Stopa českých Vánoc přežívá i v Egyptě. V Káhiře sváteční tradici už víc než půl století udržuje paní Jarka
Vánoce jsou v těchto dnech cítit dokonce i v Egyptě. Oslavy jsou to trochu povrchnější, protože Egypťané jsou převážně muslimové a náboženský obsah ve Vánocích nevidí. Vyšší střední vrstva si ale západní zvyky přisvojila, a tak se zdobí stromečky a dávají dárky. Jako opravdové svátky ale Vánoce v Káhiře prožívají některé české krajanky. Tradice a kuchyni si udržely, přestože žijí v Egyptě třeba i dlouhé desítky let.
Vstoupit z káhirské ulice přímo do bytu Jarky Ezzatové je jako vejít do úplně jiného světa. Povědomý nábytek, na stěnách obrázky Prahy a místnostmi se line klasická hudba, kterou má paní Jarka tolik ráda. A za chvíli se tu bude linout i vůně českého chleba.
Chleba podle paní Jarky
„Dělám celou dobu, co jsem tady, český chleba. A myslím, že jsem jediná,“ říká paní Jarka. Na stole už má nachystanou mísu a kolem nohou se jí otírá velký kocour. Připravené jsou i všechny ingredience, které ale v Egyptě k sehnání nejsou.
„Nechávám si posílat český kmín, mouku, koření a další věci, které jsou potřeba. Vozí mi to třeba egyptologové, Jára nebo pak profesor Verner,“ vysvětluje paní Jarka. Má přehled snad o všech Češích, kteří v Egyptě v posledním půlstoletí žili, žijí nebo do Egypta alespoň pravidelně jezdí.
Pak mi paní Jarka ukazuje kvásek, kterého je potřeba víc, protože musí vystačit na tři bochníky. „Do těsta přidávám i bramboru a taky lžíci octa a lžíci oleje, aby to bylo takové vláčnější,“ popisuje. „Jeden si nechám, druhý dostane Karím, až zítra přijde, a ten třetí si můžete vzít.“
Po svatbě s Egypťanem nebylo návratu
Paní Jarka Ezzatová je nejdéle žijící Češkou v Egyptě. Celý život učila na egyptské škole angličtinu. Je neuvěřitelným zdrojem informací a vzpomínek o československé komunitě, ale i o tom, jak Egypt vypadal o desítky let dříve.
„Přijela jsem sem 2. října 1962. Pane jo, to už je skoro pětapadesát let,“ počítá. Její přílet za egyptským manželem nebyl tehdy nijak snadný.
„Všechny, kdo jsme se provdaly do Egypta od šedesátého do pětašedesátého roku, jsme se musely vzdát občanství. Tenkrát byl prezidentem Zápotocký,“ vzpomíná Jarka Ezzatová.
Když přijela do Káhiry, měla prý v ruce jen papír, že může vycestovat, ale nemoha jít ani na československou ambasádu, protože už neměla občanství. Vrátili jí ho až po roce 1989. České Vánoce si ale nikdy vzít nenechala.
Křesťanská muslimka
„Rodina mého manžela je muslimská. Ale jelikož manžel byl v Praze pět let, tak viděl, jak se Vánoce slaví. A potom, když se narodily děti, staly se Vánoce pro moji rodinu i pro mého manžela nejlepšími svátky v roce,“ hodnotí po letech paní Jarka.
Dodnes se u ní o Vánocích scházejí její synové se svými rodinami. S manželem, který byl poctivý muslim, se prý absolutně respektovali: „Nikdy mi neřekl, že bych měla přestoupit. Ale potom, za takových deset nebo patnáct let, jsem Ezzatovi řekla, že pravděpodobně přestoupím, protože kdyby zemřel a já až po něm tak by měli potíž s tím, kde mě mají pochovat.“
A tak se paní Jarka stala formálně muslimkou. Pivo i vepřové párky si ovšem s gustem vychutná i dnes. „Ani se mě neptali, co a jak, prostě jsem něco opakovala, podepsala a tím to skončilo. A nic se pro mě nezměnilo,“ shrnuje.
Česká máma v Káhiře
Pro Čechy v Káhiře je Jarka Ezzatová takovým majákem. Nikdo jí neřekne jinak než paní Jarka. Jako třeba egyptolog Miroslav Bárta: „Paní Jarka byla vždycky taková naše maminka, která nám nosila třeba české buchty nebo český chléb.“
„Brala nás na výlety po Káhiře, takže mně, stejně jako spoustě dalších lidí, otevřela Egypt a ukázala nám ho z mnoha úhlů pohledu, které jsem do té doby nezažil,“ vzpomíná český egyptolog.
A za Jarkou ráda zavítá i Alžběta, která učí v Káhiře na francouzské škole: „Je vynikající kuchařka. Vždy, když nás pozve na oběd nebo na večeři, je to taková menší hostina.. Posledně jsem byla pozvaná na svíčkovou,“ pochvaluje si.
Až se budu po Nové roce vracet do Káhiry, nesmím hlavně zapomenout na pár balíků žitné mouky!
Související
-
Kdysi početná komunita Čechů zanechala v káhirské čtvrti Garden City své stopy
Do Egypta jezdí Česka hlavně turisté. Ještě před desítkami let tam ale žila početná komunita československých pracovníků. Jejich stopy jsou v Káhiře stále k nalezení.
-
Výhled z balkónu na moře neomrzí: reportáž ze života Čechů, kteří na důchod přesídlili do Hurghády
Z českých důchodů se prý v Egyptě žije líp než v České republice. Štěpán Macháček navštívil důchodce Tomáše, který v Hurghádě našel svůj nový domov.
