Vláda by v otázce změny klimatu mohla být ambicióznější. Pomohl by zastřešující zákon, míní poslankyně Kocmanová
Tématem dnešního semináře v Poslanecké sněmovně byla možná podoba českého klimatického zákona. Potřebuje Česká republika speciální klimatický zákon? Proč by měl vzniknout? A dělá současná vláda pro ochranu klimatu maximum? Tomáš Pancíř se ptal poslankyně a místopředsedkyně sněmovního výboru pro životní prostředí Kláry Kocmanové (Piráti).
V Poslanecké sněmovně jste dnes pořádala seminář o klimatickém zákonu. Když budu citovat, pojmenovala jste jej „Jak má vypadat český klimatický zákon?“. Nepřeskočila jste ale možná ještě dříve potřebnou otázku, jestli vůbec zde má klimatický zákon vzniknout a zdali jej Česko potřebuje?
Čtěte také
Daná otázka byla i součástí dnešního semináře, respektive workshopu, což je na sněmovní formát sice netradiční, ale bylo to tak připraveno vzhledem k tomu, že to byl takový prvotní „výkop“ k danému tématu. Po úvodních prezentacích od Akademie věd České republiky a neziskových organizací, které se tématu klimatického zákona dlouhodobě věnují, jsme se rozdělili do pracovních skupin, kde jsme diskutovali na různá témata týkající se možného klimatického zákona a bavili se o tom, zda Česká republika takový zákon potřebuje a pokud ano, co by mělo být jeho obsahem.
Předpokládám, že když jste seminář svolala a dala mu zmíněný název, myslíte si, že vzniknout má. Proč to podle vás tak je?
Domnívám se, že by byl pro Česko užitečný, a to z několika důvodů. Jsme země mnoha strategií a nemáme v tuto chvíli zastřešující zákon, který by se věnoval klimatické změně jako takové. Máme ale mnoho strategií, které pokrývají ať už státní energetickou koncepci nebo politiku ochrany klimatu. Určitě jsou důležité, ale je to něco, co jsme zdědili po minulých vládách a v zásadě v tom teď pokračujeme.
Zákon by pomohl i v informovanosti veřejnosti, protože pro velké procento lidí není přehledné, co stát vůči klimatické změně dělá.
Myslím, že nad rámec strategických dokumentů bychom měli mít zastřešující zákon, který by ve snižování emisí stanovil pevné cíle a konkrétní cestu, jak k danému cíli dojít. Jeho nadstavbou by případně mohla být další opatření, jako například určitá podkladová báze pro pomoc domácnostem, ať už nějaký sociální tarif nebo investiční pomoc pro domácnosti, které jsou kupříkladu ohroženy energetickou chudobou.
Čtěte také
Dalším, zásadním argumentem pro mě je – a od mnoha odborníků to zaznělo i na workshopu –, že by daný zákon pomohl i v informovanosti veřejnosti, protože pro velké procento lidí není v tuto chvíli přehledné, co český stát obecně nebo v rámci adaptačních opatření vůči klimatické změně dělá, jak se na ni připravuje a jak jí bude předcházet. Myslím, že pokud bychom měli nad rámec našich existujících strategií zastřešující zákon, který by toto všechno pokrýval, mohlo by to být užitečné.
Jaké povinnosti a pro koho by v daném zákonu měly být? A jaké sankce by případně následovaly, pokud by je dotyční nesplňovali?
Tak daleko jsme se v dnešním jednání nedostali. Zatím to byl „výkop“ toho, co všechno by zákon v určitých, obecnějších tezích měl obsahovat. Nešlo o zprocesování samotného legislativního návrhu, kde už bychom měli navrženou výši sankcí a bavili bychom se konkrétně o tom, kdo je má vymáhat.
Dokážu si představit, že například během roku bychom takový zákon mohli připravit a následně o něm jednat.
Skutečně to byla prvotní diskuse. Byla jsem velmi příjemně překvapena, že většinový názor byl, že by takový zákon byl skutečně užitečný, a to nejen z hlediska určité stability či informovanosti, ale i opory v některých, možná nepopulárních, opatřeních, která nás v budoucnu čekají.
Piráti jsou součástí současné vlády. Máte pocit, že vláda pro ochranu klimatu dělá dost?
Myslím, že současná vláda, pokud jde o energetickou krizi nebo současnou vysokou inflaci a dopady Putinovy války na Ukrajině, dělá, co může. Pořád se ale domnívám, že by k otázkám klimatické změny mohla být ambicióznější.
Čtěte také
Kdy předpokládáte, že by bylo v Česku reálné klimatický zákon přijmout?
Nemyslím, že jde o věc, která by za pár měsíců mohla být „sfouknutá“. Bude to trvat dlouho. Odpovím-li trochu zeširoka, domnívám se, že nyní, kdy máme nového prezidenta, který se ve svých vyjádřeních několikrát zmínil o tom, že klimatická krize je pro něj zásadní téma, pevně doufám, že i on veřejné diskusi pomůže v tom, že buď potřebujeme podobný zastřešující zákon, nebo je třeba být v řešení klimatické krize ambiciózní.
To by podle mého názoru mohlo celkovou debatu o klimatické změně a případném klimatickém zákonu velmi usnadnit. Dokážu si představit, že například během roku bychom takový zákon mohli připravit a následně o něm jednat.
Jak klimatické zákony fungují v zahraničí? A co všechno by v zastřešujícím zákonu mělo být zahrnuto? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Šéf Státního fondu životního prostředí: Nové dotace na úsporná opatření nepřerušíme, financí je dost
Dotační program Nová zelená úsporám Light má přispět seniorům a nízkopříjmovým domácnostem k zateplování jejich nemovitostí. Jaké podmínky musí žádající o dotaci splňovat?
-
Nevěřím, že by jakákoli akce mohla v současnosti dosáhnout uhlíkové neutrality, říká odborník
O víkendu začne v Kataru MS ve fotbale. Pořadatelé i Mezinárodní fotbalová federace FIFA o něm tvrdí, že půjde o první uhlíkově neutrální šampionát v historii.
-
Zálohování PET lahví: ušetříme energii i přírodu. Na Slovensku rapidně ubyly odhozené odpadky
Zálohování PET lahví by podle odborníků mohlo snížit negativní dopady na životní prostředí o třetinu. Cílem je, aby z materiálů jako kov nebo plast vznikl znovu nový obal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.