Mumii princezny z Ukoku sebrali lidé klid, a tak teď kraj stíhají pohromy, věří na Altaji. Kdo byla tajemná Oči-bala?
Podle mnohých představuje nález tajemné Oči-Baly jeden z nejvýznamnějších objevů ruských archeologů 20. století. Mumii mladé ženy pocházející asi z 5. století před naším letopočtem objevili před lety v drsné, nehostinné krajině na samých hranicích Ruska s Mongolskem, Čínou a Kazachstánem. Poodkrýt rouškujejího tajemství se vydala zpravodajka v Rusku Ivana Milenkovičová.
Altajská princezna, Ledová panna, Princezna z Ukoku nebo Oči-bala. To všechno jsou různá jména pro jednu a tu samou útlou dámu, která posledních zhruba dva a půl tisíce let ze svého dřevěného příbytku bděla nad osudy Altajců.
Velký objev sibiřských archeologů
„V roce 1993 novosibirští archeologové pod vedením Natalije Polosmakové vykopali mohylu a našli v ní mumii mladé ženy, pro kterou se ujalo označení ukokská princezna,“ popisuje Asja Semjonovna, průvodkyně v gornoaltajském etnografickém muzeu.
Právě v něm, v sarkofágu s pečlivě hlídanou teplotou a vlhkostí, dnes altajská princezna přebývá. Daleko od zmrzlé hrobky na náhorní plošině Ukok, kde ji archeologové objevili.
„Archeologové nečekali, že je může potkat takové štěstí. Dochovaly se všechny orgány, kůže, vlasy… Vše v dobrém stavu, a to díky ledu,“ dodává Asja Semjonovna.
Zamrzlá princezna
Vše nasvědčuje tomu, že to nebyla jen tak ledajaká žena. „Na sobě měla košili z indického hedvábí, kožešinu přes záda. Na hlavě měla vysoký účes s parukou z koňských žíní. Na jejích předloktích našli tetování se zvířecími motivy. To všechno mluví o tom, že to nebyla obyčejná žena, ale s největší pravděpodobností kněžka,“ popisuje etnografka.
Tajemná Oči-bala byla pohřbená v mohyle, v maličkém dřevěném srubu připomínajícím zimní přístřeší polokočovných pastevců. Spolu s ní tam odpočívalo i šest koní obětovaných, aby ji doprovázeli na cestě posmrtným životem.
Prokletí tajemné mumie
„Nachází se v natolik dobrém stavu, že nám dokonce doporučili, abychom ji v určité dny a časy ukazovali,“ podotýká Asja Semjonovna. Mnozí tady na Altaji ale věří, že narušit věčný spánek Oči-baly bylo chybou.
„Poté, co ji objevili, tady začaly živelné pohromy, třeba zemětřesení. Přesně v oblasti, kde ji vykopali. Potom přišly taky záplavy i krupobití... Někteří lidé jsou přesvědčení, že dokud ukokská princezna nebude odpočívat v pokoji, budou pohromy pokračovat a nebude klid.“
Pověrčiví Altajci
„Myslím, že to s tím nesouvisí. Někdo tomu přikládá nějaký zvláštní význam, já tomu ale nevěřím,“ namítá rezolutně Alex Pažantin, kapitán jedné z lodí brázdících Telecké jezero – další lákadlo Altaje opředené mýty a kouzly.
Čtěte také
Na ukokskou princeznu se ho přímo vyptávají i někteří z turistů, které vozí. Pro údajné prokletí spojené s jejím objevem má ale své vysvětlení:
„Záplavy? No prostě bylo hodně vody. Zemětřesení? Altajské hory jsou mladé a ještě pořád rostou. Někdo s tím spojuje všechny tyhle události. Altajský národ je, jak to říct… hodně věří na taková všelijaká znamení.“
Věda versus víra
Část místních obyvatel kvůli tomu dokonce začala sbírat podpisy za Oči-balino uložení do mohyly. S posvátnou úctou k ní vzhlížejí, skoro jako by byla pořád mezi živými.
To vědci, kteří mumii zkoumali, jsou jiného názoru. Ledová panna podle nich umřela pravděpodobně na rakovinu.
Související
-
V Egyptě objevili přes třicet mumií. Dva a půl tisíce let...
Víc než tři desítky mumií našli archeologové nedaleko města Minja ve středním Egyptě. Pocházejí z egyptského Pozdního období a staré jsou dva a půl tisíce let. Soub...
-
Pomůže prý na všechno, od nespavosti po chudokrevnost. Zázračný životabudič se vyrábí z jelení krve
Na mrazivé ruské Sibiři věří, že v nehostinném klimatu je před nemocemi ochrání pantohematogen. Zavítali jsme na ochutnávku na jednu z tamních jeleních farem.
-
Výlet na sever evropského Ruska je tak trochu jako cesta do pravěku
Nepřeberné přírodní bohatství Ruska umožňuje nahlédnout do všech epoch vývoje naší planety. Na severu evropské části země narazil Martin Dorazín doslova na pravěké poklady.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
