Experimentální chirurgie má přísná pravidla. Zvířata dostávají stejnou péči jako lidé, ujišťují odborníci
V rámci přísných pravidel experimentální chirurgie lze na zvířatech testovat nové diagnostické a léčebné postupy. Jedná se o takzvaný aplikovaný výzkum, na jehož základě jsou metody ověřené v experimentu přenášeny do klinické praxe. Při lednové sérii operací na prasatech skupina chirurgů z pražských nemocnic zjišťovala, jak co nejdříve odhalit a co nejefektivněji léčit netěsnost ve střevním spojení, ke kterému dochází zhruba u 10 procent pacientů po střevní operaci.
Chirurg Jaroslav Kalvach se připravuje dnes už na třetí operaci. Na operačním sále v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd v Liběchově mi vysvětluje, co bude cílem zákroku.
Operace bude probíhat zcela podle postupů a principů používaných v humánní medicíně, jen s tím rozdílem, že pacientem je prase.
Počet experimentálních zvířat se díky moderním metodám podařilo snížit na deset až patnáct procent původního počtu.Václav Liška.
Koloanální anastomóza
Lékaři nejdřív laparoskopicky odstraní kus jeho střeva, podobně jako třeba pacientům s rakovinou. Tenké střevo mají prasata delší a trochu jinak vinuté a poskládané mají i tlusté střevo, ale mají velmi podobnou stavbu konečníku jako lidé. A to je pro tento experiment klíčové.
Při dalším zákroku pak lékaři střevo opět spojí dohromady – provedou takzvanou anastomózu. Do přerušených částí střev umístí chirurgický nástroj zvaný stapler – svorkovač.
Jedna jeho část se umístí k rektu a druhá do horní části střeva. Obě do sebe zapadají na principu klíč-zámek a spojí obě části střeva znovu dohromady.
Včasná diagnóza
Při těchto experimentálních operacích lékaři cíleně vyvolávají takzvaný anastomický leak, laicky řečeno díru v místě, kde jsou obě části střeva sešité dohromady.
Nácvik chirurgické techniky na umělém modelu či trenažéru zatím nemůže plnohodnotně nahradit operatérovu zkušenost s živým zvířetem.Václav Liška
„Na jednom stapleru část svorek vyndáme a vytvoříme tak defekt. Následně zkoumáme, kdy se objeví známky zánětu nebo další příznaky, které mohou pomoci v časné diagnostice,“ vysvětluje Jaroslav Kalvach.
Jedním z cílů těchto operací tedy je naučit se rozeznávat případný únik v místě anastomózy co nejdříve po samotné operaci. Lékaři se ale zároveň snaží najít vhodný způsob, jak poškození opravit.
Naděje v podobě miniinvazivní laparoskopie
Jednou variantou je střevo rozpojit a pokusit se provést anastomózu znovu, dalším způsobem je zaslepení pahýlu střeva a vyvedení umělého vývodu (stomie).
Nakonec se ale v této části pokusů osvědčil jiný postup. „Nejúspěšnější byla miniinvazivní laparoskopická ošetření přes konečník,“ hodnotí doktor Kalvach.
Tento výsledek je třeba ještě důkladně potvrdit dalšími operacemi, teprve pak je možné uvést nové metody do běžné chirurgické praxe.
