Budoucnost obalů může být v papíru, věří v Německu. V továrně v Kehlu se snaží o jeho udržitelnou výrobu
Zápisník Dominika Tesára
Městečko Kehl je vlastně německé předměstí francouzského Štrasburku. Přes Rýn, který tvoří německo-francouzskou hranici, tam jezdí i jedna linka štrasburských městských tramvají. Právě díky mohutné řece se na severu Kehlu rozkládá velký průmyslový areál s přístavem, kde se nachází také továrna papírenské firmy Koehler s dvousetletou tradicí.
Od vstupu do továrny na papír jsou vidět kouřící komíny elektrárny na biomasu, která stojí hned vedle. I ta patří firmě Koehler, vysvětluje odborný pracovník papírny Jörg Padberg: „Vlastně tam vyrábíme páru, protože ji potřebujeme k sušení papíru. A děláme z toho i elektřinu, protože se to nabízí – je to efektivní.”
K výrobě papíru je potřeba hodně energie. Firma se tedy už 15 let věnuje taky různým způsobům výroby obnovitelné elektřiny. „Do roku 2030 budeme vyrábět více obnovitelné energie, než spotřebujeme při výrobě papíru,“ říká mluvčí společnosti Alexander Stöckle.
Papír místo plastu
Pro přírodu pozitivní by měly být i některé výrobky firmy. „Děláme třeba papír, který může nahradit plasty. Třeba tady – tato čokoláda není zabalená v plastu, ale v papíru,“ přejíždí Stöckle rukou po obalu známé značky čokolády.
Jsou tu taky třeba balení špaget, ovesných vloček, tyčinek nebo i jídla pro psy. Od pohledu i na omak působí materiál jako plast, přitom se jedná o plně recyklovatelný papír. Říká se mu flexibilní balicí papír.
„Papírové vlákno může být recyklováno až 25krát,“ zdůrazňuje Alexander Stöckle a Jörg Padberg doplňuje, že plast se prostě nedaří recyklovat tak dobře, protože je na rozdíl od papíru potřeba oddělovat jeho jednotlivé druhy.
„Tady je například další inovace Koehleru – termopapír na účtenky,“ šustí Stöckle úzkou modrou rolí. „Tenhle papír je možné vytřídit a znovu použít,“ chlubí se. Běžný účtenkový termopapír totiž obvykle do tříděného odpadu nepatří. Na tomhle modrém ale podle Padberga nejsou žádné chemické látky. „Pokud máte kdekoli na světě v ruce modrý termopapír, je od nás,“ dodává hrdě.
Pánové mi ukazují i další výrobky: pivní podtácky, papírové obaly na sáčky českého výrobce bylinných čajů nebo třeba pěknou, řekněme dárkovou krabici z tvrdého, stoprocentně recyklovaného papíru. Pak už si ale vyrážíme prohlédnout výrobu.
Smrky ze severu a eukalypty z jihu
Musím si sundat hodinky, prsten a dostávám vestu a něco mezi čepicí a přilbou. Nakonec ještě nasadit ochranné brýle.
Většina papíru se tady vyrábí z buničiny – materiálu z rostlinných vláken. Používají hlavně tu ze smrkového dřeva pocházejícího převážně ze severní Evropy nebo z eukalyptového dřeva z Portugalska nebo Jižní Ameriky.
„Většina buničiny připlouvá do Nizozemska do přístavu a pak se po Rýnu přepravuje sem. V posledních letech byla ale hladina řeky opakovaně nízká, a tak jsme materiál začali dovážet po železnici,“ vypráví Jörg Padberg u kolejí, po kterých sem právě od přístavu přijíždějí vagony plné buničiny.
Každý den sem k hale prý dorazí 6 takových vagonů. Jeden právě pracovníci otevírají.
„Vypadá to už trochu jako papír, že ano?” ukazuje Padberg na balík křehkých bílých podložek. „Papírové vlákno má samo o sobě docela hladký povrch. Když z něj chceme vyrobit papír, musíme ho zdrsnit, abychom získali pevnost,“ vysvětluje.
Papírenský kolos
Před vstupem do nové výrobní haly na flexibilní balicí papír a modrý účtenkový papír si musím vzít špunty do uší a vydezinfikovat ruce. Přes hluk výrobní linky mi Jörg Padberg skrz okénko ukazuje ve velké nádrži jakousi kaši, která k lince přitéká. Je to rozemletá buničina s vodou.
Jdeme podél dlouhé, až 6 metrů vysoké výrobní linky. Jsou na ní různé rychle se otáčející kotouče široké asi 4 metry. Kolem jsou ocelové rampy pro pracovníky, kteří jinak po hale jezdí na kolech.
Stroj směs filtruje, stlačuje a pak suší. Na konci jsou obrovské role papíru, které pak čeká potahovací linka. Papír na ní získá zvláštní vlastnosti.
„Třeba ten účtenkový papír tady natřeme na černo a potom naneseme další nátěr, který černou vrstvu překryje modrou. Ta zprůhlední, jakmile tepelná tiskárna papír zahřeje,“ popisuje Padberg.
Nařezat, zabalit, odeslat
O něco dál mi ukazuje různě naskládané role hotového papíru. Jen v téhle hale se ho za rok vyrobí 100 tisíc tun, v celé kehlské továrně pak 400 tisíc tun.
„Tady máme kruhové nože, které řežou papír na správnou šířku. A nakonec z toho jsou různé malé role – takové, jaké chce zákazník,“ dodává Jörg Padberg přičemž „malé“ podle něj znamená, že tyto mnohokrát papírem omotané kartonové trubky váží 500 kilogramů až tunu.
Nakonec šplháme na konstrukci a shora sledujeme automatizované balení hotových rolí jedoucích po páse. „Robotické rameno podává na strany správný průměr kartonového deklu a další stroj roli ovine balícím papírem,“ komentuje proces Padberg.
A pak už v papíru zabalená role papíru na papírové trubce může vyrazit na cestu k zákazníkovi.
Související
-
Umíte dobře německy a francouzsky? I pokud ano, alsaštině porozumíte jen stěží
Alsasko bývalo turbulentní částí Evropy, o kterou se staletí přetahovaly Německo s Francií. Té patří od roku 1945. Je to místo, kde se stýkají a mísí dvě kultury a jazyky.
-
Obří těžební stroj měl razit cestu k lužickému uhlí. Přes 30 let už je z něj jen turistická atrakce
Těžební most F60 v Braniborsku patřil k chloubám východoněmeckých inženýrů. Kdysi největší důlní stroj je dnes už jen připomínkou hornické tradice Lužice.
-
Industriální areál Spinnerei chytí a nepustí. Původní přádelna je téměř zapomenuta
Kdysi největší fabrika na zpracování bavlny v kontinentální Evropě stála v Lipsku. Místo přízí tam teď vznikají umělecká díla. Spinnerei je kreativní prostor pro umělce.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ONLINE: Ukrajinská armáda hlásí, že zasáhla ruskou raketovou brigádu, jež podnikla útok na Sumy
-
ANO dál ztrácí, jeho náskok na Spolu se smrskává. SPD si díky posilám masivně polepšila, ukazuje model
-
Krvavý útok na Sumy je součástí nové ruské ofenzivy. Na proniknutí do hloubky ale nemá Kreml kapacity
-
Rubio radí Trumpovi přitvrdit vůči Rusku. Americký prezident ale Putinovi věří, píše americký deník