Ohledně zahájení procesu přijetí Ukrajiny není v Unii odpor, Evropa z toho může jen těžit, míní europoslankyně Gregorová

V Praze je dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nyní by mělo začínat její jednání na Pražském hradě. Má to být náhradní schůzka s prezidentem Petrem Pavlem za plánované setkání v Bruselu, které z osobních důvodů zrušila. Dá se předpokládat, že hlavním tématem je pomoc Ukrajině?

Přesně tak to všichni očekáváme. Navíc to již bylo avizováno, když byl Petr Pavel v Bruselu a setkával se se všemi ostatními představiteli Evropské unie. Kromě toho, že se s nimi samozřejmě seznámil jakožto nová hlava státu, s nimi také jednal nejen o pomoci Ukrajině, ale rovněž o ekonomické situaci jednotlivých zemí včetně Česka, které má jednu z největších inflací, a celkově o naší roli a roli zahraniční politiky v Unii.

Jak hodnotíte cestu českého prezidenta na Ukrajinu?

Myslím, že to byla poměrně hezká symbolika. A z oné symbolické úrovně to hodnotím velice pozitivně, a to i vzhledem k tomu, jak se vyjadřoval sám prezident Zelenskyj. Ten podle mého názoru o to více uvítal, že za ním přijel někdo, kdo válce skutečně rozumí, viděl ji na vlastní oči a není to, když to řeknu až téměř hanlivě, jen politik.

Také se domnívám, že témata, která probírali, ať už z hlediska pomoci Ukrajině nebo samozřejmě potenciálního vstupu země do Evropské unie, se všechna nesou v duchu, který velice podporuji, tedy aby Ukrajina byla na své cestě směrem do Unie. Jak ale sám řekl i prezident Zelenskyj, nemá to být zadarmo, neboť by to bylo nevýhodné jak pro Unii, tak i pro samotnou Ukrajinu. Stát se potřebuje na vstup připravit a jsem ráda, že prezidenti Zelenskyj i Pavel si to uvědomují a mluví o tom.

Prezident Pavel po návratu mluvil o tom, že je čas zahájit spolupráci. To znamená ne jednostrannou pomoc Ukrajině, ale oboustrannou spolupráci. Už je na to čas?

Čtěte také

Vstup do EU podporuje 90 procent Ukrajinců. Musíme ale provést hodně reforem, říká ukrajinský diplomat Perebyjnis

Rozhodně. Myslím, že se to už do určité míry děje, respektive to možná vnímám ještě více z unijní úrovně. Pokud Petr Pavel mluvil více o České republice, potom samozřejmě rozumím. Nicméně z úrovně Evropské unie probíhají přístupové rozhovory skutečně vzájemně.

Není to o tom, že Unie pouze něco vyžaduje a za to nabídne ať už kandidátský status nebo přijetí do sedmadvacítky. Skutečně aktivně pracuje s Ukrajinou a ta zase dává zpětnou vazbu či něco nazpět do Evropské unie, aby se nám co nejvíce přiblížila ekonomicky i z hlediska reforem právního státu. 

Přístupové rozhovory jsou už ale samozřejmě něco trochu jiného. Tam skutečně platí právo veta, které nelze snadno obejít.

Proces vstupu Ukrajiny do Evropské unie by mohl být podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) zahájen ještě letos. Chce se o to zasadit i prezident Petr Pavel. Věříte, že se podaří přesvědčit všechny státy Unie?

Myslím, že z hlediska zahájení procesu přijímání není momentálně v Unii žádný velký odpor, protože ohledně vzájemných benefitů stabilizace Ukrajiny, ať už ekonomicky nebo společensky, z toho evropské země skutečně mohou jen těžit. To, čeho bych se osobně do určité míry obávala, a to i proto, že se věnují finanční pomoci Ukrajině a jejímu schvalování, je, že si téma Ukrajiny a jejího přibližování se Evropské unii opět některá ze zemí vezme jako rukojmí vůči své vlastní agendě.

Čtěte také

Riziko boje o Tchajwan je vysoké. Evropa na Číně urychleně snižuje závislost, poukazuje analytička Karásková

A ano, budu konkrétně jmenovat Maďarsko, které to už takto z hlediska finanční pomoci udělalo. Proč o tom ale mluvím? Evropská komise totiž nakonec přišla na to, jak do země i bez většího zapojení Maďarska poslat peníze ostatních států, které se na tom dobrovolně shodly.

Přístupové rozhovory jsou už ale samozřejmě něco trochu jiného. Tam skutečně platí právo veta, které nelze snadno obejít. V daném případě doufám, že do té doby vyřešíme s danými státy jejich problémy, případně Evropskou unii reformujeme tak, aby dané právo veta nebylo. To ale předbíhám dobu.

Místo toho, aby se ale Čína změnila na demokracii, přála by si spíše rozrušit naše demokracie.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová nedávno ve Štrasburku prohlásila, že Evropská unie by měla pracovat na omezování rizik ve vztazích s Čínou. Jaká jsou zde podle vás hlavní rizika? 

Jedno z hlavních rizik je to, že se Čína, její prezident a komunistický režim netají tím, že chtějí svůj režim expandovat. Si Ťin-pching to již několikrát prohlásil například ve vztahu k TikToku a k tomu, že by tam měla být čínská propaganda.

Čtěte také

Používání TikToku je na zvážení uživatelů. Obava je, že by Čína mohla data zneužít, říká novinář

Dříve to bylo jen tak, že Čína chtěla propagovat, že je dobrým obchodním partnerem a snažila se nás svou propagandou zmanipulovat k tomu, abychom s ní chtěli obchodovat, proudily by sem její investice a podobně. Nyní to už začíná vyloženě vypadat jako ideologický boj a rozšiřování jejího vlivu a politiky, protože si tamní představitelé samozřejmě všimli, že demokratický svět má své hranice v tom, co autoritářským zemím povoluje či jak moc s nimi chce obchodovat.

Místo toho, aby se ale Čína změnila na demokracii, přála by si spíše například rozrušit naše demokracie, a dokonce je nějakým způsobem poškodit. V tom vidím velkou bezpečnostní a společenskou hrozbu, neboť z hlediska propagandy i dezinformací a dalších podobných hrozeb zde nečelíme jen Číně, ale samozřejmě také zvlášť Rusku. Pokud by se dané dvě země v příslušném úsilí spojovaly, máme velký problém.

Co bude pro Ukrajinu v přístupových jednáních nejtěžší? A postupovala Evropská komise správně, když povolila vývoz ukrajinského obilí do Afriky přes členské státy? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.