Složitá doba, internet a vliv Ruska. Situace je vážná, říká nový šéf ústavu duševního zdraví Horáček

Do čela Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) nastoupil v pondělí profesor Jiří Horáček. Na postu předsedy nahradil Petra Winklera. Proč se horší psychické zdraví ve společnosti? „V dějinách jsou období klidnější a složitější a my žijeme bezpochyby v tom složitějším. Národní ústav duševního zdraví by měl stát v první linii v ochraně společnosti před zhoršováním psychiky,“ říká psychiatr Horáček v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

V pondělí jste oficiálně nastoupil do funkce, ale v ústavu působíte od jeho založení v roce 2015, podílel jste se i na přípravě projektu. Mohl byste velmi stručně popsat, co předcházelo rezignaci vašeho předchůdce Petra Winklera?

V posledních letech se kumulovaly problémy ústavu, které jsou strukturální, které nakonec vedly i k finančním problémům. Náš ústav má teď poměrně velký finanční deficit.

Současně se hromadily personální střety a konflikty uvnitř. Asi není úplně vhodné chodit do detailů, ale nakonec to vyvrcholilo otevřenými dopisy panu ministrovi (zdravotnictví). Někteří zaměstnanci upozorňovali na ty problémy a došlo k této výměně na základě výběrového řízení.

Proč dlouhodobě trvala nespokojenost části zaměstnanců ústavu, kterou dávali najevo nejrůznějšími apely a peticemi?

Ono to bylo složité období, které souvisí vůbec se stavem psychiatrie a duševního zdraví v České republice. Česká, respektive i československá psychiatrie podle mě byla vždycky výborná a její hlavní vlastností bylo to, že byla dostupná.

Čtěte také

Přestože u nás byli lékaři relativně málo placení, tak jich bylo dost. Když někdo onemocněl, tak mohl do týdne u psychiatra. Situace se začala měnit, do toho přišla reforma psychiatrické péče, která probíhala a která se snažila vybudovat komunitní psychiatrii.

Změnit ten model se povedlo jenom částečně. Do celé společnosti to vneslo spoustu dichotomií a sporů, a to pole se prostě absolutně zideologizovalo – vůbec v celém tom poli, nejenom v ústavu. A to se promítlo také do ústavu. Takže to prostě bylo separované.

Týmy hrozně málo komunikovaly, což mně bylo vždycky líto. Síla Národního ústavu duševního zdraví, plus jeho předchůdce, což bylo Psychiatrické centrum Praha – to je to pracoviště, které jsme transformovali do NUDZu. Ta síla spočívala v tom, aby tam spolupracovali napříč lidé, kteří mají různou expertizu – biologové, doktoři, psychologové, sociální vědci a tak dále. A to přestalo úplně.

Stabilizovat situaci

Petr Winkler čelil mimo jiné obvinění ze šikany nebo bossingu. On zas tvrdil, že část zaměstnanců je zmanipulovaná a řekl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu, že bez jeho vedení by se situace v ústavu vrátila do osmdesátých let. Jak to hodnotíte vy?

Myslím, že to uvidíme. Počkejme půl roku a uvidíme, jestli bude v osmdesátých letech, nebo jestli to nakopneme. Já bych to rád rozjel.

A jak chcete situaci v ústavu uklidnit, stabilizovat?

Už na tom pracuji. Myslím, že se to stalo a dá se to. Kupříkladu chci řešit tu ideologii, teď mám chuť rázně vyřešit ty ideologické rozpory, a to jednou provždy. Jsme lékaři, jde nám o pacienty. V případě, kdy poskytujeme veřejnou službu, tak nám jde o celou populaci. To je, o co nám jde, ne o nějaké ideologické pozice, které bychom drželi.

Čtěte také

Takže zcela utilitárně používám takové termíny, jako je primární prevence, což je medicínský termín, podpora duševního zdraví, což je z toho druhého pólu, případně budování odolnosti a resilience, jako synonyma.

Jasně si řekneme: „Přátelé, toto jsou prostě synonyma, to míří na stejnou věc.“ To znamená, ty aktivity míří na to, aby nevznikla psychická porucha. Pokud jsme v medicíně nebo čerpáme lékařské granty, říkejme tomu primární prevence. Když budeme čerpat nějaké strukturální nebo sociální granty, říkejme tomu podpora duševního zdraví. Mně je to úplně jedno.

Jde prostě o věc. Jde o to, abychom něco udělali s tím, co se děje v české společnosti – a je to teda všude ve vyspělém světě, a to je to, že lidem není dobře a situace je prostě strašně vážná. Není to legrace.

„Otázka za milion”

Jaké jsou příčiny toho, že dramaticky roste počet duševních onemocnění v populaci?

To je samozřejmě otázka za milion. Podle mě je to kombinace několika faktorů. Za prvé období, ve kterém žijeme, je reálně složité. Klimatická změna dopadá na všechny, válka, finanční krize, migrace a tak dále. V dějinách jsou období klidnější a složitější a my žijeme bezpochyby v tom složitějším.

Druhá věc, která je ve hře, je pochopitelně digitální ekosystém, který má celou řadu pozitivních aspektů – internet a sítě. Ale taky má nějaké negativní vlastnosti. Zhoršuje to pozornost a schopnost soustředění a tříští to pozornost člověka a schopnost stanovit si priority v životě, což je podstatná věc pro to, abychom byli spokojení.

Taky má internet tu vlastnost, že snáz přenáší negativní zprávy, než zprávy pozitivní nebo neutrální. To znamená, ten poměrně složitý svět ještě dělá temnější.

Třetí důvod je, že různí geopolitický hráči, hlavně Rusko v našem případě, 20 let ještě cestou internetu potencuje nejistotu ve společnosti a potencuje různé dichotomie a polarizaci. To je jednoznačně prokázáno. Tento trojlístek faktorů na nás dopadá, na celý Západ. Kombinace těchto tří faktorů dělá to, co vidíme.

Vy jste prohlásil, že situace je velmi vážná a vyžaduje skutečně energickou reakci. V čem by měla spočívat?

Musíme s tím něco udělat. Pozor, ten proces je, ten proces běží a je systematický. Internet systematicky produkuje negativity bias, to znamená, dělá svět černější. Nejsme vůbec chráněni před dezinformacemi. Na internetu je spoustu zmatených věcí a nepravd, ale řada z nich jsou tam intencionálně puštěné s cílem rozložit západní společnost.

Čtěte také

Musíme si na to dávat pozor a musíme s tím něco udělat. Musíme vyvinout nějaké úrovně obrany. Národní ústav duševního zdraví by měl stát v první linii v ochraně společnosti před zhoršováním psychiky.

A to tak, že to lidem bude vysvětlovat. Nejsem pro žádné velké regulace, ale lidé tomu musí rozumět, o co se jedná. Udělat celoplošné preventivní kampaně. Kampaně fungují v prevenci karcinomu tlustého střeva, v karcinomu plic, kouření a tak dále. Teď je načase udělat energické kampaně na tyto problémy.

Proč bylo prvním krokem Jiřího Horáčka ve vedení Národního ústavu duševního zdraví ohlásit finanční a personální audit? Jakým způsobem je ústav financován? A jak bojovat proti konspiračním teoriím a dezinformacím? Poslechněte si celý díl pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ze záznamu v úvodu článku.

autoři: Vladimír Kroc , job
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu