Finsko, to jsou jezera, sauna a mumínci. V Tampere mají oblíbené postavičky i vlastní muzeum
Zvláštní finské příšerky podobné malým hrochům těší malé čtenáře už přes půl století. Spisovatelka a malířka Tove Janssonová je vytvořila během druhé světové války, aby v myšlenkách utekla od děsivé reality do klidného mumíního údolí. Kromě několika knížek existují i loutkové a animované seriály a malého Mumínka, Majku, Šňupálka nebo roztržitého Ňufa znají děti po celém světě. Jen na jediném místě ale můžete tyto malé postavičky potkat a nakouknout i do jejich domu.
„To byl zvuk komet z druhé knížky o mumíncích,“ vysvětluje mi v unikátním Muzeu mumínků jedna z průvodkyň v pohádkových zelených šatech. Další zajímavé zvuky, které se ozývají po celé expozici, jsou také vytvořené podle příběhu mumínkovských knih.
A pohádkově vypadá i celá expozice. Uvnitř je příjemné šero – jako doma pod peřinou, když jste si v dětství večer potají listovali s baterkou obrázkovou knížkou.
„Muzeum mumínků je v Tampere už přes třicet let. Původně ale bylo v hlavní knihovně a pak v místním muzeu umění. Tyhle větší prostory jsou úplně nové, otevřely se teprve v červnu,“ doplňuje má pohádková průvodkyně.
Procházka po pohádce
Dvoupatrová expozice je protkaná ilustracemi Tove Janssonové a nádhernými instalacemi s malinkými mumínky, které zobrazují jednotlivé scény z knížek.
Ty navíc doplňují načtené úryvky z knih. Kdo by měl obavu z finské jazykové verze, může si dramatizaci u všech instalací přehrát také v pěti dalších jazycích – kromě ve Finsku hodně rozšířené švédštiny i v angličtině, němčině, ruštině nebo japonštině.
„Vystavené scény jsou všechno originální díla. Tvořila je hlavně Tuulikki Pietiläová, umělkyně a partnerka Tove Janssonové. Na některých se podílela i Tuve a její dobrý přítel Pentti Eistola,“ vysvětluje mi další průvodkyně v zelených šatech.
Na návštěvě u mumínků
A pak už mě vede k hlavní atrakci celého muzea ve spodním patře expozice. Je jím asi tři metry vysoký dům, ve kterém v knihách a seriálech mumínci bydlí.
„Mumínkovský dům je srdcem celého muzea. Vytvářeli ho dohromady tři roky a hodně se u toho bavili. Původně to dělali jen pro radost,“ poznamenává moje průvodkyně a dodává, že například dřevěných obkladů je tam 6800, všechny jsou vytvořené ručně.
Detaily všech místností i malých postaviček v domě jsou opravdu obdivuhodné. Mnozí návštěvníci si instalaci prohlížejí dlouhé minuty, a jak říká průvodkyně, vyplatí se to.
Když Finsko, tak sauna
„Když se podíváte trochu detailněji, tak objevíte skryté věci, kterých si na první pohled lidé nevšimnou. Například můžete najít saunu. Jak jinak, je to přeci finský dům, musí tam být sauna,“ směje se.
V domě jsou také elektrické spotřebiče, třeba lampy. Mumínci tedy musí odněkud brát elektřinu – je tam proto i malá elektrárna s hatifnaty,“ dodává pohádková průvodkyně.
Elektrické příšerky podobné duchům najdete i na jedné ze zdí muzea, a když se jich dotknete, začnou z nich sršet elektrické blesky.
Finské superstar
Celé muzeum je hodně interaktivní a zábavné. Na své si přijdou dokonce i nevidomí, kteří si mohou tvary mumínků a dalších postav knížek Tuve Jansonové osahat.
„Lidi k nám přijíždějí z celého světa. Hlavně z Japonska a z Číny, tam jsou mumínci hodně oblíbení. Ale jezdí sem i turisté z Německa, Ruska nebo Švédska,“ uzavírá mou cestu mumínkovským údolím slečna v zelených šatech.
A po návštěvě muzea, se k fanouškům finských postaviček počítám i já.
