Ukázkový příklad evoluce i jedna z největších výzev moderní medicíny. Rezistence bakterií na antibiotika trápí vědce po celém světě
Nemocní je mnohdy vyžadují i na léčbu obyčejné rýmy, také to je důvod, proč antimikrobiální léky jako třeba antibiotika přestávají fungovat. Bakterie, viry a další mikroby jsou vůči nim čím dál odolnější. Lékaři stále častěji musí bojovat i s takzvanými pan-rezistentními bakteriemi, které nejde zničit žádným dosud známým antibiotikem.
Nemocnice v Mosulu, severní Irák. Ali je malý kluk, který na videu Lékařů bez hranic vysvětluje, že ho do nemocnice přivezli kvůli bakteriím, se kterými si antibiotika neumí poradit. Antibiotická rezistence je problém, který trápí lékaře po celém světě. Jedna z nejhorších situací je právě na Blízkém východě.
„Je to jedna z největších výzev, kterým momentálně čelíme,“ konstatuje Dušan Jasovský, farmaceut z Lékařů bez hranic.
„My jako společnost vytváříme takzvaný selektivní tlak – ať už nadužíváním antibiotik v medicíně, anebo nesprávným využíváním antibiotik ve veterinární péči či v živočišné výrobě. Ale i hazardováním s odpadovou vodou ve farmaceutickém průmyslu, která často obsahuje velké množství antibiotik,“ popisuje příčiny.
Čtěte také
Lesk a bída evoluce
„To je teď možná největší problém infekční medicíny, který v 21. století budeme řešit,“ předpovídá Jan Konvalinka, biochemik Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, který pracuje také na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
„Bakterie mají mimořádně chytré, a někdy až zábavné způsoby, jak se s antibiotiky vypořádat. Jde o klasický darwinistický příběh selekce,“ popsal už dříve v rozhlasovém vysílání.
„Většina z bakterií pomře, ale ty, které přežijí, mezi sebou vyberou takové, které mají náhodně nějakou vlastnost, jež jim umožní přežít v přítomnosti antibiotika. Rozmnoží se a vytvoří nový kmen nebo novou varietu patogenů, které už nejsou vůči antibiotiku citlivé,“ popisuje, jak rezistence mikrobů na léky vzniká.
Zatím vytloukáme klín klínem
Lékaři bez hranic pracují po celém světě. Za jednu z nejrizikovějších oblastí co do odolnosti bakterií vůči lékům, považuje Dušan Jasovský jordánský Amán.
„Často k nám přicházejí pacienti s otevřenými ránami. Jsou to mnohdy pacienti, kteří už podstoupili tři čtyři procedury spojené s léčbou antibiotiky. Právě tak se vytváří multirezistentní bakteriální kmeny, které jsou pak u pacientů s komplikovanými, i otevřenými ranami těžko léčitelné.“
„Rezistence na antibiotika se musí nakonec vyřešit tak, že použijeme jiné antibiotikum,“ pokračuje biochemik Jan Konvalinka. „Teď se stále hledají nové a nové cíle zásahu, které budou bránit růstu bakterií, aniž by poškodily lidské buňky. Je to ale složité a velmi drahé.“
Nečekejme na zázrak
„Momentálně je v klinickém výzkumu 42 potenciálních molekul jako antibiotik,“ přibližuje Dušan Jasovský, podle kterého ale lidstvo nemůže očekávat, že objeví nějaký zázračný lék.
Čtěte také
„Musíme vytvořit ekosystém udržitelného výzkumu a vývoje nových antibiotik, ale zároveň i systém v rámci veřejného zdravotnictví, jak antibiotika nenadužívat, aby neztratila okamžitě svou efektivitu při první možné příležitosti.“
Zranitelnost moderní civilizace vidí Dušan Jasovský ještě v jednom bodě. Zatímco stovky tisíc pacientů umírají každý rok na neúčinnost léků, až šest milionů lidí ročně zemře kvůli tomu, že se k nim žádná antibiotika vůbec nedostanou.
Související
-
Pomůže zkoumání ptačího genomu v boji proti rezistenci bakterií na antibiotika?
Vědcům se podařilo popsat evoluční procesy, které rozrůzňují geny vrozené imunity ptáků a přispívají tak k jejich obraně proti nejrůznějším infekčním chorobám.
-
Spotřeba antibiotik roste. Lékaři varují před jejich...
Lékárny a nemocnice v Česku loni nakoupily téměř 15 milionů balení antibiotik. Je to zhruba o 150 tisíc více než v předcházejícím roce. Zvýšila se i spotřeba antibi...
