Jsou malé, nenáročné a rychle se množí. Bez myší by moderní věda nebyla tam, kde je dnes

Laboratorní myš (ilustrační foto)
Laboratorní myš (ilustrační foto)

Myš domácí stojí na pomyslném žebříčku laboratorních zvířat a modelových organismů pro vědecký výzkum na prvním místě. Myši mají podobný počet genů jako člověk, tedy okolo dvaceti tisíc. I proto tomuto malému savci věnovali vědci třídenní konferenci – Akademie věd České republiky tento týden hostila v Brně pátý roční setkání Mouse Meeting.

Iva Martincová ukazuje vědcům z celé Evropy myší páry, které Akademie věd chová ve svém zařízení ve Studenci. Zvířata vydávají zvuk, především když na ně zafouká.

Poznání myších genů by mohlo pomoci s léčbou u lidí. Vědci studují jejich metabolismus i oční vady

Devadesát osm procent myších genů se podobá genům člověka. I proto se myš už mnoho desítek let používá k vědeckým účelům

V útrobách Českého centra pro fenogenomiku ve Vestci u Prahy tráví svůj život desítky tisíc myší. Jejich život netrvá dlouho, ale pro člověka má zásadní význam. Vědecká bádání na geneticky upravených myších modelech totiž mohou pozitivně ovlivnit léčbu závažných onemocnění, třeba rakoviny nebo cukrovky.

Vědci na zdejších myších studují hlavně zákony genetiky. Přesto se některé dostanou i do rukou jiných badatelů pro nejrůznější experimenty. Bez pokusných zvířat by totiž k pokroku v moderní medicíně došlo jen stěží.

Velká výhoda myší je, že jsou relativně malé, snadno se chovají a velmi dobře snášejí příbuzenské křížení. Na něm je totiž založené vytváření laboratorních kmenů,“ přibližuje Miloš Macholán z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR.

Co by řekl Mendel?

Johann Gregor Mendel

I proto se každoročně myším věnuje odborná konference s názvem Mouse Meeting. Letošní 5. ročník hostilo Brno, známé mezi komunitou vědců jako působiště Johanna Gregora Mendela. Zda on sám používal pro své pokusy myši, ale podle Miloše Macholána jisté není:

Bylo by to logické. Mendel pocházel ze statku, takže k myším měl určitě blízko. Na druhou stranu, i kdyby začal s kříženým různých barevných variant myší, s největší pravděpodobností by na zákony genetiky nepřišel. Nicméně po jeho znovuobjevení byly jeho zákony potvrzeny právě na myších jako na prvním živočišném modelu.“

Úplně bez zvířat to nepůjde nikdy

Od dob Mendela se daleko více dbá na etiku zacházení se zvířecími modely. Podle výzkumnice Barbory Vošlajerová se bez nich ale neobejdeme zcela.

Experimentální chirurgie má přísná pravidla. Zvířata dostávají stejnou péči jako lidé, ujišťují odborníci

Chirurgové zkoušejí na praseti experimentálně ověřit postup ošetření poškozené anastomózy

V rámci přísných pravidel experimentální chirurgie lze na zvířatech testovat nové diagnostické a léčebné postupy. Jedná se o takzvaný aplikovaný výzkum, na jehož základě jsou metody ověřené v experimentu přenášeny do klinické praxe. Při lednové sérii operací na prasatech skupina chirurgů z pražských nemocnic zjišťovala, jak co nejdříve odhalit a co nejefektivněji léčit netěsnost ve střevním spojení, ke kterému dochází zhruba u 10 procent pacientů po střevní operaci.

Věřím tomu, že brzy budou existovat modely, které plně nahradí zvířata. Například v biomedicíně při spoustě experimentů, kde se jedná o operační zákroky. Na druhou stranu, pokud hledáme odpověď organismu na nějaký lék nebo jiný zásah do organismu, je k tomu zvířecí model potřeba,“ upřesňuje.

Čeští vědci a myši

5. ročník konference Mouse Meeting hostil přes padesát vědců z evropských zemí i Spojených států amerických. Češi mají v tomto směru svým kolegům rozhodně co nabídnout. Byl to například právě český vědec Jiří Forejt, který jako první v genomu myši objevil místo, jež kontroluje neplodnost a účastní se vzniku nových druhů.

Spustit audio
autoři: Martina Pouchlá, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související