Létal s 311. bombardovací perutí, domů se už nikdy nevrátil. U Přelouče odhalili pamětní desku letci Karlu Fialkovi

„Ten dopis na mě vždy silně citově působil, a tak jsem se rozhodl spojit ho s hudebním doprovodem. Když můj otec dopis rodičům psal, netušil, že už se s nimi nikdy nesetká,“ říká 79letý Karel Fialka mladší.

Seržant Karel Fialka se domů do Československa už po válce nevrátil. Měl obavy, že kdyby se tam objevil, zavřeli by ho stejně jako řadu jeho kolegů z RAF|foto:Jaromír Marek, Český rozhlas

Jeho otec přijal hned po válce práci u firmy Baťa v Indii, pak přišel únor 1948 a do Československa se už nikdy nevrátil.

„Bojoval za svobodu a byl velmi zklamán tím, že krátce po skončení války se země dostala do vleku Sovětského svazu a řada jeho bývalých kolegů-pilotů byla uvězněna. Toho se obával i on,“ vypráví.

Pocta hrdinství

Když vypukla válka, přihlásil se Karel Fialka do československé armády ve Francii. Přes Balkán, Sýrii a Palestinu se dostal do Afriky, kde se účastnil bojů u Tobruku. V lednu 1943 byl přijat do RAF.

Čtěte také

Fialka není Smith, ale možná je to dobře, říká autor britského hitu z 80. let. České jméno nosí s hrdostí

„Letectvo mělo tehdy nedostatek lidí. Mnoho pilotů bylo zraněných nebo mrtvých. Otec prošel výcvikem a byl zařazen do 311. československé bombardovací perutě. Doprovázel konvoje v Severním moři a bombardoval ponorky. Práce to byla nebezpečná. Pokud byl pilot sestřelen nebo měl potíže s motorem a skončil ve vodě, naděje na přežití mnoho neměl,“ popisuje Karel Fialka mladší.

Sám Československo navštívil až po smrti svého otce. Letos získal české občanství a se svojí českou rodinou je hudební skladatel, který v 80. letech útočil na vrcholek britské hitparády, v čilém kontaktu. Myšlenku zhudebnit válečný dopis svého otce prý nosil v hlavě dlouho, uskutečnil ji ale až teď.