Nevěřím, že by jakákoli akce mohla v současnosti dosáhnout uhlíkové neutrality, říká odborník na udržitelnost ve sportu

mistrovství světa

Co si myslíte o tvrzení ze strany FIFA a katarských pořadatelů, že letošní mistrovství světa ve fotbale bude klimaticky neutrální?

Předně je potřeba říct, že metody, které se používají k těmto tvrzením o uhlíkové nebo klimatické neutralitě, podle mě neberou v potaz celý životní cyklus zboží, služeb a aktivit spojených s tak velkou, komplexní akcí, jako je mistrovství světa ve fotbale. Já pojem uhlíková neutralita nepoužívám. Nevěřím, že by jakákoli akce mohla v současnosti dosáhnout skutečně autentické uhlíkové neutrality.

Pojem uhlíková neutralita by se neměl používat popisně. Mnoho emisí je stále neznámých.

Uhlíkové emise stále stoupají. Bez fosilních paliv neumíme vyrobit ocel, cement, plasty, nevíme, jak pohánět letadla bez fosilních paliv, neumíme bez nich nakrmit polovinu světové populace. Kompenzovat emise spojené s takovouto akcí je velmi cenné a existují i autentické způsoby, jak to dělat. Ale pojem uhlíková neutralita by se neměl používat popisně. Už jen proto, že mnoho emisí je stále neznámých.

A mohu vás ujistit, že třeba domorodé komunity, které žijí v oblastech těžby, nebo chudé komunity poblíž rafinerií, ti lidé by nesouhlasili s průmyslníky, chemiky či biology, kteří pomáhali vytvářet definici pojmu uhlíková neutralita. Měli bychom na ni aspirovat a snažit se jí co nejrychleji dosáhnout, ale označovat akci za uhlíkově neutrální navozuje dojem ekologické ctnosti, kterou podle mě nejde biologicky podložit.

A dá se o tomto turnaji říct aspoň to, že na uhlíkovou neutralitu aspiruje, nebo je to greenwashing, tedy lakování škodlivých praktik nazeleno? Podle studie společnosti Carbon Market Watch nebo otevřeného dopisu klimatologů jsou tvrzení FIFA a katarských pořadatelů v mnoha ohledech zavádějící, kvůli chybným výpočtům emisí nebo pochybným kompenzačním programům.

Mistrovství světa, FIFA a katarská vláda udělaly mnoho důležitých věcí, aby pomohly řešit ekologické dopady včetně těch klimatických. Ale neříkal bych o tom turnaji, že je uhlíkově neutrální. Pokud takové superlativy pronášejí, pak se vystavují zodpovědnosti za toto označení. S terminologií bychom měli být opatrní, jinak hlásáme něco, co nejde dokázat, a tomu se říká greenwashing.

Vy spolupracujete s předními světovými kluby, asociacemi a soutěžemi, jste autorem strategií udržitelnosti mnoha organizací v profesionálním fotbale, hokeji, americkém fotbale, tenisu, basketbalu atd. Jak by v roce 2022, kdy jsme stále závislí na fosilních palivech, měla vypadat klimaticky zodpovědná sportovní akce? Je vůbec možné takovou uspořádat?

Dopady tak komplexní akce, jako je světový šampionát ve fotbale nebo olympijské hry, jsou tak rozmanité, že je v podstatě nejde změřit. Musíte započítat zemědělské dopady výroby jídla, které se tam konzumuje, dopady letecké dopravy fanoušků i týmů, výroby cementu, oceli, plastů… A při mnoha výrobních procesech uniká metan nebo chladivo – to jsou všechno silné skleníkové plyny a jejich úniky nejde změřit. Pří vší této nejistotě, že jsme to opravdu dokázali, bychom podle mě vůbec neměli mluvit o ekologických úspěších.

Jsme daleko od toho, co většina lidí chápe pod pojmem uhlíková neutralita.

