Nový systém dávek by měl lidi motivovat změnit chování – pracovat a řádně se starat o děti, věří Jurečka
Co si vláda slibuje od návrhu změn sociálních dávek, který dnes začala projednávat Poslanecká sněmovna? Jaké dopady budou mít změny na domácnosti, obchod s chudobou a státní rozpočet? A je spravedlivý tzv. majetkový test, který stanovuje, co smí vlastnit žadatelé o sociální dávky? Tomáš Pancíř se zeptal ministra práce a sociálních věcí, místopředsedy vlády a donedávna předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky.
Čtyři současné dávky, konkrétně příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě má nahradit tzv. superdávka. V zákoně je označovaná jako dávka státní sociální pomoci. Součástí změn má být také majetkový test žadatelů. Pokud budou mít moc peněz, aut nebo nemovitostí, ztratí nárok na novou dávku. Co je z vašeho pohledu hlavním cílem změn?
Hlavním cílem je, aby to bylo daleko jednodušší a přehlednější a také dostupnější. Dneska jsou čtyři dávky, čtyři správní řízení a tři různé typy posuzovaných příjmů dané domácnosti. Často se stává, že lidé mají nárok na některou další dávku, ale žádost si nepodali, čímž se dostali do složité situace.
Čtěte také
Cílem tedy je, aby tady byla jedna dávka, jedno řízení, jednoduše dostupné přes digitál. Samozřejmě ale počítáme i s off-line formou pro lidi, kteří nemají digitální možnosti. Současně je ale naším cílem i motivace lidí, aby pracovali, a zároveň i podpora přirozené funkce rodiny, tedy třeba toho, že je normální, že se jako rodič starám o to, aby dítě chodilo do školy.
Je mezi základními cíli i to, aby státní rozpočet ušetřil, aby neplatil dávky těm, kteří je nepotřebují?
To vůbec ne. Úspora není cílem reformy. Dokonce otevřeně přiznáváme na základě kvalitní datové analytiky návrhu, že stát může ušetřit zhruba dvě miliardy korun, anebo že zhruba o osm miliard korun vydá více. Pokud totiž lidé změní své chování a začnou pracovat, vyplatíme více za pracovní bonus. Jde nicméně o chtěný výsledek, protože lidé pak samozřejmě budou mít odvody na daních a sociálním a zdravotním pojištění.
Věříme tedy v pozitivní efekt. Pomůžeme těm, kteří pomoc potřebují, ale dneska ji nemají adekvátní, zároveň omezíme pomoc tam, kde to není nutné, kde člověk může pracovat, ale dnes nepracuje, protože ho k tomu systém nenutí a nemotivuje. Cílem je rozpohybovat lidi, kteří jsou dlouhodobě mimo systém, nejsou třeba ani mezi uchazeči o zaměstnání, a že s nimi dokážeme lépe pracovat.
Čtěte také
Dá se říci, kolik domácností by mělo po změnách nárok na vyšší příspěvky, a pro kolik domácností by to naopak mělo znamenat, že budou dostávat méně?
Zhruba u jedné třetiny domácností víme, že díky odstranění bodů zlomu, větší aktivitě nebo třeba díky přítomnosti zranitelného člena domácnosti dostanou více. U další třetiny žadatelů předpokládáme, že to bude stejné. A u jedné třetiny dojde k poklesu, pokud nezmění dosavadní chování. Pokud ho změní, pak nastupuje varianta, že v systému vydáme o něco více, což je to, co společensky chceme. Chceme, aby lidé byli aktivizovaní, aby pracovali, když mohou, a aby se řádně starali o výchovu svých dětí.
Typicky kterým domácnostem by to mělo pomoci?
Typicky domácnostem, které mají nízké příjmy, mají děti a zároveň se snaží pracovat. Těmto žadatelům by měla podpora státu přinést více, protože v nové dávce je zakomponovaný již zmíněný pracovní bonus.
Zároveň jsme odstranili body zlomu, aby se nestalo to, co se děje dnes, že třeba jenom kvůli koruně příjmu navíc ztratí domácnost nárok na celou dávku podpory. Chceme tím lidi motivovat, že má smysl chodit do práce, mimo jiné i proto, že je to jedna z přirozených funkcí rodiny. Dítě by mělo vidět svoje rodiče pracovat, pokud můžou. Pracovní bonus by měl k takovéto změně chování motivovat.
Čtěte také
Máte odhad, kolik současných příjemců čtyř dávek neprojde majetkovým testem?
Do detailů to zatím nevíme, protože upřímně do dnešních dnů se mimo hmotnou nouzi takovýto test vůbec nedělal. My teď zavádíme základní parametry testu, kterými budou hotovost na účtu, nemovitost k bydlení a osobní auto, s tím, že jedna nemovitost k bydlení je v pořádku, u druhé, pokud se tak stane třeba v rámci dědického řízení, to bude na časově omezenou dobu.
V případě částek na účtu to bude do 400 000 korun u čtyř- a vícečetné rodiny. Jinak je to 200 + 50 + 50, přičemž se to nebude vztahovat na produkty, jako je stavební spoření nebo penzijní spoření ve třetím pilíři, případně pokud to bude mít člověk v nějakých svých konkrétních investičních produktech. Peněžitá podpora státu má opravdu pomoci jen těm, kteří nemají jiné příjmy nebo jiné majetky, jak by se mohli zabezpečit...
Jak vnímá Marian Jurečka kritiku neziskových organizací, podle nichž je nový systém dávek založen na negativní motivaci? Novela uvádí i řadu podmínek, které musí splnit bydlení, aby na něj žadatel mohl dostávat sociální dávky. Kolik lidí může mít s plněním potíže? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.
Související
-
Asi 1,6 milionu Čechů má závažný problém s bydlením. Situace se sama nezlepší, tvrdí Bírová
„Zákon o sociálním bydlení bude upravovat to, aby se lidé v bytové nouzi mohli navracet zpět do standardního bydlení,“ vysvětluje šéfka platformy pro sociální bydlení.
-
Příspěvek na bydlení v Praze může čerpat i rodina s příjmem 70 tisíc čistého, kritizuje sociolog
Chystá se reforma některých dávek, například příspěvků na bydlení, na dítě a dávek pomoci v hmotné nouzi. Co na to říká sociolog Daniel Prokop?
-
Příspěvky na bydlení drží lidi nad vodou, jejich část by ale měly hradit obce, míní sociolog
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) chce na příští rok zvýšit program podpory dostupného bydlení o sedm miliard korun.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.