Jak se připravit na další pandemii? Vědci zkoumají netopýry, komáry a klíšťata, aby objevili nové viry

„Nejdříve to musíme vyndat z mrazáku,“ popisuje student magisterského studia Přírodovědecké fakulty Martin Řídel. Jsme v laboratoři molekulární a nádorové virologie ve výzkumném centru BIOCEV u Prahy.

„Obsahují izolované viry se zvířat, které se uchovávají ve speciálním roztoku, který je nedegraduje, když jsou uchovávány při nízkých stupních mrazáku,“ pokračuje v přípravě Řídel.

Přečíst genom

Čtěte také

Díky myším vědci v Akademii věd identifikovali například gen, který stojí za degenerací sítnice

„Následně je třeba tyto vzorky promíchat. Promíchávání děláme na tzv. vortexu, který se zapne a čistě promíchává. Následně vzorky dáváme do centrifugy – stočíme, aby se všechny kapičky, které jsou na povrchu zkumavky, dostaly do roztoku,“ ukazuje mladý vědec, co musí udělat předtím, než si sedne za laminární box. V něm vzorky se zvířecími viry pomocí speciálních roztoků a enzymů namnoží tak, aby mohly být později sekvenovány, a dal se tak přečíst jejich genom.

„Ve finále bude tedy speciálně upravený vzorek virové nukleové kyseliny, který má na každém konci připojený specifický index, díky kterému ho lze potom bioinformaticky rozeznat ve směsi dalších jiných vzorků,“ zakončuje vědec.

Nejatraktivnější jsou netopýři

Martin Řídel a Martina Saláková, která výzkum vede|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

„Naše laboratoř se zabývá studiem viromu,“ vysvětluje Martina Saláková, která výzkum vede. „Snažíme se identifikovat celé spektrum virů, DNA i RNA. Naše metoda je schopná identifikovat téměř všechny viry,“ popisuje.

„Nyní jsme si připravili tu reakci. Ještě ji znovu stočíme v centrifuze, aby se opět všechny kapičky dostaly na dno zkumavky a nebyly tam žádné bubliny,“ pokračuje v postupu vědec. „Můžeme si zapnout samotný cykler, do kterého ty vzorky vložíme,“ vkládá Martin Řídel vzorky obsahující viry ze zvířat do přístroje, ve kterém proběhne PCR reakce.

Čtení virů

V laboratoři přes chodbu sedí u počítače bioinformatička Dominika Kadlečková. Důkladně pročítá řady písmen. Výsledek sekvenace vzorků.

„Vzorky, co jsme osekvenovali, musíme nějak spojit dohromady, abychom získali, jaký virus se nachází v jakém vzorku, v jaké koncentraci v poměru mezi vzorky. Až to se potom dál analyzuje,“ popisuje Dominika Kadlečková.

Bioinformatička Dominika Kadlečková|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

Vědci mají k dispozici téměř všechny druhy komárů a klíšťat z různých lokalit v Česku. Podle Martiny Skalákové je pro virology asi nejatraktivnější výzkum netopýrů.

„My známe koronaviry, ebolu, virus Marburg, to jsou velmi patogenní viry, které jsou z netopýra přenosné na člověka. Zatím se u evropských netopýrů neukazuje, že by měli nebezpečné patogeny, které jsou známy z Afriky, ale je dobré být připraven a vědět, jaké viry se u zvířat s vysokým rizikem zoonóz nachází,“ předestírá vedoucí výzkumu Martina Skaláková.

Výzkum virů ve zvířatech je součástí projektu DURABLE, na kterém spolupracuje téměř dvacítka vědeckých laboratoří z celé Evropy. Trvat by měl ještě rok a půl.