Ani nejlepší počítače nejsou schopny zpracovat informaci tak rychle jako netopýři, říká odborník. Čím inspirují letecký průmysl?

Je pravda, že pokud jde o echolokaci a ty netopýří systémy, tak je člověk nedokázal zatím napodobit ani těmi nejlepšími systémy?

Je to tak. Kdysi jsem měl přednášku dokonce pro techniky z Honeywellu, kteří si berou příklad z netopýrů, jednak pro letecký průmysl, protože netopýři umí perfektně manévrovat při letu, což naše letadla ještě pořádně neumí, a jednak pro tu echolokaci právě proto, aby rozpoznávali nejpřesněji různé překážky, potenciální nebezpečí pro ta zvířata.

Čtěte také

Obleky pro vojáky byly v Kalifornii inspirované krunýřem trilobitů, vypráví paleontolog. Jaké měli trilobiti superschopnosti?

Rychlost, jakou vydávají signál, je neuvěřitelná. Umí až 100 signálu za jednu sekundu. Délka signálu může být jenom jednu milisekundu. Rozpoznají předmět, který má velikost 0,03 milimetru, a zároveň zpracovávají to echo. To znamená, okamžitě se orientují a přizpůsobují let podle toho, jakou informaci dostanou. To i nejlepší počítače v této chvíli nejsou schopny takto rychle zpracovat. Možná do budoucna s využitím AI se něco posune, ale v této chvíli to tak není.

Netopýři jsou tvorové, kteří disponují různými vlastnostmi, jak jsem si přečetla – odolnost proti rakovině, dlouhověkost, odklad porodu, schopnost echolokace. Možná jsme k té echolokaci neřekli všechno nebo to podstatné.

Neřekli. To podstatné je to, že dokonce tyto signály mohou obsahovat třeba informace o tom zvířeti. Původně se představovalo, že echolokační signály jsou jenom na orientaci a rozpoznávání překážek. Ale my už teď z nových výzkumů víme, že obsahují informaci o tom jedinci, jestli je to samec nebo samice, ke které skupině patří, jak je starý. Takže už vlastně víme, že součástí té echolokace jsou aspoň nějaké informace, které si ta zvířata předávají mezi sebou.

Čtěte také

V přírodě jde o přežití. Obrovským problémem je polidšťování zvířat, upozorňuje záchranář

Když samička porodí, tak porodí v nějakém místě, pak odletí do jiného místa a tam si to mládě musí nějakým způsobem najít. Toto taky souvisí s tím originálním kódem echolokace, že podle toho zvuku se poznají i v hejnu, které může mít tisíc jedinců?

Mládě se musí echolokaci naučit. Většinou se naučí tu frekvenci, kterou tam samička vydává. Od začátku vydávají echolokační signály a jsou velmi nepřesné. Ty nepřesné signály se také někdy nazývají izolační hlasy. Volají maminku a maminka je rozpozná. Ale představme si situaci, že jsou kolonie třeba na jihu USA, v Texasu, kde je několik milionů netopýrů, každá samička porodí jedno mládě, takže je tam několik milionů mláďat. A ta samička se vrací ke svému vlastnímu mláděti. Takže izolační hlasy jsou vlastně také echolokační, ale mají úplně jiný význam.

Z dalších echolokačních signálů jsou i některé třeba obranné signály. Ty už můžou jít do té slyšitelné oblasti. To znamená, pokud si zvíře brání své lovecké teritorium, může dělat signál, který říká: Hele, nechoď sem, toto je moje. Anebo naopak: Hele, pojď sem, ty jsi můj kámoš a tady můžeme spolu lovit, protože tady je hodně potravy.

Pojďme k faktu, který mě extrémně zaujal, protože ti naši netopýři jsou opravdu malí. To je pár gramů, to je lžíce plná cukru, když to převedu do něčeho, co si lidé dokáží představit na hmotnost. Ale oni nestárnou tak rychle, jak by odpovídalo jejich velikosti. Přečetla jsem si, že evropský rekord délky života netopýra, nevím kterého druhu, je čtyřicet let.

Něco málo přes čtyřicet let, je to čtyřicet dva let. Je to opravdu jeden z těch nejmenších druhů netopýrů. Byl to netopýr Brandtův. Je to asi něco podobného, jako kdybychom u člověka dosahovali věku 220 až 250 let. Jsou to ale rekordy a víme to převážně z Evropy, protože tyto výsledky jsou založeny na kroužkování netopýrů. My vlastně moc nevíme o tom, jak dlouho se dožívají tropické nebo subtropické druhy netopýrů.

Čtěte také

I mezi velkými zvířaty jsou simulanti, koním se třeba nechce makat, usmívá se autorka knihy Veterinářka vypráví

Ale v tom mírném pásmu, zejména v Americe, v Evropě, ten výzkum netopýrů už je dlouhodobý. Moderní výzkum začal v 50. letech. Ukazuje se, že netopýři jsou opravdu dlouhověcí. Toto je rekord. Běžně třeba při výzkumu v Moravském krasu chytáme netopýry, kteří mají 12, 15, 20 let. Přes dvacet let už je to spíš výjimka, průměrný věk z celé populace bude kolem šesti sedmi let. Je to pořád asi pětkrát víc než u stejně velkých drobných zemních savců. Myš se dožije v průměru rok, netopýr pět šest let, takže pětkrát tolik než stejně velké zvíře.

Humánní medicína se snaží prodloužit lidský život. Snaží se taky zjistit, co netopýři mají a my ne, abychom si třeba dokázali pomoci do budoucna?

Určitě, pro nás je třeba zajímavé to, že netopýr tím, že je to jediný savec, který využívá aktivní let, má extrémně rychlý metabolismus. A ten extrémně rychlý metabolismus produkuje velké množství volných radikálů, špatné látky, které nám rozbourávají DNA, rozbíjejí buňky. A to je jedna z teorií stárnutí, která vysvětluje, proč naše tělo, obecně tělo živočichů, umírá. Netopýři ale proti tomu umí bojovat, protože tím, jak létají, mají díky evoluci perfektně vyladěné antioxidační enzymatické systémy. Jejich imunitní systém umí velmi rychle rozpoznat, když je buňka poškozená a umí ji velmi rychle opravit. A to jim pomáhá také v boji třeba proti virovým nebo bakteriálním infekcím. Předpokládá se, že je to také jeden z důvodů, proč se dožívají tak dlouhého věku.

Jak netopýři využívají své hlasivky? Jak reagují na netopýří signály můry? Jaké jsou velikostní rekordy mezi netopýry? A čeho se lidé v souvislosti s netopýry nejvíc obávají? Poslechněte si celý rozhovor.