Vstup do EU podporuje 90 procent Ukrajinců. Musíme ale provést hodně reforem, říká ukrajinský diplomat Perebyjnis

Co by Ukrajina v tuto chvíli potřebovala od západních spojenců včetně Česka nejvíc? Neslábne po čtrnácti měsících války podpora Ukrajiny? A je představitelné právě teď uvažovat o členství Ukrajiny v Evropské unii? Tomáš Pancíř se ptal Jevhena Perebyjnise, náměstka ukrajinského ministra zahraničí a bývalého velvyslance Ukrajiny v České republice.

Máte za sebou další z cest po evropských státech včetně Česka. Nikde jste nenarazil na náznaky, že by podpora Ukrajiny slábla? Že by se projevovala nějaká únava? 

Čtěte také

Ne. Aspoň v těch státech, ve kterých jsem byl, jako jsou Slovensko, Rakousko a Česko. Pozorujeme spíše opačný trend. Podpora Ukrajiny a našeho boje proti ruské agresi sílí. Zdá se, že teď každý civilizovaný stát rozumí, že jediné východisko je vítězství Ukrajiny, protože nechat Rusko vyhrát válku by znamenalo, že bude pokračovat v agresi dál. Teď už každý v EU rozumí tomu, že Ukrajina nyní brání nejen sebe, ale i celou EU. Bráníme tomu, aby Rusko nešlo dál. Proto je podpora stále silná a doufám, že bude pokračovat.

Na druhé straně, když jste se minulý týden sešel se šéfem českého Senátu, řekl jste, že Česko patří mezi lídry v podpoře Ukrajiny. Dodal jste, že byste byl vděčný, kdyby Česko pomohlo Ukrajině přesvědčit ty země, které ještě nejsou přesvědčené v nutnosti podpory Ukrajině. Které země jste měl na mysli?

Měl jsem spíš na mysli přesvědčit ty země, které ještě nejsou připraveny třeba podpořit členství Ukrajiny v EU a NATO. Víme, že zatím není shoda ohledně toho, jak rychle by se měla Ukrajina připojovat třeba k NATO, ale v každém případě i tato podpora sílí, protože ještě před rokem si nikdo nepředstavoval, že Ukrajina bude kandidátskou zemí.

Ukrajina je dnes kandidátskou zemí EU. To si před rokem nikdo nepředstavoval.

Dnes už jsme kandidátskou zemí a děláme vše, abychom splnili podmínky a doporučení Evropské komise, a pokročili od začátku přístupových jednání s EU. Česko je země, která podporuje členství Ukrajiny v EU i v NATO. Máte silné pozice ve více zemích, proto jsem žádal českou stranu, aby nám pomohla přesvědčit země, které ještě nejsou rozhodnuté.

Mluvil jste o tom, že přístupová jednání Ukrajiny s EU byste chtěli zahájit ještě letos v prosinci. Kdy považujete za reálné, že by se opravdu Ukrajina mohla stát členem EU?

Čtěte také

Nechtěl bych mluvit o nějakých termínech, protože opravdu to bude záležet na tom, jak přístupová jednání budeme vést, jestli se nám podaří rychle uzavřít některé články. Víme ze zkušenosti jiných zemí, že některé články se dají uzavřít rychle. Články ohledně zemědělství by zase mohly vyžadovat více času.

Ale dnes jsme v pozici, kdy členství v EU podporuje víc než 90 procent Ukrajinců. Proto musíme vyjít vstříc požadavkům Ukrajinců a udělat všechno, abychom přístupová jednání uskutečnili co nejdřív. A proto, nehledě na to, že jsme ve válce, uskutečňujeme reformy a děláme všechno, abychom splnili všechny požadavky a doporučení Evropské komise.

Když porovnáte Česko s Ukrajinou, v čem si myslíte, že má Ukrajina největší rezervy v tom směru, aby mohla být členem EU?

