Válka na Ukrajině je jiná než ostatní, které jsem zažil, popisuje laureát Ceny Ferdinanda Peroutky, zpravodaj Martin Dorazín
Novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky dnes společně s redaktorkou Respektu Ivanou Svobodovou získal zpravodaj České rozhlasu Martin Dorazín. V současnosti působí jako zahraniční zpravodaj na Ukrajině, v minulosti působil v Jugoslávii či Libyi. „Je to úplně jiný typ války. Ruský režim shodil všechny masky, které si postupně nasazoval, a chce Ukrajinu už jen zničit,“ říká o válečném konfliktu, od jehož počátku brzy uplyne rok. V rozhovoru odpovídal na otázky Štěpána Pokorného.
Máš zkušenosti z různých konfliktů, Ukrajina je ten nejčerstvější. Je pro tebe jako zpravodaje srovnatelná s něčím, co jsi zažil v minulosti?
Je to úplně jiný typ války. Je to taková totální válka, kterou jsem asi ještě nezažil. Na jedné straně je barbarství a zlo, které to ani neskrývá, nejsou tam už žádné masky. Ruský režim shodil všechny, které si postupně nasazoval, a teď už chce Ukrajinu prostě zničit nebo co nejvíce poškodit. V tom je ta válka jiná než třeba etnické války v bývalé Jugoslávii, které jsou záležitostí sta let tamního vývoje, nebo sitauce na Blízkém východě či v Izraeli, na územích, která nesou obrovskou historickou zátěž .
Na Ukrajině nejde o historii, i když se Vladimir Putin pokouší o jakýsi nový výklad historie Ukrajiny, ale to není ten hlavní problém. Tím jsou mocenské choutky Ruska, které byly v devadesátých letech trošku utlumené a mysleli jsme si, že už to tak bude navždycky. Že se s touto zemí dá když ne kamarádit, tak aspoň slušně vycházet. Ukazuje se, že měli pravdu ti škarohlídové, kteří říkali: ne, dávejte si na to pozor, je to nebezpečná země, kde se to může vyvinout jakkoli. Bohužel se tak i stalo.
Jiným konfliktem bylo v Libyi povstání proti diktátorovi Kaddáfímu. To je úplně jiný typ takové války, lidového vzepětí proti jednomu tyranovi. Doufejme, že tak to dopadne i v Rusku, ale moc v to nevěřím.
Čtěte také
Posluchači si možná vybaví tvoje reportáže z válečných zón, kde jsou jako kulisa slyšet výbuchy a různé výstřely. Jaká míra rizika je podle tebe ještě přijatelná? Kde se válečný zpravodaj musí zastavit a opravdu nejít dál? Jde vůbec nejít dál, když už jsi tou svou prací svým způsobem nemocný?
Člověk není nemocný prací, vždycky to vyhodnocuje a spoléhá se na ty lidi kolem, kteří jsou daleko zkušenější, protože jsou místní. Znají tu oblast, mají kontakty na armádu a ví, jak se tam pohybovat daleko líp než člověk, který tam přijede. I když je tam třeba podesáté, stejně je to vždycky trochu jiné, takže opatrnost je na místě. Nebezpečí ale hrozí kdekoli na Ukrajině.
Když jsi mluvil o těch reportážích a zvucích, tak bych připomněl, že jsme s týmem Českého rozhlasu připravili podcast, který se začne vysílat v den toho smutného výročí, 24. února. Připravuje ho mimo jiné Jan Pokorný, se který jsme průběžně mluvili o pocitech a záležitostech kolem, které se nedostanou do zpravodajství. Bude se vysílat na stanici Plus a na Radiožurnálu.
Na další otázky bude zpravodaj Martin Dorazín odpovídat už zítra v pořadu Host Lucie Výborné.
Související
-
Dorazín: Rusko nemá na strategický zvrat sílu. Bude tak dál teroristickými útoky ohrožovat civilisty
„Kompromis je možný, ale není možný územní kompromis. Rusko se prostě musí stáhnout, taková je ukrajinská pozice, kterou podporuje 90 procent obyvatel.“
-
Zpravodaj Dorazín: Ukrajina bude s Rusy jednat, jen pokud se stáhnou z celého jejího území
Kyjev má podle vyjádření prezidenta Zelenského zájem o mírové rozhovory s Ruskem, ovšem za podmínek, ke kterým patří i obnovení územní celistvosti Ukrajiny.
-
Nejhůř se k civilistům v Izjumu chovali proruští separatisté, popisuje zvláštní zpravodaj Dorazín
Ve městě Izjum na východě Ukrajiny dál vyzvedávají těla z hromadného pohřebiště nalezeného potom, co se z oblasti narychlo stáhly ruské okupační jednotky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.