Magazín Experiment: Jak se řídí vozidlo bez oken i periskopu? A jak s pomocí softwaru odhalit Alzheimerovu nemoc?

Ovládat vozidlo bez oken i periskopu se zdá jako neřešitelný úkol. Vědci z brněnského výzkumného a vývojového centra Honeywell ale vyvinuli systém řízení, který funguje na principu rozšířené reality. Skládá se z několika kamer, a hlavně speciálních brýlích s displeji, které dokážou zobrazit v zorném poli řidiče všechno v okolí vozidla, a to s minimálním zpožděním obrazu.

Kamery místo očí

Společně s Josefem Valíčkem a Davidem Červínkem, kteří se na vývoji speciální technologie v Brně podíleli, nastupujeme do červeného džípu. Na první pohled vypadá jako obyčejné auto, všechna okna ale zakrývá černá plachta, není tedy nijak vidět ven.

Základem systému jsou kamery umístěné zvenku na vozidle|foto:Karolína Burdová, Český rozhlas

„Nejprve nasadíme helmu, abychom optimálně viděli displej, který zobrazuje venkovní svět,“ vysvětlují, zatímco si na hlavě upevňuji speciální helmu. Záhy už před sebou vidím pohledem kamer umístěných zvenku.

„Je to minimální konfigurace s šesti kamerami – hlavní dvě kamery jsou vepředu, potom je tam levá, pravá strana, zadní kamera a jako přídavná kamera je přední na nárazníku,“ vypočítává vědec.

Na displeji brýlí vidím čísla, tečky a písmena, které slouží pro orientaci v prostoru. A když hlavu skloním níž na kapotu, vidím zelené čáry, které mě budou navigovat.

Stereovize a rozšířená realita

„Vepředu je nastavená stereoskopická vize, což znamená, že vpředu na autě jsou dvě kamery vedle sebe – vy máte před očima dva nezávislé displeje, který každý zobrazuje trošinku jiný obraz. Je to v podstatě jako když člověk reálně vidí každým okem trošku jiný pohled a mozek z toho dokáže vytvořit jakoby prostorový model okolí.“

Kabina vozu je zakryta tak, aby měl řidič znemožněný výhled ven|foto:Karolína Burdová, Český rozhlas

Další velký bonus nové technologie je, že uživatel vidí na displeji brýlí celou palubní desku.

„Nemáte vlastně virtuální realitu na hlavě, ale máte augmentovanou realitu, což znamená, že skrz ty displeje vidíte – a vidíte veškeré ovládací prvky v autě,“ zdůrazňuje vývojář. „Když se podíváte dopředu, natáhnete ruku na tyto tlačítka a zmáčknete šipku dolů, tak se vám přihodí kamera a vidíte dozadu. Takže se vůbec nemusíte otáčet.“

Čtěte také

Smyk i náklon jako ve skutečnosti. Simulace jízdy ve virtuální realitě pomůže řidičům i vývojářům

Po úvodní instruktáži přichází čas na praktickou ukázku, a tak na základě pokynů zařazuji rychlost a rozjíždím se. Během řízení sleduji na displeji zelené navigační čáry.

„Měla byste si za chvíli zvyknout a sama poznáte, že ten pravý kopec je podstatně prudší než ten náš nebo že jedeme do kopce,“ provází mě moji instruktoři za jízdy radami.

Bez nevolnosti

Přestože se pohybuji v reálném autě a sleduji přitom pohyb pouze na displeji, za dobu jízdy se mi nedělá vůbec špatně. V tom spočívá další výhoda technologie brněnských vývojářů ze společnosti Honeywell. K převodu dat z kamer do digitálního obrazu totiž dochází prakticky v reálném čase, takže nevzniká nežádoucí zpoždění vůči pohybu těla, které způsobuje nevolnost.

Řidič se v terénu orientuje podle navigačních čar na displeji virtuálních brýlí|foto:Karolína Burdová, Český rozhlas

„Jde o fyziologii člověka, jak oko vnímá pohyb obrazů a podobně. Pokud je zpoždění víc jak 20 milisekund, tak už lidský mozek vnímá nějakou nevolnost,“ vysvětluje vědec.

Stávající konfigurace je vybavena kamerami určenými pro denní světlo. K řízení v noci by bylo potřeba použít infračervené kamery. Technologii je tak možné uplatnit nejen v noci, ale taky třeba v mlze nebo v prašném prostředí.

Kde takový systém najde praktické uplatnění? Poslechněte si rozhovor s Milanem Pindryčem z brněnského Honeywellu, který se stará o zákazníky z oblasti obrany.