Život mezi káhirskými odpadky chudým Egypťanům nevadí. Díky nim mají z čeho žít

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Káhirští třídiči odpadu denně ručně roztřídí až 12 tisíc tun odpadu. Také proto patří Egypt mezi světovou špičku v oblasti recyklace

Dvanáct tisíc tun domovního odpadu každý den ručně roztřídí tradiční káhirští popeláři. Neformální sběr odpadků ve dvacetimilionové metropoli Egypta se i po stovce let fungování ukázal jako nejúčinnější. Pokusy radnice zavést moderní popelářské vozy, skládky nebo výkup surovin opakovaně ztroskotaly. A zřejmě i proto je Káhira v recyklaci odpadů na světové špičce. 85 % domovního odpadu tam najde nové využití a úřady pro to nemusí dělat vůbec nic.

„Předtím jsem dělal v Šarm aš-Šajchu kuchaře. A že se teď hrabu v odpadcích, mi nevadí. Není to žádná hanba nebo ostuda,“ říká třicetiletý Usáma sedící uprostřed páchnoucí hromady v obrovském hejnu much.

Vedle něj otevírá zavázané tašky s odpadky i jeho maminka. Přesně takovou tašku dávám doma za dveře každý den a do rána pak zázračně zmizí. Teď už vím kam.

Čtěte také

Recykluje se i bioodpad

„Každá práce, která mi přinese peníze, je dobrá. Chci se oženit a musím si na to vydělat,“ dodává Usámova, zatímco jeho zčernalé ruce zkušeně vybírají z hromady prázdné plastové obaly nebo vyhozenou shnilou zeleninu.

Třídiči, jako je Usáma, jsou jen prvním článkem celého recyklačního řetězce v Káhiře

„Z biologického odpadu se dělá hnojivo nebo se jím krmí prasata,“ vysvětluje.

Zdravotní problémy prý zatím neměl. Ale třeba dětská úmrtnost je v téhle popelářské čtvrti vysoko nad egyptským průměrem. Nevládní organizace proto zdejší popeláře proti různým infekcím očkují.

Život mezi odpadky

Jsme v největší ze sedmi káhirských popelářských čtvrtí, na dohled od známé citadely. Úzkými prašnými uličkami se tlačí pick-upy i oslí povozy, všechny jsou naložené pytli s odpadky do několikametrových výšek. Hromady jsou i na balkonech a střechách vysokých neomítnutých budov. Všude je tu těžký, odpadkový zápach.

Večer se ale čtvrť mění k nepoznání. To když vyjdou svátečně oblečené ženy do kostela a klopýtají na podpatcích mezi haldami odpadků.

Třídiči, jako je Usáma, jsou jen prvním článkem celého recyklačního řetězce, který v téhle podivuhodné čtvrti tak dokonale funguje.

Z koše až do továrny

Prodírám se dalšími páchnoucími hromadami a hejny much do jedné špinavé dílny. Sem putují už vytříděné igelitové tašky a sáčky, z nichž soustava pásů, praček, drtiček a sušiček dělá čistou plastovou drť. Tu kupují egyptské továrny a vyrábějí z ní třeba plastové palety.

Igelitové tašky a sáčky stroj mění na plastovou drť určenou k dalšímu zpracování

A taky ramínka na šaty, jaké dělá jedna malá dílna o kousek dál.

Jak vyrobit ramínko z dálkového ovladače

„Kupujeme drcené televize, dálkové ovladače nebo hračky. Tady se drť nasype, pak se roztaví v peci a nakonec stroj vylisuje ramínko,“ popisuje Walíd, který sedí vedle starého italského lisovacího stroje a kontroluje proces.

Čtěte také

Tunu drtě z odpadků kupuje od třídičů za šest tisíc korun a denně z ní vylisuje tisíce ramínek.

„Mám bakalářský titul z obchodu. V Egyptě ale bez protekce zaměstnání nedostanete, takže pracuju tady v dílně se svým otcem,“ vysvětluje.

Většinu odpadu zrecyklujeme

Músa, sám bývalý popelář, který ale teď pracuje pro místní dobročinnou organizaci, je už přes recyklaci odborník.

Úzkými prašnými uličkami se tlačí pick-upy i oslí povozy, všechny jsou naložené pytli s odpadky

„Káhiřané vyprodukují denně v domácnostech 16 tisíc tun odpadu. A z toho 12 tisíc tun sbírají a třídí tihle tradiční popeláři. 98 % tohoto vytříděného odpadu zrecyklujeme,“ uvádí konkrétní údaje.

Neberte nám odpadky!

Jakýkoliv pokus radnice o inovaci odpadového hospodářství dopadl vždy špatně. Naposledy v případě nápadu se stánky, které na káhirských ulicích vykupovali od lidí suroviny.

„Radnice projekt ukončila, protože popeláři pak odmítali odnášet z domácností odpadky. Proč by to taky dělali, když v odpadcích chyběly suroviny, které popeláři potřebují,“ nediví se Músa.

Čtěte také

Kolem mě právě prošli dva pánové a utrousili, ať toho natáčení nechám, že to bude kazit obraz Egypta ve světě. Přitom podle mne je tenhle tradiční způsob recyklace spíš hodný obdivu.

autor: mac
Spustit audio