Světlo do nočního prostředí nepatří, negativně ovlivňuje organismus, varuje vědkyně

To, že se nám ve světle spí hůře než ve tmě, ví asi každý. Méně z nás si ale uvědomuje, že je tma pro náš organismus dokonce nezbytná. „My a všechny organismy s námi potřebujeme dostatečný kontrast mezi dnem a nocí – hodně světla ve dne a pokud možno žádné v noci – jedině tak budou fungovat naše fyziologické procesy řízené našimi biologickými hodinami,“ vysvětluje Zdeňka Bendová.

Některé procesy probíhají pouze ve tmě

Podle délky noci, tedy počtu hodin ve tmě, mění živočichové své chování. „Podle tmy určují, jaká je sezona, kdy se rozmnožovat, kdy mají migrovat nebo spouštět různé procesy, které vedou k tomu, aby dobře přečkali zimu a vyvedli mláďata ve správnou dobu.

Pro člověka je to důležité také proto, že některé procesy v našem organismu probíhají pouze ve tmě, takže je potřeba tmu chránit.“

Čtěte také

Nejvýkonnější pozemské astronomické dalekohledy jsou v ohrožení. Ruší je signály z družic a osvětlení povrchových lomů

Na veřejné osvětlení se často používá bílé světlo, které má největší biologickou účinnost a k večernímu svícení je velmi nevhodné, pokračuje Zdeňka Bendová: „Bílé světlo má ve spektru modrou složku, která se do nočního prostředí vůbec nehodí. Lidé by měli večer tlumit intenzitu světla a také jeho barvu. Pokud potřebujeme večer nějaké světlo, tak co nejvíc oranžové, to je ekologicky nejšetrnější.“

Potřeba svítit celou noc

Jaké jsou možnosti a doporučení, které by splňovaly ekologické požadavky a zároveň byly šetrnější nejen k lidskému organismu?

„Hlavní činností, ke které bychom měli dospět, je nedávat bílé světlo do veřejného prostoru, tlumit billboardy, nasvícení kostelů.

Další věc je přemýšlet nad tím, jestli je veřejné osvětlení v nočním prostředí nezbytné a jestli musí svítit celou noc. Na zvážení jsou pohybové senzory a jiné regulační mechanismy, které světlo dokážou v průběhu noci tlumit,“ dodává Zdeňka Bendová z Karlovy univerzity.