Na selhání rodiče doplatí děti, kritizuje mluvčí Charity sloučení dávek. Zneužívá je jen procento rodin

Iniciativa za rovnost, spravedlnost a lidská práva upozornila na možné negativní dopady připravované novely sociálních dávek na sociálně slabé rodiny a zejména na děti. Jaké mohou podle vás nastat především?

Těch kritizovaných záležitosti je opravdu mnoho. Zásadní je hlavní pojetí reformy, že dávkový systém oproti očekávání není motivační, ale trestající. Každé pochybení je trestáno ztrátou části nebo celé dávky. Tato novela nepovede k vyšší motivaci pracovat, ale ohrozí celé rodiny, stabilitu lidí v bydlení.

Čtěte také

Jednoduchý systém přídavků pro obce by mohl zajistit obědy zdarma chudším dětem, navrhuje sociolog Prokop

Druhou zásadní výtkou je kolektivní vina, ta se dotýká těch dětí. Protože pokud jedna osoba v rodině selže a například bude vyřazena z Úřadu práce, pak se to dotkne opravdu celé rodiny. Ztratí částku z části na dítě a také na živobytí. Ten druhý člověk v podstatě nemá šanci to jakkoliv napravit.

Místo čtyř různých dávek by měla být jenom jedna. Nacházíte na zmíněné novele také nějaké klady, třeba toto?

Určitě, ale prostě nesouhlasíme s tím, že by měla být jednotná dávka tímto způsobem počítaná i na děti. Děti bychom rádi oddělili, a to z toho důvodu, že děti nemohou zodpovídat za to, že jeden nebo druhý rodič nefunguje a potřebují mít finanční prostředky na jídlo.

Navrhujeme, aby třeba pobíratelem takové dávky byla škola. Je mnoho jiných řešení, ale není dobré, aby částka, která se počítá jako dávka, byla počítaná i pro dítě jako celek.

Všichni žadatelé a příjemci peněz od státu na bydlení, živobytí a děti budou muset po dávkové revizi od pololetí příštího roku dokládat svůj příjem i majetek. Jsou podmínky tzv. majetkového testu, který před týdnem představil ministr práce a sociálních věcí, nastaveny příliš přísně?

Čtěte také

Málokdo obhajuje bydlení jako veřejný zájem. Příspěvky na bydlení drží lidi nad vodou, jejich část by ale měly hradit obce, míní sociolog

Já se domnívám, že toto je v pořádku. Spíš bych se přikláněla k tomu, aby to bylo trošičku přísnější. Pro představu, člověk, který má dům nebo byt, má chatu, dvě auta a na účtu 400 tisíc, tak na sociální dávky dosáhne.

Oproti tomu ti nejchudší, který nemají nic a zároveň nejsou schopni doložit například nájemní smlouvu nebo některé náležitosti druhého partnera, se kterým je obtížná komunikace apod., nedosáhnou na dávky vůbec, což je velký problém.

Sankce a stigma

Navrhujete zkrátit dobu sankčního vyřazení z nároku na dávku na jeden měsíc při méně závažnému provinění a na tři měsíce při závažnějším porušení. Proč?

Vyzkoušeli jsme si už při tomto dávkovém systému, jak hluboce se na člověku podepisuje to, že je vyřazený na šest měsíců z Úřadu práce, a tudíž zůstane absolutně bez prostředků – na chudobě, na vyloučení těchto lidí a nevede to k ničemu dobrému. Jenom to zvyšuje potřebnost řešit chudobu. Ti lidé jsou potom závislí na potravinové pomoci, což samo o sobě, být šest měsíců závislý na potravinové pomoci, mění myšlení lidí a neprospívá nikomu.

Čtěte také

Minimální mzda je poměrně nízká, neporoste však bez vyšší produktivity práce, říká ekonomka Klímová

Takže my navrhujeme, aby se s těmi lidmi pracovalo jiným způsobem, aby byli motivováni, aby bylo fajn pracovat. Ne, že když budu pracovat, budu ještě pobírat dávky, ale aby byly dostatečně vysoké mzdy, tak, aby za ně bylo možné si koupit bydlení, jídlo, léky, základní potřeby.

Ještě bych se vrátil k tomu, jestli máme k dispozici spolehlivá čísla o počtu lidí, kteří sociální dávky prokazatelně zneužívají. Kolik takových případů je? Vy jste mluvila o průzkumu, říkala jste zhruba 10 procent?

Ten průzkum dělal Úřad práce v roce 2023. Do toho průzkumu bylo zařazeno 1022 šetření a z nich právě opravdu pouze 10 % – pardon, já jsem to řekla špatně – jedno procento mělo problém. Omlouvám se.

Takže jedno procento. Jinými slovy jsou hesla o příživnících a to, co často slýcháme od politiků, spíš populistická hesla?

Čtěte také

Asi 1,6 milionu Čechů má závažný problém s bydlením. Situace se sama nezlepší, varuje šéfka platformy pro sociální bydlení

Ano. My to jako odborníci neradi slyšíme, protože každému člověku se může stát, že se dostane do nepříznivé situace.

Pokud spojujeme příjem dávek s tím, že ve chvíli, kdy je beru, tak jsem nějak špatný a společnost na mě má špatně nahlížet, pak ty dávky právě nevyužívají senioři nebo osoby, které to opravdu potřebují, osoby, které se najednou dostaly do nepříznivé situace, byť celý život pracovaly. To je dnes běžné, že najednou příjem nestačí a potřebují si požádat například o příspěvek na bydlení. Ta rétorika vede k tomu, že si o něj ani nepožádají, anebo společnost potom na tyto lidi nahlíží velmi negativně.

Je dobré přemýšlet, když se nastavují dávkové systémy, tak, aby prostě dávky nebyly zneužívány, to jsme si říkali u majetkových testů. Můžeme ale říct, že když jsme například v rámci Za bydlení dělali průzkumy, tak lidé, kteří je potřebují, dávky spíše neberou, nežádají si o ně nebo na ně pro složitost nedosáhnou.

Proč podle Ivy Kuchyňkové není motivační část návrhu dostatečná? A jak se chudova ve vyloučených rodinách reprodukuje? Poslechněte si celý rozhovor.