Dětské domovy jako dědictví 50. let. „Pěstouni u nás nemají prestiž,” říká Věduna Bubleová

12. duben 2017

Česko drží jedno smutné „prvenství”. Je poslední zemí EU, která do dětských domovů posílá i děti mladší tří let, a zůstává tak daleko za zeměmi jako Lotyšsko nebo Rumunsko. „Bez ohledu na to, zda je ve vládě levice, nebo pravice, politika péče o dítě a rodinu se u nás nemění,” upozorňuje předsedkyně asociace Dítě a Rodina Věduna Bubleová.

Když do dětského domova přijde dítě ve třech, nebo až v pěti letech, je přitom obrovský rozdíl. „Podle našeho výzkumu platí, že čím později se dítě dostane do dětského domova, tím je to lepší. Je velmi důležité, aby v raném věku zažilo přirozenou rodinu,” říká Bubleová.

I Česko se podle ní jednou může stát zemí bez dětských domovů. A první vlaštovky už se prý objevují: jako třeba Zlínský kraj, kde loni zrušili poslední centrum pro děti do tří let. „Kde je vůle, tam se může podařit všechno,” shrnuje předsedkyně asociace Dítě a rodina.

Křivda 50. let stále čeká na nápravu

Na západě je už dávno běžné, že se malé děti nedávají do ústavů. Podobný přístup zvolily i země jako Slovensko a jediný, kdo zaostává, je Česká republika. „Celý okolní svět nás předběhl,” stýská si Bubleová.

Tradice pěstounské péče je přitom právě u nás velmi bohatá. „Pak nás bohužel zasáhl vzor Sovětského svazu a přesvědčení, že dětem je nejlépe v ústavech. V 50. letech, kdy komunisté zrušili pěstounskou péči, se najednou v ústavech ocitlo pět tisíc dětí!”

Věduna Bubleová

Pěstounství u nás stále nemá prestiž


Pěstounská péče na dobu přechodnou:
dítě je do pěstounské rodiny umístěno nejdéle na jeden rok
Dlouhodobá pěstounská péče:

pěstouni mají dítě v péči na delší dobu

Jedním z výnamných faktorů, který má vliv na množství dětských domovů v Česku, je i nedostatek pěstounů. Ovšem stejně jako všechno, i toto nízké číslo má svůj důvod.

„Pěstounství má v Česku špatnou pověst, mnoho lidí se na pěstouny dodnes dívá jako na lidi, kteří se pokoušejí vydělat,” upozorňuje socioložka, které vede středisko náhradní péče. „Představte si ale, že nejen že jste s dítětem 24 hodin denně, ale zároveň musíte plnit i mnohé jeho ‚specifické’ potřeby: navštěvovat s ním jeho biologickou rodinu, psychologická vyšetření… To nemůže být dobrý byznys.”

Pěstounem dnes navíc rozhodně nemůže být každý. Poslechněte si o tom víc v celém rozhovoru. Najdete ho v iRadiu nebo jako video v tomto článku.

autor: als
Spustit audio