Přes experimenty k léku
Po pěti letech zkoumání nemocných myší už tým Českého centra pro fenogenomiku ví, jak Angelmanův syndrom formou genové terapie léčit.
Čtěte také
„Sledujeme geny, které jsou pro vývoj této choroby nejdůležitější. Naše strategie je to vlastně odblokovat. Pošleme tam určitý faktor a potom by ten gen měl začít fungovat a celá fyziologie by se měla nastartovat,“ říká ředitel centra Radislav Sedláček.
„Začínáme, jakmile budeme moct použít prostředky,“ naráží na to, že další fáze výzkumu vyjde na víc než 20 milionů korun a peníze je teď potřeba vybrat na dárcovském webu Donio.
Takzvaná preklinická studie by měla trvat zhruba dva a půl roku, pak by mohli dostat genovou terapii první pacienti. Lék vyvinutý v Českém centru pro fenogenomiku by měl být pro pacienty výrazně levnější než v případě, kdy by genovou terapii na Angelmanův syndrom vyvíjela velká korporace.
Související
-
Vědecký tým v Praze vrátil ochrnutým potkanům cit. Obnovit motorické nervy je těžší, říká neurovědec
Po poranění míchy je možné obnovit některá nervová spojení, prokázali vědci z Ústavu experimentální medicíny AV. Na experimentech se podílel i neurovědec James Fawcett.
-
Touží po léku pro svého syna, který má Anglemanův syndrom. Proto založili Asociaci genové terapie
Děti i dospělí s Anglemanovým syndromem se rádi smějí, ale nemluví. Syndrom má i syn manželů Hajgajdových, kteří zjistili, že nadějí by mohla být genová terapie.
-
‚Nikdy si nepopovídáme.‘ Kvůli Angelmanovu syndromu nasvítí Česko některé památky modře
V Česku lékaři vědí o zhruba 50 pacientech s Angelmanovým syndromem, ve skutečnosti jich může být násobně víc.
