Pro lesníky katastrofa, pro vědce příležitost. Kalamitu po vichřici chtějí využít ke studiu obnovy lesa

S ředitelem školního lesního podniku Křtiny Tomášem Vrškou se procházíme po lese nedaleko Habrůvky u Brna. 21. června 2024 se tudy prohnala silná vichřice spojená s deštěm a vytvořila zde jakýsi vír, který kácel stromy. Taková kalamita je pro lesníky neštěstí, ale pro vědce příležitost pro výzkum.

Proděkanka Pavlína Pancová Šimková sbírá vzorky hlíny|foto:Michal Šafařík, Český rozhlas

„Zajímá nás, jak se bude les vyvíjet, pokud ponecháme veškerou dřevní hmotu na lokalitě,“ říká proděkanka lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity Pavlína Pancová Šimková. „Případně jak se potom budou vyvíjet místa, kde jsme ponechali jenom větve, a místa, kde došlo k odvozu jak větví, tak dřeva.“

Mrtvý les pomáhá

Přešli jsme na další plochu, kde kromě pařezů zůstaly už jen větve. Pavlína Pacová Šimková tu do země zatlouká dutou kovovou tyč a z hloubky necelého metru s její pomocí vytahuje neporušený půdní vzorek. „Zkoumáme obsah živin, obsah uhlíku, případně půdní kyselost,“ vysvětluje.

Čtěte také

Magazín Experiment: Jak se měří výtěžnost lesa v 21. století? A budou moct těhotné monitorovat tep miminka i doma?

Takto budou experti pravidelně odebírat vzorky ze všech ploch. „Předpokládáme, že na lokalitě, kde jsme odvezli všechno dřevo, dojde k úbytku uhlíku a některých dalších živin. Na lokalitách, kde zůstala buď část dřevní hmoty, nebo všechna, bude tato změna menší,“ přibližuje hypotézu, kterou by měl experiment potvrdit.

Vědci budou sledovat i teplotu a vlhkost. Očekávají, že plochy bez dřeva budou náchylnější na vysušování v teplých dnech. A to vše by mělo mít vliv na obnovu lesa.

Běh na dlouhou trať

O pár set metrů dál už zůstaly jen pařezy, všechno dřevo je odvezené. Martin Kománek z Mendelovy univerzity tu zatlouká kolík. Chystá se spočítat, kolik nových stromků vyklíčilo na metru čtverečním okolo něj.

Martin Kománek zatlouká kolík, okolo kterého spočítá mladé stromky|foto:Michal Šafařík, Český rozhlas

Vzápětí už elektronickou průměrkou přeměřuje kmínek 8centimetrového bukového semenáčku. Přístroj ukazuje hodnotu 1,29 milimetru.

„Očekáváme, že na plochách, kde bylo všechno dřevo odvezeno, se stromkům bude dařit nejhůř, a naopak nejlepší výsledky očekáváme na plochách, kde se všechno dřevo ponechalo,“ vysvětluje vědec.

Výzkum potrvá nejméně 10 let a lesníci díky němu získají nové informace o tom, co můžou očekávat od různých způsobů obnovy lesa po podobných kalamitách.