Množství štěnic se vrací do normálu, nejde o invazi. Běžná chemie na ně nefunguje, říká odbornice Arnoldová
Jsou krvelačné, přes den se skrývají, v noci sají krev. Čelí Evropa invazi štěnic, nebo jde o přehnanou paniku? Jak jsme na tom s rozšířením tohoto parazita v Česku? Vladimír Kroc se ptal Terezie Arnoldové, zástupkyně vedoucího národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci Státního zdravotního ústavu.
Jak složité je se štěnic zbavit? Vy už jste to naznačila, asi hodně.
No, hodně... Začala bych tím, že máte štípance a snažíte se vyřešit, jestli opravdu to je štěnice. V mnoha případech si lidé si nejsou jistí, jestli tam mají štěnice nebo jiného škůdce, ta determinace není úplně jednoduchá. Někdy vzniká panika z toho, že je tam jiný škůdce a štěnice to přitom není.
Ostatně jste mi říkala, předtím, než jsme šli do studia, že jste zachytila na sociálních sítích paniku, že jsou v pražském metru – ale nebyly to štěnice, nýbrž vši.
Najít vši v metru také není úplně super, ale nebyla to štěnice. Přesně takhle vznikla ta panika ve Francii, kdy se po sociálních sítích začala šířit spousta videí s různými členovci. Lidé začali šílet, že se jedná o štěnice, přitom to byli úplně jiní škůdci.
Čtěte také
Shodou okolností jsem včera mluvil s Češkou, která pracuje v Paříži. Podle ní to ve Francii není téma, ani v Paříži. Jak je to ve skutečnosti? Není to opravdu mnoho povyku pro nic?
Ta videa se začala šířit na sociálních sítích v průběhu pařížského týdne módy, asi od 25 září, kdy Paříž navštívilo strašně moc lidí: rozběhla se sociální média, sítě, videa, do celého světa se to rozneslo.
A teď, dva až tři týdny po tom boomu se snaží vláda uklidňovat občany. Odborníci říkají, že na těch videích byla třeba moucha nebo rus domácí, který je naprosto běžný.
Vaše laboratoř v té souvislosti udělala dotazníkové šetření. Co jste zjistili? Jak to vypadá se štěnicemi v Česku?
My jsme se snažili oslovit především pracovníky, kteří se zabývají speciální ochranou dezinsekcí, tedy hubí štěnice, protože my jako Státní zdravotní ústav ani krajská hygienická stanice nemáme přesná data o výskytu štěnic, protože tyto informace nejsou povinně hlášeny. To znamená, že jsme u nás v laboratoři jsme oslovili pracovníky firmy, které se zabývají hubením přímo v terénu, a zeptali jsme se na jednoduchou otázku: jestli se od začátku roku 2023 zvedla poptávka po hubení štěnic.
Čtěte také
Výsledky jsou, řekla bych, poměrně povzbuzující: v průměru o 15 %, což si myslím, že není tak moc. Právě ti odborníci, kteří o tom hovoří v současné době ve Francii, říkají, že v průběhu covidu se štěnice utlumila, protože se necestovalo. V současné době se štěnice vrací do nějakého normálu, tím pádem po té covidové době narůstají čísla.
Můžeme říct, že v ČR je patnáctiprocentní nárůst. Ale hlavně chci říct: nemáme tady žádnou invazi. Není důvod k panice.
Nemůže to být tak, že se výskyt štěnic u nás opravdu výrazně nezvýšil, ale lidé se kvůli zprávám o jejich možném výskytu třeba předzásobují ti moji dezinfekčními prostředky, nebo právě pro jistotu volají odborné firmy, aby preventivně jim vyčistily postel?
Tady bych chtěla hlavně zdůraznit: pokud budete mít doma štěnice, nikdy si nekupujte přípravky, které jsou volně prodejné, nejsou na štěnice příliš účinné. Ve většině případů osahují pouze syntetické peretroidy, na které jsou štěnice rezistentní a v mnoha případech mají dokonce efekt spíše repelující, že štěnice rozeženete dále do bytu.
Takže nekupovat, nenačítat informace, jak štěnice preventivně vyhubit – hodně se nabízejí třeba generátory ozonu, ne vůbec – kontaktujte odbornou společnost, ta má přípravky, které mají dostatečné účinné látky s reziduálním efektem. Nesnažte se hubit štěnice sami a preventivně na sebe něco stříkat, to nedoporučuji.
Čtěte také
Preventivně do mrazáku
Podle odborníků je nárůst výskytu štěnic celosvětovým trendem, minimálně od toho roku 2000, jak jste zmínila. Jak by se tento trend dal zvrátit? Jaká je přece jenom prevence, když říkáte, že je to složité?
Prevencí je hlavně kontrola věcí po návratu z hotelového ubytování, po návratu z cest. Když přijedete domů, nepokládejte zavazadlo na postel a nikam na čalouněný nábytek, dejte ho na balkon nebo do koupelny, do vany.
Věci vytáhněte, vyperte minimálně na 60 °C. Už teplota 45 °C zahubí všechna vývojová stádia, ale musí působit po dobu jedné hodiny, proto udáváme 60 °C. Co nejde vyprat, zamražte, kufr dejte do mrazáku třeba na jeden den. Toto fyzikální působení na štěnice funguje velice dobře.
Můžeme očekávat vlnu dalších nepříjemných parazitů? Jsme jako lidská populace zranitelnější než dříve?
Já bych zůstala u té štěnice. Spousta nových invazivních druhů se šíří kvůli klimatické změně teploty, ale štěnice je striktně vázána na nás, vyhovuje jí přesně to, co máme v bytě a není nijak závislá na vnějších podmínkách. Ti další parazité se šíří opravdu s tou klimatickou změnou, takže úplně nevím, jak to bude do budoucna.
Co je to bludová parazitóza? A čím si Terezie Arnoldová vysvětluje údaje ze Středočeského kraje, kde množství zásahů proti štěnicím vzrostlo o třetinu? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.
Související
-
Jaké má lidstvo možnosti v boji proti antibiotické rezistenci?
Ukázkový přiklad evoluce i jedna z největších výzev moderní medicíny. Rezistence bakterií na antibiotika trápí vědce po celém světě
-
Užívání auta, spotřeba masa, volba zaměstnání. Klima máme pořád v rukou, vyzývá klimatolog
Klimatolog Miroslav Trnka upozorňuje, že se zvyšuje extremita horkých vln a sucho střídají povodně. Dobrá zpráva ale je, že začínáme změnu klimatu vnímat jako problém.
-
„Dovolená na Slovensku je často levnější než test.“ Jak koronavirus ovlivňuje cestování po Evropě?
Zatím 12 evropských států omezilo nebo přímo zakázalo vstup pro lidi z Česka. Od pátku se k nim přidají Slovensko a Kypr.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka