Užívání auta, spotřeba masa, volba zaměstnání. Klima máme pořád v rukou, vyzývá klimatolog

Lidé začínají být alarmováni, některých lidí se dotýká i to, co se v médiích prezentuje. Když se díváte na to, co produkují média směrem k počasí, klimatické změně... Co vidíte?

Obávám se, že vidím opravdu velkou dávku emocí, přílišnou snahu hledat senzace a extrémy. A daleko menší smysl pro odstup, který potřebujeme. Se změnou klimatu se potýkat budeme. To, že horké vlny budou přibývat, že se budeme častěji potýkat se suchem, je důležité veřejnosti sdělovat, ale současně je potřeba sdělovat, co je příčinou. A zejména to, že bychom něco měli podniknout, pokud se chceme vyhnout ještě horším problémům.

Je to odpovědnost naší generace. Máme možnost se negativním dopadům vyhnout.

A současně říkat, že to není beznadějné, naše děti nejsou odsouzeny k tomu, že budou žít v horších podmínkách, nebo dokonce v takových, které jsou v některých regionech neslučitelné s dlouhodobým hospodařením nebo existencí v té krajině.

Čtěte také

iROZHLAS

Když se mění klima, překonávají se historické rekordy. Letošní vývoj to potvrzuje, říká bioklimatolog

Máme to pořád v rukou, je to odpovědnost naší generace. Je to náš úkol. Vidím jako smysl vystupování v médiích ne alarmovat, že tohle je nejhorší, co nás může potkat, spíš říkat: ano, je to ukázka situací, které mohou nastat, a je potřeba se jim postavit čelem. Není to příjemné pro nikoho, ale když vážíme, jestli budeme produkovat emise, spotřebovávat takové množství energie, jako spotřebováváme v současnosti, nebo máme možnost opatření přijmout a vyhnout se nepříznivým dopadům – to je ta volba.

Zkouším teď život bez auta. A zároveň si kladu otázku, jak změnit své chování k větší šetrnosti, když už jsme si na své pohodlí tak strašně zvykli?

To je jedna důležitá cesta: používat třeba automobil co nejméně, a když už ho používat, tak opravdu rozumně. Druhá věc, možná podstatnější, je dívat se na to, co člověk dělá ve svém životě. Říkám svým studentům, že největší rozhodnutí, které činí – i vzhledem ke klimatu –, je to, čemu budou věnovat svoji kariéru. Jestli budou chtít pracovat pro firmy, které se chovají odpovědně, nebo zůstanou třeba v dobře placeném zaměstnání, ale budou muset žít s tím, že pracují v oboru, který není pro životní prostředí nejprospěšnější. To je zásadní volba, která může spoustu věcí ovlivnit.

Do dvaceti let uvidíme na polích více sóji, doufám, že více luskovin, ale zejména doufám, že uvidíme pestrá pole, která budou o něco menší a druhově bohatší.

Co uvidím na poli v následujících deseti dvaceti letech? Když jsem byla malá, kdo neměl fóliovník nebo skleník, rajčata nevypěstoval. O slunečnice taky člověk úplně nezavadil v podobě větších lánů... Jaká budou naše pole v budoucnosti, co tam poroste?

Čtěte také

Samotný pohled na vodu v řece není důvod k optimismu. Voda musí zůstat v krajině, varuje hydrobiolog

Docela jste to trefila. Slunečnice je plodina, která v 80. letech byla na našich polích velmi vzácná, teď se jeví jako poměrně běžná. Myslím si, že v horizontu dvaceti let určitě uvidíme daleko více sóji, doufám, že uvidíme daleko více luskovin, ale zejména doufám, že uvidíme pestrá pole, která budou o něco menší a budou druhově bohatší.

A když na polích neporoste konkrétní plodina, bude tam růst druhově bohatá směs plodin, které trochu nahradí to, že půdu potřebujeme pro produkci jak potravin, tak třeba biochemických látek v podobně řepného oleje, cukru, vláken... Na druhou stranu, když využijeme část vegetační zóny a část vody, kterou máme, k tomu, abychom krajinu ozelenili a půdu oživili, nakonec i celková produkce bude udržitelnější a naše krajina možná nebude vypadat tak upraveně, ale bude živější.

Jak moc platí heslo: nejez řízky, zachráníš planetu? Teď narážím na to, že zemědělství není jenom pěstování rostlin...

Je to zajímavá otázka, která ale ne úplně trefuje ten problém. Zemědělství je systém. Je postavený na rostlinné i živočišné výrobě. Pokud je ten systém nastaven dobře, většina živin a látek, které z půdy a krajiny odebereme, bychom měli v nějaké podobě vrátit. Ve chvíli, kdy z krajiny odebereme býložravce, na jednu stranu sice snížíme potřebu produkce zelené hmoty, mohli bychom část krajiny využít pro něco jiného, současně ale vyskočí problém s některými živinami. Zjednodušující pohled, že když si odepřu úplně maso ze svého jídelníčku, vyřeším tím ten problém, nepovede k cíli.

Čtěte také

Potřebujeme politiky s vizí. Lidstvo se k planetě musí začít chovat jako hospodář, ne jako pán, říká vědec

Na druhou stranu, na každý kilogram masa potřebujeme zhruba desetkrát tolik energie v podobě rostlinného krmiva. Určitě do budoucna bude pro planetu dávat smysl, abychom hledali náhražky masa nebo snížení jeho celkové spotřeby, protože objem masa, který spotřebováváme my na Západě, zvláště třeba ve Spojených státech, by naše planeta nedokázala udržet. Nedokázala by uživit těch osm nebo devět miliard lidí, kolik nás tu bude v horizontu příštích patnácti let.

Na druhou stranu ani vyloženě rostlinná strava asi nebude řešením. Musíme hledat cesty, které povedou k celkové udržitelnosti systému. Bohužel jednoduchá hesla – „Staň se vegetariánem, zachráníš planetu“ – úplně platit nebudou.

Jak se města připravují na změnu klimatu? Jakým způsobem ovlivňuje nedostatek vody vztahy mezi sousedícími státy? Zlepšili jsme se už ohledně zadržování vody? A kdy začala veřejnost klimatologům naslouchat? Poslechněte si celý rozhovor.