Magazín Experiment: Jak se ovládá počítač očima? A jak nebezpeční jsou parazité z přírodních koupališť?

Alena Šmachová z malé obce na Hodonínsku je kvůli spinální svalové atrofii (SMA) ležící. Nemůže se pohnout a nemluví. Komunikuje a také pracuje přes počítač díky speciálnímu zařízení, které reaguje na pohyb očí. Jak webdesignerka Alena přiblížila Radiožurnálu, plánuje vytvořit i profesní katalog pro zdravotně hendikepované.

Alena Šmachová vytváří weby jen za pomocí pohybů očí|foto:Archiv rodiny Aleny Šmachové

„Setkávám se s reakcemi lidí, kteří si myslí, že je ovládání očima něco hrozně těžkého. Nechápou, jak se takhle dá vůbec pracovat,“ popisuje 43letá Alena Šmachová, která pochází z obce Tvarožná Lhota na jižní Moravě. Komunikuje jen písemně, a to přes e-mail i nejrůznější chaty, kde odepisuje velmi rychle a přidává také emotikony.

Klíčová je správná kalibrace

Pod obrazovkou počítače má Alena přidělanou speciální lištu, ve které jsou zabudované kamerky. Ty snímají pohyb Aleniných očí. Zadívá se na požadované písmeno a nainstalovaný software ho napíše. Vznikají tak slova a věty.

Na stejném principu ovládání díky pohybu očí pak Alena vytváří pro klienty webové stránky. V podstatě za ni program v nastavené rychlosti sám kliká, nic není například potřeba potvrzovat mrkáním.

Alena leží na boku a běžný monitor má na držáku v potřebné poloze na pojízdném stolečku vedle postele.

Alena Šmachová vytváří weby jen za pomocí pohybů očí|foto:Archiv rodiny Aleny Šmachové

„Kamerky na monitoru snímají to, kam se koukám. Všechno trvá pár milisekund. Po zaměření se na určitý bod mi nabídne program další interakce. Levé tlačítko, pravé tlačítko myši, dvojklik, scrollování nebo přetáhnutí,“ přibližuje Alena a doplňuje, že je důležitá kalibrace a přesná poloha monitoru.

Systém má i hlasový výstup, takže může okolí přečíst to, co uživatel očima napíše. Alena bydlí s rodiči, kteří se o ni celý život starají.

Digitální svět je svoboda

Alena do 35 let mluvila, pak ale přišlo dechové selhání a má tracheostomii, se kterou komunikovat hlasem nejde. Kvůli SMA nemůže ovládat svaly, takže nehýbe ani rukama. Zbývá tak komunikace pomocí očí.

Oční navigaci Alena Šmachová používá zhruba tři roky. Kompletní systém, který vyjde na víc než 100 tisíc korun, dostala od rodiny pacienta s onemocněním ALS. Tedy s fatální neléčitelnou nemocí, která postupně ochromuje svalstvo celého těla.

Čtěte také

Mámou potmě V: Alena s Šarlotou oslavily čtvrté narozeniny, společně vaří i čtou

„O očním ovládání počítače jsem se dověděla už asi čtyři roky zpět z reportáže. Zeptala jsem se na něj sestřiček z domácí péče. Jedna z nich znala pána, který měl ALS a bohužel zemřel a jeho žena byla tak hodná, že mi zařízení věnovala,“ vysvětluje.

Pro Alenu je digitální svět obrovskou svobodou. Přes kamarádku se dostala k tvoření webů, prošla kurzem a pracuje jako webdesignerka: „Baví mě úplně všechno. Komunikace s klienty i samotná tvorba webu. Mám ráda naše webařské kluby i různé webináře a další kurzy. V březnu jsem měla roční výročí ode dne, kdy jsem poprvé koupila doménu a začala s weby.“

Pracovní plocha programátora Filipa Bicana|foto:Veronika Hlaváčová, Český rozhlas

Alena vypráví, že už vytvořila stránky třeba pro chůvu hlídající děti, instalatéra nebo obchod s pečivem. V práci na webech dál pokračuje: „Za vše, co dokážu sama, jsem hrozně vděčná. Práce pro mě znamená nebýt ležák a taky možnost zapojit se do společnosti.“

Alena Šmachová má proto v plánu vytvořit i profesní katalog pro lidi se zdravotním hendikepem, kteří mají problém sehnat práci. „Cílem je, aby firmy a podnikatelé měli možnost se do katalogu podívat a najmout si na práci člověka s hendikepem a tím ho podpořit v jeho samostatnosti. Katalog by byl pro lidi ZTP a ZTP/P, kteří pracují na volné noze,“ popisuje plány Alena.

150 znaků za minutu

V začátcích Aleně pomáhal s očním ovládáním počítače programátor Filip Bican. Jako technická podpora pracuje pro výrobní družstvo nevidomých Spektra, které nabízí kompenzační pomůcky. Odhaduje, že oční navigaci po Česku používají stovky lidí.

Programátor Filip Bican|foto:Veronika Hlaváčová, Český rozhlas

„Alence to šlo od začátku dobře, ale museli jsme řešit problémy s pozicí. Musíte být totiž ve vzdálenosti 30 až 90 centimetrů od monitoru a v ideálním případě byste se měli koukat kolmo na střed displeje. A jelikož Alenka leží, tak bylo potřeba ten monitor trošku upravit, natočit a detailně zjistit, jaká ta poloha bude nejvhodnější,“ vzpomíná Filip Bican na dobu před třemi roky.

Sám občas oční navigaci používá. Má stejně jako Alena Šmachová onemocnění SMA a je i místopředsedou Asociace muskulárních dystrofiků. Na rozdíl od Aleny mluví a může s omezením používat ruce.

„Mám tady před sebou lištu s infračervenými kamerami a v pravé části monitoru mi to nabízí funkce a já jen přenáším pohled na další místo a systém klikne,“ vysvětluje v bytě v Praze programátor Filip Bican.

Sám má nastavenou rychlost kliknutí na jednu sekundu. Zná ale klienty, kteří používají i víc než o polovinu nižší rychlost potvrzení a jsou schopní napsat i 150 a víc znaků za minutu.  „Když tohle číslo uděláte očima, tak to už je opravdu fičák,“ usmívá se programátor.

Programátor Filip Bican|foto:Veronika Hlaváčová, Český rozhlas

Se systémem v minulosti pomáhal třeba katolickému knězi nebo divadelnímu režisérovi s roztroušenou sklerózou. Hodí se také pro lidi s ALS, dětskou mozkovou obrnou nebo poruchami autistického spektra.

„Je to ideální pro všechny lidi, kteří nemůžou mluvit. Třeba v nemocnicích jsou za tohle zařízení vděční,“ uzavírá Filip Bican, podle kterého kamerkám nevadí brýle nebo kontaktní čočky. Problém může být ostré světlo nebo třeba piercing v obočí, který se leskne a světlo by odrážel.