Neposílejte plyšáky do dětských domovů, radši si sjednejte hostitelskou péči, vyzývá Ondřej Vala z Úřadu ombudsmanky

11. červen 2019

Už deset let kontroluje spolu s kolegy léčebny, domovy pro seniory, dětské domovy nebo i české věznice. Za tu dobu si ověřil, že péči nepotřebují jen klienti těchto zařízení, ale i jejich zaměstnanci, kterým hrozí vyhoření. Jaké jsou největší bolesti lidí, kteří nemají možnost svobodně rozhodovat o tom, kde budou žít?

Máme mandát navštěvovat zařízení, kde lidé nejsou úplně dobrovolně – buď z rozhodnutí státu jako v případě vězňů, nebo proto, že jsou odkázaní na péči druhých. Proto navštěvujeme i léčebny dlouhodobě nemocných, psychiatrické nemocnice, dětské domovy nebo domovy pro seniory, přibližuje Ondřej Vala kompetence svého úřadu.

Odbor dohledu nad omezováním svobody Kanceláře ombudsmanky ČR se přitom zaměřuje především na špatné zacházení s klienty těchto zařízení. „Jsme něco jako audit zdarma,“ přibližuje Ondřej Vala. „Nejdeme po papírech, ale zajímá nás třeba to, jak například v LDN sleduje podvýživu pacientů, jak se senioři orientují v domově nebo jestli můžou na čerstvý vzduch.“

Dětským domovům chybí společenská zakázka

Ke špatnému zacházení dochází podle Ondřeje Valy nejčastěji v zanedbání ošetřovatelské péče. I proto je důležité, že mohou pracovníci Úřadu ombudsmanky nahlédnout do zdravotní dokumentace klientů nebo s nimi hovořit o samotě.

Dětské domovy jako dědictví 50. let. „Pěstouni u nás nemají prestiž,” říká Věduna Bubleová

Matka s dítětem

Česko drží jedno smutné „prvenství”. Je poslední zemí EU, která do dětských domovů posílá i děti mladší tří let, a zůstává tak daleko za zeměmi jako Lotyšsko nebo Rumunsko. „Bez ohledu na to, zda je ve vládě levice, nebo pravice, politika péče o dítě a rodinu se u nás nemění,” upozorňuje předsedkyně asociace Dítě a Rodina Věduna Bubleová.

Zařízení navštěvujeme neohlášeně, preventivně a systematicky, tedy ne na základě stížností,“ zdůrazňuje Ondřej Vala s tím, že letos se kontroly zaměřují na dětská zařízení – dětské domovy a diagnostické ústavy. Co je podle něj jejich největší problém?

Neexistuje základní společenské zadání, jak tato zařízení mají vypadat a co mají dělat. Je to jako loď bez kapitána. A zařízení jsou tudíž tak dobrá, jak dobří jsou jejich ředitelé,“ shrnuje Ondřej Vala.

Připravme děti na skutečný život

Děti v domově podle jeho zkušeností často nevědí, jak to v běžné rodině funguje. „Proto neposílejte plyšáky do dětských domovů, radši si sjednejte hostitelskou péči a vezměte si děti domů, kde jim dáte zažít pocit opravdové rodiny,“ říká Ondřej Vala.

Domovy také podle něj chybují, když dětem neumožní vyzkoušet si základní sebeobsluhu, jako je možnost si uvařit, nebo mít nějakou zodpovědnost. Neustále je o ně postaráno. „Kolega se dokonce setkal dítětem, které nevědělo, že dospělí spí, protože přece ve dne i v noci je u něj někdo, kdo se stará a pečuje.“

autoři: Lucie Výborná , and

Související