Marian Jurečka: Obavy protestujících vnímám. Vláda musí odměňování podhodnocených profesí změnit

Kromě škol se do dnešní stávky zapojili také odboráři, kteří protestují proti vysokým cenám energií, nesouhlasí s vládním konsolidačním balíčkem a záměry vlády v oblasti důchodů. Může dnešní stávka přimět vládu, aby změnila některé své plány? A co ukázala hladovka disidenta Jiřího Gruntoráda před Úřadem vlády? Tomáš Pancíř se zeptal vicepremiéra, ministra práce a sociálních věcí a předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky.

Měl jste možnost sledovat dnešní pochod demonstrantů?

Upřímně jsem neměl kapacitu se přímo dívat na nějaké televizní záběry. Stíhal jsem ale sledovat výstupy ČTK. Osobně jsem byl na jednání se zástupci odborů na Úřadu práce a na České správě sociálního zabezpečení, kde jsem s desítkami lidí velmi korektně a kultivovaně diskutoval o tom, co mají za výhrady.

Čtěte také

Jak vám je, když proti vám a krokům vaší vlády dnes tolik lidí protestuje?

Z osobního hlediska to není příjemné. Na druhé straně se snažím jako člen vlády i ministr práce a sociálních věcí vnímat skutečné obavy lidí, kteří se k protestu napříč republikou připojili. Jsou to lidé, kteří upozorňují na stav svých platů, jako třeba kuchařky, školníci nebo lidé pracující v kultuře a zdravotnictví. Jsou to oblasti, které nejmenuji náhodou. Jmenuji je proto, protože jsem si vědom toho, že tady jako vláda musíme cíleně pomoci. Musíme podpořit navýšení peněz na jejich platy, protože tito lidé jsou nejenom teď za poslední rok, ale dlouhodobě podhodnoceni.

A to jste si uvědomil dnes v souvislosti se stávkou? 

Ne, to si uvědomuji dlouhodobě a také se opakovaně snažím dělat kroky minimálně tam, kde za to můj resort nese přímou zodpovědnost, abych dokázal tyto lidi lépe ocenit a dokázal zvýšit jejich odměňování.

Vy jste po volbách v roce 2021, když vznikala současná vláda, opakoval, že lidovci budou sociálním svědomím této koalice. Není dnešek důkazem, že v tom jako lidovci v rámci koalice selháváte?

To si nemyslím, protože klíčové je to, co se podaří reálně odpracovat a udělat na zlepšení situace lidí. Když si totiž vezmeme například oblast školství nebo oblast zdravotnictví, to nejsou problémy, které vyvstaly za poslední půlrok nebo za poslední dva roky. Tam jsou problémy, které jsou neřešené dvacet let, a samozřejmě teď se v dobách, které jsou složité a těžké, dostaly daleko více do pozornosti médií i společnosti. Zodpovědnosti za to, že je potřeba tyto problémy vyřešit, se nezříkáme, naopak se snažíme pracovat na tom, abychom je dokázali vyřešit.

Třeba ve školství je to dnes největší protest za posledních třicet let. Ke stávce se připojily tři čtvrtiny všech základních a středních škol. Dohromady se protestu účastní jak učitelé, tak nepedagogičtí pracovníci. Mnohdy mají podporu i ředitelů škol. Čím si vysvětlujete to, že se dokázaly spojit skupiny zaměstnanců ve školství, které v minulých protestech spojeny nebyly?

V tom, že jsme si prožili opravdu těžký rok a půl. Všem lidem v naší společnosti poklesly reálné platy, kupní síla se snížila. Mnozí nevěděli, jestli si práci udrží, jestli budou mít energie, jak se celá situace vyvine z hlediska dopadu na celou ekonomiku, a jestli to tedy nebude ještě horší.

