Jaromír Marek

Od vydání Anglických listů Karla Čapka letos uplynulo právě sto let. V Česku je četl skoro každý, znají ale knihu v samotné Británii?

Obyvatelé jihoasijské Barmy, oficiální název je Republika Myanmarský svaz, chcete-li Myanmar, už tři roky bojují s vojenskou juntou, která se země zmocnila během převratu.

V roce 1924 představovaly Čapkovy Anglické listy zemi v Československu zcela neznámou. Historie ale má smysl pro paradoxy.

Za první republiky tvořili vnukové Tomáše Garrigua Masaryka nedílnou součást obrazu prezidenta. Média zveřejňovala fotografie kloučků hrajících si s důstojným kmetem.

Britové i Poláci vyslovují jméno českého pilota s úctou. Místo, kde den po svých 26. narozeninách tragicky zahynul, už dva roky připomíná památník s informační deskou.

V létě to bylo už půl století od násilného rozdělení Kypru. Přestože je celý ostrov technicky vzato členskou zemí Evropské unie, resp. až na severní část.

Expedice organizace Gulag.cz se vrátila z Kyrgyzstánu, kde pátrala po masovém hrobu obětí stalinských represí v roce 1938. Mezi popravenými bylo i nejméně dvacet Čechů.

V domě bylo 35 lůžek a společenská místnost s gramofonem, zásobou desek, knihovnou, stolními hrami a klavírem. Krajanům bojujícím v řadách RAF ho otevřel Lumír Soukup.

 Málokdo z návštěvníků Edinburghu ví, že v blízkosti Královské míle, která spojuje hrad s parlamentem, se skrývá ještě jedna skrytá podzemní „čtvrť“.

Tak rozsáhlé a významné, dílo po sobě zanechalo jen málo českých spisovatelů a vědců. Alois Musil patří mezi ně. Přesto však je jeho jméno veřejnosti stále skoro neznámé.