Hodily by se krávám pruhy? A jak na netopýry působí alkohol? Vědci se utkali o ceny za nejvtipnější vědecké objevy

„Za vysokých teplot se proteiny v sýru agregují, tvoří shluky, až nakonec vznikne velká nepříjemná hrudka. Skupenství mozzarelly.“ Tým italských vědců převzal Ig Nobelovu cenu za fyziku. „Je to jediný případ, kdy je mozzarella něco špatného. Dá se tomu ale předejít! Do omáčky přidáte škrob.“ Popsal totiž změny skupenství při přípravě omáčky na těstoviny.

Proteinové agregáty jsou důležité v mnoha oblastech: vznik života, ukládání amyloidů při Alzheimerově chorobě – a při vaření omáčky cacio e pepe.

Věda vítězí!

Zatímco italská skupina zkoumala domácí látku, japonští laureáti ceny za biologii se vydali za exotikou. V experimentech zjišťovali, jestli krávy pomalované zebřími pruhy budou méně pokousané od much.

Vědec Tomoki Kojima oblečený v košili se zebrovým vzorem vysvětluje výsledky svého týmu na slavnostním předávání Ig Nobelových cen na Bostonské univerzitě v Bostonu.|foto:Kyodo /Newscom, Kyodo/Newscom / Newscom / Profimedia

Jeden z vědců přišel s názornou ukázkou: v saku a košili se pokouší přečíst děkovnou řeč – nedaří se mu to, dorážejí na něj mouchy, zdá se že jsou mimořádně krvelačné... ale co to vědec dělá? Sundal si sako, pod ním má tričko s černobílými pruhy! Mouchy se sice snaží dorážet, zleva, zprava, ale nemohou se trefit, zebří pruhy je úplně zmátly. Věda vítězí!

Podnapilí Němci a netopýři

I další létající tvorové se letos dostali na pódium Ig Nobelových cen. Prémii v oboru letectví si odnesli výzumníci, kteří zkoumali netopýry a jejich letové schopnosti pod vlivem alkoholu. Kaloni, kteří se živí ovocem, si totiž někdy pochutnají i na zkvašeném...

Alkohol hrál roli i ve výzkumu oceněném Ig Nobelovou cenou míru. Šlo totiž o velmi mírnou konzumaci. Sklenka vína může podle výsledků experimentu zlepšit výslovnost cizího jazyka – podnapilí Němci mívají lepší výslovnost nizozemštiny než za střízliva.

Ocenění autoři se nemohli ceremoniálu zúčastnit, jejich řeč proto přednesl švédský genetik Svante Pääbo, nositel skutečné Nobelovy ceny.

Jak to u mnoha velkých vědeckých počinů bývá, myšlenka se zrodila na mezinárodní konferenci. Rozhodli jsme se to řádně ověřit. Není to tedy tak, že by si ovíněný člověk jen myslel, že mluví lépe. I nezávislí hodnotitelé označili výslovnost jako jasnější.

Víno jako pomůcku k učení jazyků přesto vědci nedoporučují. Při učení totiž potřebujeme také paměť, soustředění a kázeň, a to všechno nám alkohol narušuje, dodávají.