Čtěte také

Chápu, že to pro nikoho nebylo jednoduché. Na druhé straně si troufám říct, že to nejsložitější máme za sebou. Meziměsíční inflace už neroste, v příštích měsících dojde k růstu reálných mezd a platů. Samozřejmě ale tady jsou skupiny osob, na které to dopadlo ještě naléhavěji a tíživěji. Vůči nim se jako vláda musíme postavit čelem a adresně jim pomoci k tomu, aby jejich odměňování bylo lepší. 

Protest ve školách ale přece není jenom kvůli platům. Jde o kvalitu vzdělávání a o to, jak velkou část rozpočtu vláda věnuje na školství a vzdělávání jako takové...

Já vnímám i ústy představitelů odborů, že dnes vyjadřují protest vůči dvěma základním věcem, a to je otázka ozdravného konsolidačního balíčku a důchodové reformy, a pak samozřejmě ona separátní věc, která se týká školství. Nejsem ministr školství, takže nejsem schopen odpovědět na všechny palčivé problémy ve školství...

Inkluze byl v principu správný krok. Od začátku ale měla být nastavena jasná pravidla

Na druhé straně ale jste předseda koaliční strany a ve chvíli, kdy tři čtvrtiny škol stávkují proti této vládě, tak je to i záležitost pro vás.

Ano, samozřejmě k tomu jsme jako lidovci nemlčeli. Řekli jsme, že jsou věci ve školství, které nelze řešit radikálním řezem z roku na rok, protože systém by se s tím nedokázal popasovat. Na druhé straně, a teď mluvím spíše jako rodič, si myslím, že inkluze byl v principu správný krok. Ale to, že od začátku nebyla nastavená jasná transparentní pravidla pro to, v kterých případech je inkluze ku prospěchu daného žáka a daného kolektivu, vedlo k tomu, že dneska máme nárůst významného počtu úvazků na tuto oblast, ale nemůžeme si rozhodně po letech říct, že tento systém funguje správně a dobře.

Čtěte také

Takže budete navrhovat změnu inkluze?

Jsou věci, ať už je to v oblasti inkluze nebo v jiných oblastech, které musejí mít nastavena jasná pravidla, aby byl systém předvídatelnější a transparentnější. A to pak souvisí i s tím, jakým způsobem jsme schopni odměňovat i profese neučitelů.

Řekli jsme proto, že se toto musí podrobit přezkoumání. Ve vládě Bohuslava Sobotky jsem inkluzi podpořil, ale už tehdy jsme říkali, že je potřeba nastavit pravidla. To se ale bohužel nepodařilo, a proto si myslíme, že teď je nejvyšší čas, aby se udělala poctivá revize toho, co funguje, a co je třeba naopak změnit. 

Kdy to bude?

Já myslím, že pan ministr školství vnímá tyto věci. Je před námi de facto poslední rok, kdy jsme schopni dělat legislativní změny, a to je rok 2024. Takže tady je potřeba soustředit energii, abychom tyto věci i s odbornou veřejností a se zástupci našich sociálních partnerů udělali správně.

Kvůli dnešním protestům odborářů jste zrušil cestu do Bruselu. Avizoval jste, že se s odboráři chcete sejít. Josef Středula řekl, že se ale chce sejít se zástupci všech koaličních stran. Znamená to tedy, že žádné jednání nebude?

Já jsem tuto nabídku dal Josefu Středulovi jako předsedovi nejsilnější odborové organizace v pátek, kdy jsme spolu telefonicky hovořili. Sociální dialog mám jako ministr práce a sociálních věcí v popisu práce, a proto jsem je chtěl vyslechnout a být tím, kdo jejich požadavky přenese na vládní a koaliční úroveň. Rozhodnutí Josefa Středuly ale respektuji. Platí to, že 4. 12. budeme mít celoodpolední jednání tripartity, kde bude prostor i o těchto věcech hovořit a jednat.

Změní vláda po silné reakci odborů některý z návrhů úpravy důchodového systému? A jak se bude dál vyvíjet jednání o důchodech disidentů? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Tomáš Pancíř , opa
Spustit audio

Související