Čtěte také

Samozřejmě máme ještě hodně rezerv, ale jsem přesvědčený, že zvlášť po vítězství bude Ukrajina schopna velmi rychle uskutečnit všechny potřebné reformy. V některých věcech jsme pokročilejší dokonce víc než některé země EU, například v digitalizaci státní správy.

A jsou to i další oblasti, třeba bezpečnost a naše armáda jsou dnes na takové úrovni, že si myslím, že jakákoliv mezinárodní bezpečnostní organizace by měla chtít mít za člena takovou zemi, jakou je Ukrajina. Opravdu je naše armáda dnes jedna z nejsilnějších. Nebo v zemědělství jsme jedním z lídrů ohledně vývozu obilí.

Například v digitalizaci státní správy jsme pokročilejší než některé země EU.

Ale samozřejmě si uvědomujeme, že máme uskutečnit ještě hodně reforem, abychom se přiblížili standardům EU. Takže na tom pracujeme a jsem přesvědčen, že to budeme schopni udělat velmi rychle.

Co kromě munice v tuto chvíli Ukrajina od svých spojenců potřebuje nejvíc?

Potřebujeme všechno, co by nám pomohlo osvobodit okupovaná území. V zásadě se jedná o těžkou techniku, tanky, obrněná vozidla, dělostřelectví, rakety dalekého doletu, ale také letadla. To všechno potřebujeme, abychom mohli osvobodit celé okupované území Ukrajiny.

Kromě munice dnes Ukrajina potřebuje těžkou vojenskou techniku, hlavně tu západní výroby.

Jsme vděčni za to, že naší partneři tu potřebu chápou a poskytují nám opravdu potřebnou munici i vojenskou techniku. Víme všichni o tzv. tankové koalici, v rámci které nám už víc zemi poskytlo tanky západní výroby. Teď jednáme i o letecké koalici, některé státy nám už poskytují i letadla, třeba Polsko a Slovensko. Ale doufáme, že dostaneme letadla západní výroby, o tom také jednáme.

Minulý týden v ČT jste řekl, že Ukrajina s Ruskem nemůže jednat, dokud válku nevyhraje. Co je to vítězství? Co všechno z vašeho pohledu vítězství zahrnuje?

Čtěte také

Vítězství zahrnuje více věcí. Samozřejmě v první řadě je to osvobození okupovaných území, to znamená celého území v mezinárodně uznávaných hranicích, tedy včetně Donbasu a Krymu. Nejen, že vítězství bude znamenat zajištění toho, že Rusko už nikdy nebude moci opakovat svou agresi proti Ukrajině, ale také to bude znamenat reparace ze strany Ruska.

Rusko by mělo zaplatit za obnovu všeho, co na Ukrajině zničila ruská armáda.

Rusko by mělo zaplatit za obnovu všeho, co bylo zničeno ruskou armádou na Ukrajině. Vítězství znamená návrat všech deportovaných Ukrajinců z území Ruska na území Ukrajiny. Včetně dětí. Součástí vítězství je pro nás vstup do EU a NATO. Protože víme, že NATO je nejlepší garancí bezpečnosti, i když víme, že samotný oficiální vstup Ukrajiny do NATO nastane jen po ukončení války. Je to velká strategie, ale prvním krokem je obnovení kontroly ukrajinské vlády na celém ukrajinském území.

Je to realistické?

Nemůžeme myslet jinak, než že osvobodíme celé ukrajinské území. V jiném případě to bude znamenat, že agresor útokem na nezávislý a suverénní stát může dosáhnout nějakých cílů. Další agresoři se pak budou pokoušet opakovat to, co udělalo Rusko. V zájmu Ukrajiny i celého mezinárodního společenství je dosáhnout toho, aby Ukrajina osvobodila všechna okupovaná území.

Jak bude Ukrajina reagovat na případný návrat ruských a běloruských sportovců do soutěží? A kdy bude v Česku opět velvyslanec Ukrajiny? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Tomáš Pancíř , tec
Spustit audio

Související