Vědecký tým v Praze vrátil ochrnutým potkanům cit. Obnovit motorické nervy je těžší, říká neurovědec
Po poranění míchy je možné obnovit některá nervová spojení. Průlomové experimenty letos zaznamenali vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Podílel se na nich i přední neurovědec James Fawcett, který kromě pražského ústavu působí také na univerzitě v Cambridge.
Jak se vám podařilo přimět nervová vlákna k tomu, aby dorůstala?
Klíčem bylo okopírovat chování rakovinných buněk. Víme, že některé druhy rakoviny prorostou celým mozkem. A náš příspěvek je to, že jsme tuto schopnost přenesli do nervového systému.
Když mluvíte o rakovině – první věc, co mě napadla, je bezpečnost.
Mezi nádorovými buňkami a nervovými buňkami je velký rozdíl. Nádorové buňky se dělí a vytvářejí velké tumory, ale nervové se nedělí. Co pro ně potřebujeme, je ta schopnost pohybu na delší vzdálenost, ale nejsou schopny se dělit. Léčbu jsme aplikovali pouze na nervové buňky.
Ovšem když buňka migruje, potřebuje se držet okolních buněk. Vybavili jsme je proto novou formou adhezních molekul, aby rostoucí nervová vlákna mohla růst po okolní míšní tkáni, protahovala se podél ní, aby mohla regenerovat.
Jak daleko byla schopná dorůst?
Nervová vlákna regenerovala do délky pěti centimetrů v míše potkanů. Ovšem poranění lidské míchy také mívají rozměr do pěti centimetrů. Dostali jsme se do měřítka, které je smysluplně přenositelné na člověka. Důležité také je, aby se nervová vlákna správně napojila. Zjistili jsme, že se většinou napojují a smyslové vnímání se navrátilo.
Když jsme potkanům nalepili na tlapku samolepku, cítili ji, i když ji neviděli. Byla to zadní tlapka. A pak se pomocí zubů snažili samolepky zbavit. Jasně nám to říká, že signál dorazil do mozku a že cítili, že se s tou tlapkou něco děje.
Kdyby se podařilo tyhle experimenty přenést na člověka, komu by to třeba pomohlo?
Lidé s poraněnou míchou mají postižení podle toho, v jaké části je mícha poškozená. Častá jsou zranění krku, která postihují funkci paží a prstů. Tito lidé nemají cit v prstech, nemohou nic uchopit a mohou se snadno popálit nebo jinak zranit. Lidé s poraněním míchy také ztrácejí cit v močovém měchýři. Pro ně by obnova citu byla hodně důležitá.
Čtěte také
Myslíte, že bude někdy možné obnovit v poraněné míše nejenom smyslové vnímání, ale i schopnost pohybu?
Regenerace motorických nervů je mnohem těžší, z různých důvodů. Pracujeme na tom i tady v Praze a poměrně úspěšně. Ale jedním z velkých rozdílů je takzvaný transport. Veškeré molekuly, které se dostávají do rostoucího nervového vlákna, vznikají v těle buňky a musí se nějak dopravit na místo, kde vlákno roste. Senzorická vlákna je transportují mnohem lépe než motorická.
Co se vám třeba podařilo?
Děláme konkrétně na takzvaném kortiko-spinálním traktu. To jsou vlákna, která ovládají jemné naučené pohyby. Zkoušíme tady v Praze nový přístup, kdy pracujeme se signálními molekulami.
Je to signalizace mezi povrchem buňky a mechanismem růstu. Identifikovali jsme enzym, který produkuje jednu z těchto signálních molekul. Pomocí genové terapie ho regulujeme. Zatím se nám podařilo, že vlákno poporostlo. Bohužel ne o pět centimetrů, ale jen o jeden. Ovšem pořád je to velký pokrok oproti tomu, co bylo předtím.
Související
-
Octomilka už získala šest Nobelových cen. Při výzkumu ji využívají také čeští neurovědci
S drozofilou neboli ovocnou muškou pracují třeba na Jihočeské univerzitě. Zkoumají na ní genetické příčiny neurovývojových onemocnění, hlavně poruchu intelektu a autismus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
