Jeptišky-rebelky utekly z domova důchodců a vrátily se do kláštera. „Chceme dožít doma,“ tvrdí
Jednou z vybraných reportáží roku 2025 je reportáž Báry Vránové. Tři starší řádové sestry se rozhodly, že poslušnost má své meze. Z domova důchodců u Salcburku se vrátily do zchátralého kláštera Goldenstein, kde celý život žily a pracovaly. Řád tvrdí, že k vystěhování jeptišek do domova důchodců vedly obavy o jejich bezpečnost. Sestry si ale právo na důstojné stáří představují jinak.
V jídelně kláštera Goldenstein voní káva a koláče, které sem nosí lidé z okolí. Sestra Bernadette nám na svém chodítku rozvezla šálky a teď u kávovaru hledá svou oblíbenou kapsli. Verlängerter, tradiční rakouské prodloužené espresso, prý vydrží nejdéle – když je tu tolik dobrot.
Sestra Bernadett do Goldensteinu poprvé přišla v roce 1948, nejdřív jako studentka, pak jako učitelka. „Chodila sem i Romy Schneiderová, nebyly jsme ale ve stejném ročníku. Pamatuju si, že byla hezká a velmi vtipná,“ poznamenává.
Podobných vzpomínek a historek mají více než osmdesátileté sestry augustiniánky Bernadett, Regina a Rita z tohoto sídla spoustu. Všechny tu jako učitelky strávily většinu života. Před dvěma lety ale musely pryč.
Vedení jejich řádu rozhodlo, že Goldenstein už pro ně vzhledem k jejich věku a technickému stavu budovy není vhodný. A tak je probošt Markus Grasl nechal převézt do domova důchodců. Tam se ale trojice podle sestry Rity necítila šťastná.
„Lidé říkají, že jsme rebelky. Nám se ale prostě jen stýskalo. Jsem nesmírně ráda, že jsem zase zpátky,“ usmívá se.
Síla pomoci
Dnes už je klášter docela zabydlený, je tu vybavená kuchyň i funkční koupelna. Nedávno sem také na schodiště namontovali speciální výtah. Po návratu to tak ale nevypadalo – netekla voda, nefungovala elektřina.
Vše včetně přesunu jeptišek zpátky do Goldensteinu se podařilo díky dobrovolníkům – hlavně jejich bývalým žačkám. Ty se tady střídají pravidelně každý den. Někdo uklízí, donese oběd nebo jen něco na zub.
„Někdy přinesu koláč, jindy nějakou drobnost nebo poklidím. Domovy jsou plné lidí, kteří potřebují stálou péči. Tyhle tři sestry si ale s většinou věcí poradí samy – jen občas potřebují pomoct,“ říká Tamara.
Dny v Goldensteinu mají jasný řád: ráno společná modlitba a mše v kapli, pak úklid, vyřizování pošty, oběd, krátký odpočinek. Odpoledne často přijdou návštěvy nebo se jeptišky jdou projít po zahradě. A sestra Rita si jednou týdně chodí taky zaboxovat.
„Možná si někdo řekne ‚Co to ta jeptiška vyvádí?‘, ale mě to baví. Je to trochu zvláštní sport, ale zábavný. Podle trenéra mi to docela jde,“ vysvětluje.
Dožít důstojně
Příběh tří vzdorujících jeptišek obletěl celý svět. Zájem o něj mají už také filmaři. Sestra Rita ale dodává, že o takovou publicitu nikdy zájem neměly. Chtějí jen dožít tam, kde se cítí doma: „Jak dlouho chceme zůstat? Dokud definitivně nezavřeme oči. Jsme tu doma, zpátky doma.“
Jak jejich boj o Goldenstein dopadne, zatím není jasné. Jeptišky už udělaly první právní kroky, aby v bývalém klášteře mohly dožít. To jim údajně zajišťuje listina o převodu Goldensteinu pod salcburskou arcidiecézi.
Vedení jejich řádu ale argumentuje, že podmínkami bylo bezpečí a zajištění vhodné péče, což prý v Goldensteinu není možné. Sestry Rita, Regina a Bernadett ale trvají na tom, že dokážou opak a do domova důchodců se už prý nevrátí.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ekologické vzdělávání je vládě na obtíž. ‚Bolestivé, věnovala jsem mu 30 let,‘ říká šéfka ekocentra
-
Macko: Evropa nechce být nezodpovědný mladší bratr USA. Proto mluví o vlastním jaderném odstrašení
-
Slovenští hokejisté jsou ve čtvrtfinále. K prvnímu místu jim pomohli Finové
-
Čína doufá, že si Česko vytvoří o zemi ‚správný obraz‘. Obě strany mají zájem na stabilních vztazích
