I ženy s pokročilou rakovinou děložního čípku mají šanci na vyléčení. Nadějí pro ně je metoda brachyterapie

„Zrovna teď si připravujeme operační pole. Následně zavedeme speciální aplikátory, kudy poté bude veden zdroj ionizujícího záření,“ popisuje lékařka Karolína Votavová na jednom ze sálů v Ústavu radiační onkologie ve Fakultní nemocnici Bulovka.

Přístroj na brachyterapii|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

„Po zavedení toho aplikátoru pacientku probudíme a už při plném vědomí jedeme na magnetickou rezonanci, kde provedeme snímky, které jsou nutné k plánování radioterapie.“

Šetrné ozařování

Vnitřnímu ozáření nádoru předchází několikatýdenní léčba. Obvykle jde o kombinaci zevního ozařování a chemoterapie. Díky tomu se nádor zmenší. Brachyterapie přichází na řadu až v samém závěru léčby.

„Výhoda brachyterapie je to, že dokážeme dodat vysokou dávku přímo cíleně do toho místa, kde byl nádor nebo kde ještě nějaký pozůstatek nádoru je, a zároveň dokážeme šetřit zdravé tkáně v okolí, to znamená hlavně močový měchýř a konečník,“ vysvětluje radiační onkoložka Karolína Votavová, která doprovází pacientku také na magnetickou rezonanci.

Radiační onkoložka Karolína Votavová|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

Před vyšetřením je ještě potřeba naplnit močový měchýř, protože stejně tomu bude i následně při ozařování.

Precizní zacílení

Zařízení pro magnetickou rezonanci skenuje pacientku ve třech různých rovinách, aby bylo možné vytvořit 3D zobrazení postižené oblasti. Lékaři se zaměřují především na to, zda je aplikátor správně zavedený.

Když jsou snímky hotové, převezou zdravotníci pacientku zpět na sál. Tady na lůžku čeká, než v takzvané ovladovně připraví ozařovací plán. Mezitím se o ni starají sestřičky.

Čtěte také

Rakovina děložního čípku by vůbec nemusela existovat. Část žen ale stále podceňuje prevenci, upozorňuje onkogynekolog

„Čekám, než paní doktorka nakreslí kritické orgány, abych věděla, jaké je jejich prostorové rozložení vůči té aplikaci,“ vysvětluje radiologická fyzička Eva Davídková, která se také bude na ozařovacím plánu podílet.

Protože už byla pacientka třikrát ozářená, ví radioložka přesně, jak velký objem záření můžou její orgány absorbovat. „Mám tady zbývající dávku, kterou potřebuji dodat do těch cílových objemů, a maximální dávku, kterou si můžu dovolit vůči těm kritickým orgánům,“ ukazuje.

Posledních 7 minut

Když je Eva Davídková s prací hotová, kontroluje ozařovací plán znovu lékařka. „Rozložení dávky je v pořádku. I výsledné dávky, které sčítáme s tou zevní radioterapií, vycházejí velmi dobře. Budeme moct pustit záření,“ dává Karolína Votavová souhlas s aplikací ozařovacího plánu.

Radiologická fyzička Eva Davídková při práci|foto:Andrea Skalická, Český rozhlas

Sestřička následně na sále připojuje vodiče k aplikátoru a v ovladovně umístěné v bezpečné vzdálenosti za chvíli na monitoru vidíme, že už je v místnosti přítomno záření. Na druhé obrazovce se odpočítává čas, který zbývá do konce ozařování. Přístroj ukazuje asi 7 minut.

Tím pacientka podstoupila poslední cyklus ozáření. Na terapii podle lékařů reagovala dobře, nyní ji budou dále sledovat.

Díky kombinaci očkování a pravidelného screeningu pozorují lékaři v poslední době úbytek případů rakoviny děložního čípku. Přesto apelují na ženy, aby nezanedbávaly pravidelné preventivní prohlídky. Poslechněte si rozhovor s Jiřím Slámou z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze v záznamu celého Magazínu Experiment.