Formát mp3 slaví 30 let. Narodil se v největší evropské líhni inovací – ve Fraunhoferově institutu

Na radnici v Erlangenu u Norimberka vítá starosta Florian Janik skupinu inženýrů z Fraunhoferova institutu. Záminkou setkání je zlatá soška vystavená na stolku. Je to cena Emmy, kterou si inženýři přivezli z Hollywoodu. Nedostali ji za účinkování v nějakém seriálu, ale za obrazový formát jpeg xs.

Cena Emmy na radnici v bavorském Erlangenu. Tamní Fraunhoferův institut ji získal za obrazový formát jpeg xs|foto:Tomáš Havlín, Český rozhlas

„V podstatě jde o to, jak při vysoké kvalitě obrazu co nejvíc zmenšit data z televizní kamery, a s co nejmenší časovou prodlevou je přenést do televizního studia, které zas může obraz snadno dekódovat,“ vysvětluje profesor Siegfried Fössel.

„Soustředili jsme se na televizi, ale uplatnění vidíme třeba i v oblasti autonomních automobilů, kde bude taky nutné bleskové zpracování obrazu, když se na cestě vyskytne překážka.“

Přijde mi, že od mp3 k jpeg xs vede docela dlouhá cesta, ale oslí můstek mi nabízí Bernhard Grill, ředitel Fraunhoferova institutu pro integrované obvody, zodpovědný za audiomediální technologie. Jedno podle něj zmenšuje obraz a to druhé hudbu.

Ředitel Fraunhoferova institutu Bernhard Grill byl jako mladý inženýr už před 30 lety součástí týmu, který v Erlangenu vyvíjel formát mp3.|foto:Tomáš Havlín, Český rozhlas

Internet jako příležitost

Bernhard Grill byl jako mladý inženýr už před 30 lety součástí týmu, který v Erlangenu formát mp3 vyvíjel.

„Tehdy šlo o digitální rozhlas a televizi. Měli jsme sice nejlepší technologii, ale třeba proti Philipsu, který rádia a televize rovnou i vyráběl, jsme se nedokázali prosadit. A tak jsme přišli na internet. Formát mp3 by se bez něj neprosadil, a naopak internet by bez něj možná tak rychle nerostl, protože spousta lidí tehdy chtěla hlavně stahovat hudbu,“ zamýšlí se.

Od průlomového mp3 vyvinuli v Erlangenu několik dalších formátů na zmenšení a přenos digitalizovaného zvuku, převážně s těžko zapamatovatelnými názvy. Tyto nástroje ale používáme každodenně, ať už streamujeme hudbu, videa, nebo jen telefonujeme.

Čtěte také

Budoucnost obalů může být v papíru, věří v Německu. V továrně v Kehlu se snaží o jeho udržitelnou výrobu

V každém mobilu, který se dnes na světě prodá, je podle Bernharda Grilla sedm technologií Fraunhoferova institutu. A z každého prodaného mobilu má taky institut díky patentům výnos, který je pro něj nezbytný – z veřejných rozpočtů je totiž financovaný jen ze třetiny.

Dokonalý přenos?

Jelikož konkurence je pořád obrovská a prosadit se v Hollywoodu, jak se to podařilo nedávno, je pořád mimořádný úspěch, pracují v Erlangenu inženýři třiapadesáti národností neustále na dalším vývoji.

Nové digitální formáty využívají podle profesora Grilla prvků umělé inteligence a taky se hledají řešení pro další bezztrátový přenos – spolu s tím, jak se mobilní telefony čím dál víc budou připojovat přes satelit.

Až odejde do důchodu, chce se Bernhard Grill dál věnovat hudbě. Ovšem ne se sluchátky na uších, chce prostě víc muzicírovat. Zvláštní místo v jeho srdci zaujímá česká dechovka. To zdědil po dědečkovi, německém rolníkovi vyhnaném či vysídleném po válce z jižních Čech.