Velký příběh hrdinství začal zatuchlými stany. První útočiště v Británii našli českoslovenští vojáci v Cholmondeley

Ve Velké Británii je několik míst, která jsou spojena s československými dějinami 2. světové války. Osada Aston Abbotts, kde sídlila exilová vláda, nebo vesnička Arisaig ve Skotsku, kde se cvičili parašutisté. Všechno ale začalo v parku Cholmondeley pod stejnojmenným hradem. Právě tam nalezlo první útočiště přes tři tisíce československých vojáků poté, co se po kapitulaci Francie přeplavili do Británie. Jejich památku si tam dodnes připomínají.

Kamenná zídka i cimbuří hradu za ní vypadá přesně tak, jako když se na tomto místě Jan Kubiš s Jozefem Gabčíkem nechali v roce 1940 vyfotografovat. Na zdi přibyla jen pamětní deska, která tuto slavnou momentku připomíná.

Jsme v hrabství Cheshire, asi 320 kilometrů na severozápad od Londýna. Tady se v létě 1940 začaly formovat československé jednotky v Británii.

Na pastvinách pod hradem v červenci 1940 tábořilo přes 3000 československých vojáků

Těžké začátky

„Všude na těch loukách kolem byly stany. Byly tady umývárny a polní kuchyně. Generál Kašpar ve svých vzpomínkách uvádí, že stany byly tak staré, že trvalo několik dní, než z nich dostali všechen hmyz. Pár prvních nocí spali venku před nimi,“ ukazuje Gerry Manolasová, která vede spolek československých veteránů.

Mezi více než třemi tisícovkami mužů, kteří svůj pobyt v Británii začínali právě zde, byl i budoucí voják motorizované jednotky Bohuslav Šulc, dědeček Gerry Manolasové.

„Ve svých vzpomínkách zapsal, jak tady večer seděl a vzpomínal na své přátele a rodinu doma a jak si slíbil, že bude bojovat za jejich svobodu. Muži, kteří přežili, se tady po válce pravidelně scházeli. Vzpomínám, že jako malá jsem zde byla, když se slavilo 40. výročí,“ vypráví.

Hrad Cholmondeley v hrabství Cheshire bude už navždy spojený s příběhem československých vojáků za 2. světové války

Vřelé přijetí

Výročí příjezdu Čechoslováků do Cholmondeley si vždy na začátku července připomínají nejen zástupci místní komunity, armáda, ale i potomci tehdejších vojáků. U pomníku, který je věnován těm, kdo během války položili své životy, potkávám paní Paulu Dušek. Její otec Petr Dušek sem přišel spolu s dalšími z Francie, která krátce předtím kapitulovala.

Otec Pauly Dušek také sloužil u RAF, létal jako navigátor u 311. perutě

„Otec vzpomínal na vřelé přijetí, kterého se jemu a ostatním vojákům dostalo. Bylo jich tolik, že část cesty museli jít pěšky. Jak pochodovali přes vesnice, lidé je zdravili, dávali jim najíst a napít. Ve srovnání s tím, jak museli narychlo opouštět Francii, to bylo něco zcela jiného. Po dlouhé době se zase cítili vítáni,“ přibližuje Paula vzpomínky svého otce.

Petr Dušek dostal na vybranou: buď vstoupit do pozemního vojska, nebo jít k letectvu. Vybral si RAF a po zaškolení létal jako navigátor u 311. perutě.

Genius loci

V kapli uprostřed rozsáhlého parku potkávám pravnučku pilota a spisovatele Františka Fajtla s dětmi.

V kapli uprostřed rozsáhlého parku se koná vzpomínková mše za československé vojáky v Británii

„Je to velice osobní a všichni jsme tuto mši prožívali, protože tady na tom poli praděda a ostatní Čechoslováci začínali. A v tom vzduchu to je,“ říká Jana Karla Režná.

Sem do Cholmondeley přišli první českoslovenští vojáci ve čtvrtek 7.července roku 1940. V polovině října byli odsud přemístěni do města Leamington Spa, kde byly přece jen lepší životní podmínky. Park pod kamenným hradem byl ale tím vůbec prvním místem a zaujímá tak zcela výjimečné postavení.

autoři: Jaromír Marek , and | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související