Poznání myších genů by mohlo pomoci s léčbou u lidí. Vědci studují jejich metabolismus i oční vady

3. září 2018
Devadesát osm procent myších genů se podobá genům člověka. I proto se myš už mnoho desítek let používá k vědeckým účelům

V útrobách Českého centra pro fenogenomiku ve Vestci u Prahy tráví svůj život desítky tisíc myší. Jejich život netrvá dlouho, ale pro člověka má zásadní význam. Vědecká bádání na geneticky upravených myších modelech totiž mohou pozitivně ovlivnit léčbu závažných onemocnění, třeba rakoviny nebo cukrovky.

Experimentální chirurgie má přísná pravidla. Zvířata dostávají stejnou péči jako lidé, ujišťují odborníci

Chirurgové zkoušejí na praseti experimentálně ověřit postup ošetření poškozené anastomózy

V rámci přísných pravidel experimentální chirurgie lze na zvířatech testovat nové diagnostické a léčebné postupy. Jedná se o takzvaný aplikovaný výzkum, na jehož základě jsou metody ověřené v experimentu přenášeny do klinické praxe. Při lednové sérii operací na prasatech skupina chirurgů z pražských nemocnic zjišťovala, jak co nejdříve odhalit a co nejefektivněji léčit netěsnost ve střevním spojení, ke kterému dochází zhruba u 10 procent pacientů po střevní operaci.

Jsme převlečeni ve sterilním oblečení a chystáme se projít takzvanou vzdušnou sprchou, která by z nás měla sfouknout případné mikroby, které by se na nás mohli ještě nacházet. Mými průvodci jsou vědec Jan Procházka a Radislav Sedláček, ředitel Českého centra pro fenogenomiku, které je součástí Biocevu a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Myší superpočítač

Pak už vcházíme do jedné z laboratoří, kde jsou v klecích po jedné rozmístěny laboratorní myši. „Jedním ze základních parametrů, které u těchto myší sledujeme, je váha,“ vysvětluje Radislav Sedláček s tím, že zvířata, které jsou v této laboratoři, jsou součástí experimentu zkoumajícího metabolické procesy. Změny hmotnosti jsou tedy jedním ze zásadních indikátorů.

Zjištěná data umožňuje sbírat obrovský přístroj – fenomaster, který se nachází ve vedlejší místnosti. Myši jsou v klecích umístěny po jedné, aby senzory, které jsou uvnitř, mohly sledovat údaje z každého jedince zvlášť.

Revoluce v boji s obezitou? Čeští vědci testují na myších látku, která možná pomůže i pacientům s Alzheimerem

Čeští vědci vyvinuli peptidy, které by mohli pomoci pacientům s obezitou

Obezita trápí lidstvo v čím dál větší míře. Čeští vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd přišli na způsob, jak s tímto problémem bojovat. Jejich práce si všimla i největší farmaceutická firma zaměřující se na diabetes a z látky vyvinuté v České republice chce vyvinout lék na obezitu.

Test, který tu právě probíhá, trvá 48 hodin a senzory během této doby v reálném čase sledují u myší spotřebu kyslíku, potravy a pití. Díky velmi rychlému a přesnému sběru dat jsou vědci schopni sledovat změny v myším metabolismu s přesností na 15 vteřin.

Hlodavci u očaře

U další skupiny myší právě probíhá jiný, tentokrát glukózový toleranční test. „Myším se píchne 20procentní glukóza a její hodnota se následně v časových intervalech zjišťuje z krve zvířat,“ popisuje charakter pokusu výzkumnice Michaela Ptáčková.

Jiná, tentokrát menší laboratoř je zase myší opthalmologie. Vědci tu pomocí přístrojů podobných těm, které používají oční lékaři, zkoumají vlastnosti myšího zraku. „Jen do místa, kam si u lékaře opře pacient bradu, pokládáme celou myšku,“ vysvětluje Jan Procházka.

„Geneticky pozměněné myši se používají jako model pro nejčastější choroby známé u lidí. Zjišťujeme, jestli mutace genů, u kterých byla zjištěna souvislost s konkrétní oční chorobou u lidí, fungují stejně i u myší. A pokud se to potvrdí, zkoumáme, co s tím dělat dál,“ popisuje Marcela Pálková, vedoucí očního screenu.

Funkční genomika nalézá geny důležité pro funkci specializovaných fyziologických systémů a pak umožňuje ověření jejich využití pro vývoj nových farmak. Hlavním cílem programu je charakterizovat komplexní funkce genů v lidském genomu včetně jejich interakcí. K tomu slouží výzkum na modelech myši a potkana v rámci servisní laboratoře České centrum fenogenomiky.

Zdroj: Biocev

„S myší jako modelem pro výzkum funkce genů se pracuje už více než sto let. Asi 98 procent myších genů je podobných, jako najdeme u lidí. Proto chceme zjistit funkci všech genů a do roku 2022 získat encyklopedickou znalost, která nám umožní poznat, co který gen dělá,“ shrnuje smysl výzkumu fenogenomického centra ve Vestci Radislav Sedláček.

Spustit audio
autoři: Andrea Skalická, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas