Život na Zemi se opírá o pět základních principů. Všechny organismy jsou naši příbuzní, zdůrazňuje britský nobelista

O jakých 5 základních principů tedy jde?

Jsou jednoslovné. Buňka – jako základní jednotka života. Gen – důležitý pro dědičnost. Život jako chemie, chemická reakce. Život jako informace, aby všechno do sebe zapadalo. A evoluce přirozeným výběrem. Z nich nejkrásnější je evoluce, díky které může vznikat rozmanitost. Je to důležitý prvek napříč celým životem.

Čtěte také

Na jednu naši buňku přichází asi sto buněk mikrobiálních. O většině ale nic nevíme, přiznává lékař

Díky ní život nezůstává pořád stejný, ale vyvíjí se dopředu?

Nejsem si jist, jestli vždycky míří kupředu, ale hlavně se pořád mění, protože se mění podmínky, ve kterých žijeme. Kdybychom se na ně nemohli adaptovat – podívejte se na covid-19, na viry. Kdybychom nebyli schopni s tím nic dělat, byl by to konec pro Homo sapiens. Ovšem pořád jsme tu, a to jasně znamená, že je evoluce pořád důležitá.

Co z toho plyne pro náš vývoj jako lidské společnosti? Vy jste kdysi zjistil, že jsme svým způsobem příbuzní se spoustou organismů, včetně kvasinek.

Ano, rád bych zdůraznil, že jsme obklopeni svými příbuznými. Nejsme si jisti, jestli život nevznikl víckrát, ale před miliardami let přežil jen jeden typ života. Máme tolik společného v chemických reakcích. A ještě mimořádnější je, co nás spojuje. Buňka, jedna z těch velkých myšlenek, je základem všeho růstu a množení. Nejenom že jsme příbuzní, ale svým způsobem jsme propojení i fyzicky.

Co to pro nás tedy znamená, co bychom měli mít na paměti?

Myslím, že v důsledku bychom měli být pokornější. Nebyli jsme stvořeni odděleně. Sice máme nějaké vlastnosti, které u jiných organismů nenajdeme, ale neškodilo by víc pokory. Máme zvláštní odpovědnost. Je to trochu jiný důvod, proč bychom se měli starat o ekosystémy, životní prostředí, klima, a nezametat je pod koberec.

Čtěte také

Planetu zamořuje rapidně rostoucí objem chemikálií. Omezit jej podle vědců může cirkulární ekonomika

Napadá mě jedno přirovnání s našimi příbuznými – v ekonomice se snažíme pořád růst, ale když buňky neustále rostou bez omezení, tak to asi není dobře?

Můj výzkum se zabývá takzvaným buněčným cyklem. To znamená, jak se z jedné buňky stanou dvě, to je základ veškerého růstu. Narážíte na to, že nemoci jako rakovina jsou následkem nezvladatelného dělení buněk. Kdybychom to posunuli dál – nejsem ekonom – potřebujeme rozvíjet ekonomiku tak, abychom si zachovali zdroje. Kdybychom šli hlava nehlava nejkratší cestou za ziskem, tak bychom měli potíže.

Jak se tedy můžeme inspirovat v biologii?

Měli bychom čím dál víc myslet na to, jak uvažovat o růstu v rámci udržitelnosti. Hledat způsoby, jak tu můžeme žít všichni, včetně našich příbuzných, ostatních forem života na planetě.

Čtěte také

Člověk konzumuje a planeta strádá. Je načase uzavřít s přírodou mír, vyzývá OSN. Dokáže se lidstvo shodnout na řešení?

Na Zemi je sice veškerý život provázaný, co to znamená pro hledání života ve vesmíru? Dokážete si představit formu života, která by stála na úplně jiných základech?

Vesmír je obrovský. Myslím si, že podmínky k životu mohly nastat i jinde. Jestli se na Zemi stalo něco jedinečného, to je těžké říct, protože se to stalo před čtyřmi miliardami let. Může to být založené na jiné chemii, než jakou známe z planety Země. Když ale hledáme stopy života, hledáme chemické stopy a dovedeme hledat jenom ty, které známe. Měli bychom pořád mít na paměti tu pochybnost, že to není jediná možnost.