Pivo a umění ruku v ruce. Švédská značka Omnipollo je víc než jen extravagantní pivovar

Na severním předměstí Stockholmu může člověka zaujmout budova kostela, která je docela zvláštní. Je to tím, že to už kostel není. Přes dveře je vidět, že svěcenou vodu už tu nemají – vystřídaly ji plechovky s pivem. A když člověk vejde dovnitř, hned za dveřmi už je slyšet hospodský ruch.

Omnipollo je populární podnik, najít místo u stolu není jednoduché|foto:Dominik Tesár, Český rozhlas

Je vidět, že je to populární podnik – skoro všechny stoly rozmístěné po ochozech někdejšího kostela jsou plné. Na místě, kde býval kůr, si teď člověk může sednout na barovou stoličku a koukat se dolů do hlavní lodi kostela. A tam kde by čekal lavice s věřícími, stojí obrovské pivní nádrže, a to i v místech, kde nejspíš býval oltář.

Pivo a umění ruku v ruce

Vítá mě Simone s extravagantním účesem a tetováním na obličeji. Prý je částečně odpovědná za chod podniku a pořádá i pravidelné pivní ochutnávky. Vysvětluje, že Omnipollo má dva zakladatele

„Henok je nadšenec do vaření piva – všechna piva, která tady vaříme, jsou podle jeho nápadů. Zatímco Karl je umělec, dává Omnipollu tvář – dělá veškerý design láhví a plechovek. Myšlenka Omnipolla je, že je to ze stejné části o pivu jako o umění a že zevnějšek láhve a plechovky je stejně důležitý jako to, co je uvnitř.“

Švédský pivovar Omnipollo zakotvil v netradiční budově|foto:Dominik Tesár, Český rozhlas

Pivo je všude doma

Omnipollo asi deset let fungovalo bez vlastních prostor a vybavení. „Piva jsme vařili všude po světě, v každém koutu planety, v různých pivovarech, co nám připadaly nejlepší a nejvíc cool,“ přibližuje Simone.

Pivovarem provází Simone s extravagantním účesem a tetováním na obličeji. Prý je částečně odpovědná za chod podniku a pořádá i pravidelné pivní ochutnávky|foto:Dominik Tesár, Český rozhlas

„To nám pomohlo se rozvinout a získat hodně zkušeností. Teď, když jsme zakořenili tady, můžeme jiné pivovary zvát sem a vařit piva spolu. Takže děláme hodně piv ve spolupráci s pivovary z celého světa – ze Spojených států, Británie i z Česka,“ dodává s tím, že předloni třeba Omnipollo uvařilo ležák společně s českým pivovarem Zichovec.

Simone mě bere dolů k pivovarským nádržím, na které je přes skleněnou stěnu vidět i z ulice. „Na tohle jsme pyšní – jsou to servírovací nádrže. Tato trubka vede přímo od nich skrze strop nahoru k baru, takže můžeme servírovat v podstatě nejčerstvější ležák ve Švédsku,“ ukazuje.

V nádržích opodál se zase přidává kvásek.

„Slad jsme schopní sehnat lokálně, ale některé druhy chmele prostě rostou v různých částech světa. Teď zrovna se hodně zaměřujeme na super-chmelená piva IPA, takže abychom dosáhli té šťavnatosti z chmelu, dovážíme ho hlavně ze Spojených států nebo Nového Zélandu. Když vaříme spíš ležáky, tedy více starou školu, používáme chmel z Česka nebo Německa.“

8 fotografií

Vychytaná extravagance

Omnipollo se ale proslavilo hlavně různými experimentálními pivy. „Dělali jsme třeba borůvkový nebo mangový kyseláč, sýrové ležáky, hranolkové pivo IPA,“ vyjmenovává Simone.

Hranolkové pivo IPA vařili na zakázku pro burgerovou restauraci|foto:Dominik Tesár, Český rozhlas

Pivovar prý tehdy dělal pivo pro burgerovou restauraci a uvařil ho tedy na hranolkách a burgerových bulkách. Podle Simone to byla opravdu dobrá IPA. „Nechutná to moc jako hranolky,” říká a zdůrazňuje, že pivo může být mnohem víc než jen ležák.

„Ležáky jsou úžasné, ale nejzábavnější je na pivu to, že existují stovky a stovky pivních stylů.”

Kromě piva si se Simone povídáme také o historii budovy, kde teď Omnipollo sídlí. „Kostel vybudovali před více než sto lety, svoji funkci ale neplní od počátku tisíciletí. Než jsme se sem nastěhovali my, už tu jeden opravdu malý pivovar byl,“ vypráví.

I ten byl poměrně nekonvenční a v bývalém kostele hostil také výstavy. A v této tradici Omnipollo pokračuje, konec konců je to do značné míry i designová značka. Kromě piva prodává třeba designová trička, sklenice, ale dříve také designové skateboardy nebo kola BMX.

Na místě, kde býval kůr, si teď člověk může sednout na barovou stoličku a koukat se dolů do hlavní lodi kostela|foto:Dominik Tesár, Český rozhlas

Hliníkové graffiti

Veškerá umělecká činnost se odehrává v někdejší kostelní věži, kde mají Henok a další umělci ateliér, ve kterém pořádají i umělecké workshopy. Na policích je tu vyskládána spousta originálních plechovek s pivem.

„Tohle je v podstatě muzeum všech našich piv,“ rozhlíží se Simone. „Á, tady je vlastně to hranolkové pivo,“ šplhá nahoru a ukazuje mi modro-stříbrnou plechovku zdobenou ornamenty. Většina plechovek je velmi barevná, a tak trochu připomíná pouliční graffiti.

V pivovaru Omnipollo platí, že zevnějšek láhve nebo plechovky je stejně důležitý jako to, co je uvnitř|foto:Dominik Tesár, Český rozhlas

„Tohle je jedna ze sérií, kterou jsme se opravdu proslavili,“ ukazuje moje průvodkyně další divoce zdobené plechovky.

„Jmenuje se Bianca. Je to styl piva, který jsme v podstatě vynalezli. Je to druh ovocného kyseláče. Děláme ho asi šest sedm let a pořád představujeme nové příchutě,“ chlubí se Simone. Na Vánoce prý v Británii uvedli na trh i Biancu s příchutí vaječného likéru.

Chuť jako argument

Zpátky na ochozech kostela – v hospodě – se ptám na kostelní varhany, které jsou v rohu. „Ty jsme si tu nechali. Jsou původní, ale musíme je naladit. Třeba tu jednou někdo udělá koncert,“ krčí Simone rameny.

Na závěr se ještě ptám, jestli někdy někdo kritizoval provozování pivovaru a hospody v někdejším kostele. „Párkrát jsem to už slyšela, ale jakmile ochutnali naše pivo, přestali se zlobit,“ směje se Simone.