Změna času není přirozená. Přechod na letní čas víc bolí naše tělo i psychiku, shodují se psycholog a neuroložka
V noci ze soboty na neděli skončil letní čas a všichni jsme si museli přeřídit hodinky o jednu hodinu nazpátek. Původně střídání času šetřilo elektrickou energii, šlo především o efektivnější využívání přirozeného světla. Jak ale taková změna působí na lidské tělo? Právě světlo a jeho pravidelné střídání je totiž pro náš biorytmus klíčovým faktorem.
„Pokud posuneme ze soboty na neděli ve tři hodiny ráno ručičky směrem vzad, tak získáváme standardní čas. A až se potom na jaře bude měnit čas, posuneme ručičky zase o hodinu dopředu. Budeme mít tedy zase o hodinu méně. A o benefit, který jsme získali, tak zase přijdeme,“ popisuje vedoucí klinický psycholog Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Pavel Harsa.
Letní čas znamená méně spánku
Letní a zimní čas se střídá od března 1979, kdy se ručičky na ciferníku posouvaly poprvé kvůli kalamitě způsobené mrazy. Zejména citlivější osoby ovšem můžou mít v důsledku změny času problémy týkající se spánkové deprivace, pokračuje Pavel Harsa.
„Hůře usínají, probouzí se, jsou nevyspalí, unavení. Obecně to většina populace zvládne. Problém dělá spíš přechod na letní čas, kdy se hodina ubírá, a ne přidává jako teď,“ upřesňuje. Nedostatek spánku se pak může projevit sníženou výkonností nebo schopností se soustředit.
Vliv má i doba slunečního svitu. „Souvisí to s cirkadiálními rytmy. Víme, že v populaci se lidé dělí na sovy a skřivany. To znamená, že někdo vyskočí z postele a je aktivní. A pak jsou lidi, kteří vydrží dlouho do noci a ráno jsou pak utlumení,“ popisuje psycholog.
„Víme taky, že to souvisí i s ročním obdobím. V létě sluníčko svítí delší dobu a to má vliv na naši náladu. Je to výzkumně prokázané i u duševních poruch, kde někdy hovoříme o sezónních depresích – se snížením osvitu může docházet ke zhoršení nálad nebo depresivním dopadům.“
Spánkem proti Alzheimerově chorobě
Na druhou stranu světlo dlouho do večera tlumí spánkový hormon melatonin. „Spánek je strašně důležitý pro naprostou většinu našich funkcí. Každý víme, že když méně spíme, tak jsme malátnější, méně výkonní a třeba i psychicky nám to méně zapaluje,“ zdůrazňuje neuroložka Soňa Nevšímalová z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.
Čtěte také
„Spánek je ale také strašně důležitý pro naši imunitu nebo jako prevence některých onemocnění, třeba Alzheimerovy choroby. Protože v průběhu dne se vytváří plaky, které se mohou odplavat v noci během hlubšího spánku. Čili když ten jedinec nespí těmi hlubšími stádii takzvaného nonREM spánku nebo synchronního spánku, tak je odplavování toxických látek oslabené," vysvětluje.
A který čas je tedy ten „správný“?
Přirozenější z hlediska našeho fyziologického založení je zimní čas, kdy se dříve rozednívá. „Nastartuje nás to lépe k dennímu životu. Pokud by byl trvale letní čas, bylo by dlouho vidět a sluneční světlo tlumí produkci našeho biologického spánkového hormonu,“ říká Soňa Nevšímalová.
O zrušení střídání času se mezi členskými státy EU stále vedou dlouhé debaty. Nedojde k němu ale dřív než v roce 2026.
Související
-
Jak přežít leden a nezbláznit se? V boji s nejdepresivnějším měsícem pomáhá pohyb a modré světlo
Leden je pro duševní zdraví celkově rizikový měsíc. Názory na to, jak si od smutku a deprese pomoci skutečně efektivně, se různí. Co radí odborníci?
-
Zrušit letní čas? Naší fyziologii je bližší ten zimní, méně nám brání v usínání, říká neuroložka
Noc na zítřek bude kvůli přepnutí do režimu letního času o hodinu kratší. Vědci se podle neuroložky Soni Nevšímalové kloní k názoru, že tělu je bližší čas zimní.
-
Míň spánku, víc stresu? Bez REM fáze to nejde, potvrzuje odbornice a radí, jak usnout
Stále víc mladých lidí a dětí ponocuje. Je to problém? Podle lékařů ano. Upozorňují na to, že ponocování způsobuje nejen zdravotní, ale také sociální potíže.
