Nedůstojná nejistota přijímaček. V dětech vytváříme pocit, že na ně společnost kašle, varuje expert Feřtek
Proč se letošní přijímačky na střední školy neobešly bez stresu a zmatků? Mělo by se ustoupit od povinných jednotných testů? A co všechno se dá změnit do příštího školního roku? Vladimír Kroc se ptal Tomáše Feřtka, odborného konzultanta a člen správní rady informačního centra o vzdělávání EDUin.
Současný způsob, jakým je nastaveno a organizováno přijímací řízení na střední školy, považujete za mimořádně nešťastný, neefektivní a pro mnohé zúčastněné ponižující. Proč?
Víte, v tak zásadní chvíli, kdy rozhodujete jako budoucí středoškolák buď sám o sobě, nebo jako rodič středoškoláka o jeho životní kariéře, jste vystaven situaci naprosté nejistoty a naprostého nedostatku informací, kdy základní výstřel děláte se zavázanýma očima a vůbec vlastně nevíte, jestli se můžete trefit. To je ta první nedůstojnost.
Druhá nedůstojnost je ještě masivnější ve chvíli, kdy ten systém selže – což se v posledních třech letech opakuje, ale letos to bylo opravdu zvláště v Praze a některých velkých aglomeracích velmi výrazné – a stát vás vlastně není schopen zásobit informacemi ani ve druhém kole. Vy stojíte ve frontách, kde s vámi stojí stovky rodičů, na 12 míst na nějaké škole, o kterou vlastně ve skutečnosti nestojíte. To je opravdu nedůstojná situace.
Čtěte také
Dnes ale v našem vysílání předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová řekla, že je sice přijímací řízení jako z minulého století, na tom se asi shodnete, ale že nevidí velký rozdíl mezi situací loni a letos.
To jsem si popravdě řečeno myslel taky. Posledních několik let vnímám, jak přibývá toho tlaku a front, ale řekl bych, že když byla ta fronta loni, tak tam v tom druhém kole byly spíše desítky, možná stovky lidí, ale dnes to jsou opravdu až tisícihlavé fronty.
Motivace dětí
Požadujete zrušit v zákoně jednotnou povinnost konat centrálně zadanou přijímací zkoušku formou testů z CERMATu. Co by to přineslo?
Já to rozdělím na dva problémy. Občas si to někdo interpretuje tak, že chceme já, kolegové z EDUinu nebo ti, kteří podepsali ten otevřený dopis, zrušit ty testy jako takové. To tak není, myslíme si, že velká část škol ty testy používá dobrovolně a kdyby je dělala sama, bude to horší. Čili to nenavrhujeme, testy ať zůstanou. A teď se pojďme bavit o dvou řešeních.
Čtěte také
Buď zrušíme tu povinnost úplně a kdo chce, bude je dělat. Protože už jsme tu v rámci covidu tuto situaci nedávno měli, tak víme, že nějakých 80-90 % škol by u těch testů zůstalo a školy, které by chtěly přijímat podle jiných parametrů, by měly tu možnost.
Pokud by to neprošlo, druhou možností je snížit jejich povinnou váhu. V tuto chvíli musí bodování z těch testů z češtiny a matematiky tvořit 60 % váhy v přijímacím řízení, což pro některé školy znamená, že nemohou přijímat děti na základě parametrů, které chtějí, ať už je to pohovor, portfolio nebo talentová či jiná zkouška.
Jak důležitý je podle vás u přijímaček pohovor?
Naprosto zásadní. Vím to právě od těch škol, které je dělají. Oni říkají: nás ten test vlastně nezajímá, respektive nám stačí, když víme, že ten žák udělal ten test z 50 možných na 20 nebo 25 bodů. Prostě to ověří nějak jeho základní gramotnost v obou předmětech, což je docela užitečné, ale zajímá je stejně jeho motivace to dělat, co o tom oboru, který jde studovat, ví, ale hlavně jestli ho chce studovat. A to je to, co rozhoduje.
Čtěte také
Co způsobí s motivací dítěte, když se nedostane na školu, na kterou by tzv. mělo, ale zkrátka není dost míst?
Já si myslím, že je to vážnější věc, než se nám zdá, protože to klíčové, o co u dospívajících hrajeme, nejsou ani tak ty znalosti, ty se vždycky dají doplnit. Dovednosti se doplňují hůř. Ale úplně to zásadní je postoj, postoj k sobě, ke svému studiu, ke státu a ke společnosti.
Oni najednou v první zkoušce, které byli vystaveni, mají pocit, že se na ně společnost vykašlala. Jak ty rodiny, tak ty děti udělaly úplně všechno, co měly udělat, aby uspěly, trénovaly, platily, snažily se, přihlašovaly se a společnost jim řekne: trhněte si pedálem, není místo, musíte si zvyknout.
To je opravdu zásadní věc, zvláště u dětí, které prožily covidový výpadek a které jsou často opravdu ve velmi špatném psychickém stavu. To bych považoval za největší zločin té situace, kterou jsme dopustili.
Proč by měl stát podle Tomáše Feřtka ověřovat výsledky vzdělávání u všech žáků základních škol? Proč chybí kapacity středních škol a jak bychom měli měnit strukturu středoškolských oborů do budoucna? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.
Související
-
Máme obrovskou regionální nerovnost v tom, jak obce přistupují ke vzdělávání, říká sociolog Prokop
Podle Daniela Prokopa by měl stát hlídat kvalitu škol a podporovat ty, které jsou v ohrožených oblastech. Je také důležité, aby rodiny na vzdělání dětí nemusely šetřit.
-
Publicista Biler: Prezident svým podcastem zaštiťuje Křetínského agendu, bez ohledu na jeho obsah
Jak si vedl Petr Pavel v prvním měsíci v prezidentské funkci? Byl rozhodný, nebo spíše rozpačitý? Pokud udělal chyby, tak v čem?
-
Na děti netlačte, úspěch u přijímaček letos závisí na rodinném zázemí, tvrdí odborník na vzdělávání
V Česku začínají přijímací zkoušky na střední školy, na přijímačky letos mají školáci jen jeden pokus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.