Finsky se naučila díky učitelkám, kterým dávala lekce klavíru. V Helsinkách žije paní Libuše už skoro půl století

Jako mladá hudebnice se zamilovala ve Finsku a našla tam svůj nový domov. Když se Libuše Philippová odstěhovala na sever, přišla o část přátel v tehdejším Československu. Na klidný život ve Finsku si ale zvykla docela rychle.

V domě na helsinském předměstí Mäkkylä bydlí Libuše Philippová už třicet let, ve Finsku žije ale ještě o osmnáct let déle. Tehdy jako absolventka oboru hra na varhany na pražské konzervatoři dostala nabídku od Pragokoncertu vycestovat s kapelou do Finska.

Stopa českých Vánoc přežívá i v Egyptě. V Káhiře sváteční tradici už víc než půl století udržuje paní Jarka

Jarka Ezzatová na balkoně svého bytu v Káhiře

Vánoce jsou v těchto dnech cítit dokonce i v Egyptě. Oslavy jsou to trochu povrchnější, protože Egypťané jsou převážně muslimové a náboženský obsah ve Vánocích nevidí. Vyšší střední vrstva si ale západní zvyky přisvojila, a tak se zdobí stromečky a dávají dárky. Jako opravdové svátky ale Vánoce v Káhiře prožívají některé české krajanky. Tradice a kuchyni si udržely, přestože žijí v Egyptě třeba i dlouhé desítky let.

Z varhanice tlumočnicí

Hraním po celé Skandinávii strávila tři roky. Mezitím se zamilovala, vdala a narodila se jí dcera. A tak už na severu zůstala nastálo. A protože ve Finsku není velká poptávka po koncertních varhanících, učila Libuše Philippová na hudební škole, hrávala na varhany v kostelích nebo dělala korepetice v opeře. Dnes je soudní tlumočnicí do češtiny.

Finština není jednoduchý jazyk, ale varhanice z Československa měla, jak říká, už na začátku štěstí. V domě naproti žily dvě dámy, obě jazykové lektorky. „Vždycky se chtěly naučit na piano, takže jsme si to vyměnily – já jsem je učila hrát a ony mne učily finštinu,“ usmívá se Libuše Philippová.

Nic není zadarmo

Dominantou Helsinek je evangelická katedrála

A kde se podle ní žije radostněji? Víc legrace si užijete v Česku, Finsko je zase klidnější a bezpečnější země, myslí si Češka, pro kterou definitivní emigrace před lety nezůstala bez nepříjemností.

Když odešla za manželem do Finska, musela státu zaplatit za studium na konzervatoři. Celníci jí chtěli zabavit její ručně psané noty v domnění, že jsou to cenné hudební archiválie. Ztratila i část přátel, kteří jí řekli, že se s ní nemohou stýkat, protože by o tom museli psát zprávy Státní bezpečnosti. Jiní zůstali a estébákům sice podávali raporty, ale takové, aby nikomu neublížili.

Prahu a Čechy má paní Libuše ráda, ale finský klid si nemůže vynachválit.

Libuše Philippová žije v Helsinkách se svým manželem už skoro půl století

autoři: Pavel Novák , and
Spustit audio

Související