„Bruno má silné tělo, Simone je sladká a štíhlá.“ Lichtenštejnský kavárník pojmenovává kávové směsi po svých známých

Když se v Lichtenštejnsku zeptáte, kde najdete pražírnu a kavárnu Demmel, řeknou vám, ať jdete rovnou za nosem. A já už chápu proč. Ještě ani nejsem u domu, ale ulicí už se nese nezaměnitelná vůně čerstvě pražené kávy – silná, trochu kouřová, s nádechem karamelu, oříšků a hořké čokolády.

Pro zpracování používají v Demmel Kaffee metodu zvanou Flow Roast|foto:Bára Vránová, Český rozhlas

Moje první lekce pražení v životě začíná ve skladu o něco větším než garáž. Tady Peter uchovává ještě zelená, neupravená zrna. „Máme tu celkem 12 druhů kávy z osmi zemí jako třeba Mexiko, Honduras, Indonésie nebo Etiopie,“ říká a otevírá pytel z Brazílie.

Bruno, Simone, Gudrun

Než s kávou začne pracovat, zkontroluje, jestli v ní nejsou třeba kameny nebo nečistoty. Teprve pak zrnka přesype do jednoho z vysokých nerezových sil. Těch má ve skladu několik – každé pro jinou odrůdu. Z nich pak míchá směs pro pražení. Rozlišuje je jmény, která by člověk u kávy asi nečekal.

„Bruno, ten je těžký, má pořádné silné tělo. Simone je sladká a štíhlá. A Gudrun… no to je prostě Gudrun,“ směje se Peter. Jména nevymýšlel náhodně, skrývají se za nimi lidé z jeho okolí. Ale o tom, že si vypůjčil jejich vlastnosti pro svou kávovou alchymii, jim prý radši neříká.

Peter jména svých kávových směsí nevymýšlel náhodně, skrývají se za nimi lidé z jeho okolí|foto:Bára Vránová, Český rozhlas

Hotová směs míří do pražičky. Pro zpracování tady v Demmel Kaffee používají metodu zvanou Flow Roast.

„Zrna pražíme rovnoměrně v podtlaku, v jakémsi vakuu. V tomhle prostředí z ní dostaneme hořkost a třísloviny. Místo nich zůstane tělo a harmonie,“ vysvětluje Peter.

Pražení trvá jen pár minut. Potom se káva zchladí, projde filtrem a zamíří do pytlů. Všechno se tu dělá čerstvě, na objednávku. Nic neleží na skladě.

Káva jako med

S částí zrn se teď přesouváme ke kávovaru, který stojí prakticky vedle. Přichází část, na kterou se těším asi nejvíc. Peter připravuje espresso ze své nejoblíbenější směsi pojmenované Verona. „10 gramů kávy, 33 gramů vody. Měla bys tam lehce cítit čokoládu,“ popisuje.

Radiožurnál na návštěvě v kavárně nedaleko Vaduzu|foto:Bára Vránová, Český rozhlas

Káva je opravdu vyvážená, jemná, ale pořád má všechny vlastnosti espressa. A kdo by chtěl něco silnějšího, může zkusit takzvaný Verona Shot: „Tentokrát máme 22 gramů kávy ve filtru, který je určený na 17, a k tomu 18 gramů vody. Káva díky tomu vytéká jako med.“

Podle Petera Demmela je tohle jeho nejextrémnější káva. S radostí by mi nejspíš dal ochutnat i všechny ostatní, které tady umí připravit, ale to už bych nejspíš na dálnici domů do Česka zvládla stotřicítku i bez auta.