Magazín Experiment: V čem je unikátní Rossova operace srdce? A co umí chytrá hůl pro nevidomé?

„Tato chlopeň je vrozeně anomální. Normálně má aortální chlopeň tři cípy, v tomto případě jeden cíp vytváří těsné zúžení,“ popisuje přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie pražského IKEM Ivan Netuka před zákrokem.

Čtěte také

Srdce bijící mimo jakékoliv lidské tělo. I to umějí lékaři v IKEMu díky unikátnímu přístroji. A zvládnou tak i víc transplantací

„Levá komora musí protlačit do krevního oběhu krev přes velmi tenkou trysku, takže samozřejmě dochází k jejímu velkému namáhání a krevní výdej je nedostatečný.“

Mladá pacientka je už v plné anestezii a Netukovi kolegové jí už otevírají hrudník. Na sále je už i kardiolog Tomáš Marek a na jícnovém echu si znovu ověřuje, že zákrok, při kterém lékaři vymění aortální chlopeň za tzv. autograft, tedy za pacientčinu vlastní plicnicovou chlopeň, je možné provést.

„Měříme velikosti prstenců chlopní, aby nebyl rozdíl mezi tou aortální a pulmonální,“ vysvětluje.

Zastavit srdce a bojovat s časem

Zatím je pacientka na dýchacím přístroji, napravo od operačního stolu je ale už připravený mimotělní oběh. Ovládá ho sestra pro klinickou perfuziologii Jana Vtípilová.

Mimotělní oběh ovládá sestra pro klinickou perfuziologii (ilustrační snímek z Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM)|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

„Probíhá příprava mimotělního oběhu, naplnění a protočení systému, odvzdušnění a poté, co chirurgové zakanylují srdce, podá se heparin a můžeme začít používat mimotělní oběh,“ přibližuje. „Podáváme kardioplegii, která slouží k zastavení srdce pacienta. Hlídáme, aby srdce bylo zastaveno.“

„Dejte žilní kanyly a já už se jdu mýt,“ informuje své kolegy na sále kardiochirurg Ivan Netuka. Tým pod jeho vedením čeká mnohahodinový výkon.

„Vystříhali jsme těžce kalcifikovanou aortální chlopeň, připravili si lůžko pro uložení autograftu do aortální pozice. Srdíčko stojí, postupujeme malými krůčky vpřed,“ popisuje nad operačním polem. Zatím má jeho tým za sebou zhruba 2,5 hodiny na sále a je asi v polovině zákroku.

Během zákroku je pacient napojen na mimotělní oběh (ilustrační snímek z Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM)|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

„Tohle je asi taková nejdelikátnější část spolu s odpojením té plicnicové chlopně. Byli jsme velmi blízko jedné z hlavních tří cév na srdci a museli jsme si s tou preparací vyhrát,“ přibližuje operatér.

Chytré řešení pro srdce i pacienta

Pro na první pohled složitou výměnu chlopní mají kardiochirurgové pádný důvod.

V IKEM provedou až 20 Rossových operací ročně (ilustrační snímek z Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM)|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

„Ta plicnicová chlopeň, kterou přisadíme do aortální pozice, je chlopeň, která je živá, vitální, vlastní tomu pacientovi. Má mnohem lepší odolnost ve vysokotlakém systému systémové cirkulace oproti homografu, což je devitalizovaná tkáň, která by podlehla rychlé degeneraci, pokud bude zatížena vysokými systémovými tlaky,“ vysvětluje Ivan Netuka.

V plicnicovém řečišti, kam kardiochirurgové našijí dárcovský štěp neboli homograft, jsou tlaky mnohem nižší, proto bude jeho degenerace výrazně pomalejší.

„Umožníme plně biologické řešení, jsme schopni se vyhnout ředění krve a samozřejmě snižujeme riziko infekce v průběhu života,“ vyjmenovává výhody Rossovy operace kardiochirurg.