Jste mimo jiné členem řídící komise sdružení Sport pro klimatickou akci, které je součástí klimatické sekce OSN. Mezi signatáři této iniciativy jsou pro představu FIFA, UEFA, Arsenal, FC Liverpool, Juventus a mnoho dalších organizací napříč sporty. Zavazují se měřit své emise skleníkových plynů, snižovat svůj dopad na životní prostředí a systematicky propagovat zodpovědný přístup. Některé organizace přijaly konkrétní závazky snižování emisí. Vidíte za těmito sliby skutečnou akci?

Já si myslím, že tohle je ze strany OSN jedna z nejdůležitějších akcí na ochranu klimatu, které kdy jakákoli organizace podnikla. OSN tím dokázala mobilizovat sportovní průmyslu napříč hranicemi zemí světa. Ta iniciativa už má přes 250 signatářů a je to velmi hodnotná věc. Signatáři se zavazují měřit své emise, pracovat na jejich snižování a dělat o tom taky osvětu mezi svými fanoušky i směrem ke svému dodavatelskému řetězci. To je umění svého druhu. Ty korporace jsou vašimi sponzory či dodavateli. Vy jako sportovní organizace jste na nich finančně závislí, ale zároveň chcete, aby se změnili. Jenže si je při tom nesmíte znepřátelit, abyste o ně nepřišli. Ale jsou to všechno dosažitelné závazky. Jen znovu – stále jsme daleko od toho, co většina lidí chápe pod pojmem uhlíková neutralita.

Seznam signatářů je opravdu pestrý – je tam i Formule 1, jsou tam sportovní sekce médií jako BBC Sport, je tam třeba olympijský výbor Srí Lanky – ale nikdo z Česka ani dalších zemí bývalého evropského východního bloku, pokud jsem se nepřehlédl. Čím si to vysvětlujete?

Povzbudil bych všechny sportovní organizace, aby se přidaly. Mobilizovat sportovní sektor je ohromně důležité, protože jde o multimiliardový průmysl, na který jsou navázaná všechna ostatní průmyslová odvětví – výroba plastů, dopravní sektor, energetika, výroba jídla, textilní a chemický průmysl… Všechna tato odvětví jsou buď dodavateli, nebo sponzory sportovního sektoru. Takže pokud sportovní organizace řeknou, že na klimatu záleží, a přidají se k této platformě OSN, bude to velmi silný vzkaz dodavatelskému řetězci, výrobcům.

Čtěte také

Jaký má být fotbal 21. století? Míň byznysu, víc udržitelnosti, doporučuje ekonom Fifka

Bude to silné proto, že to zazní od nepolitické, byznysové organizace typu sportovní klub či asociace – že změna klimatu je existenční hrozbou i pro jeho činnost. Třeba u hokeje je to samozřejmé – rybníky už tolik nezamrzají. Ale já pracuju třeba pro kriketové asociace – tam se ruší zápasy kvůli přílišnému horku, ovlivňuje to výkonnost hráčů i návštěvnost. Rozvrat klimatu nepříznivě dopadá na sportoviště po celém světě. Sporty jako fotbal nebo tenis mění termínové listiny či pravidla kvůli horku – zavádějí se občerstvovací pauzy. A kromě toho samozřejmě změna klimatu zabíjí, ničí zdraví, ničí majetek a vše se zhoršuje rychleji, než se předpokládalo.

Proto bych vyzval všechny sportovní organizace včetně těch českých, aby se ke klimatické platformě OSN přidaly. Pořádáme workshopy a signatáři si vzájemně pomáhají vyměňovat informace, jak dělat věci lépe.

Pokud zůstaneme ještě u fotbalu – ten je tradičně velmi úzce svázaný s fosilním průmyslem, který je jednou z hlavních příčin klimatické krize a dlouhodobě v tom klame veřejnost. Letošní světový šampionát je klasickým příkladem tohoto spojení – ať jde o jeho sponzory nebo o pořadatelskou zemi. Katar by bez bohatství z těžby fosilních paliv vůbec nemohl turnaj pořádat a taky má jednu z nejvyšších uhlíkových stop ze všech zemí světa v přepočtu na jednoho obyvatele. Dají se tedy klimatické závazky třeba od FIFA brát vůbec vážně? Nepomáhá naopak propagovat fosilní paliva, o kterých nám věda říká, že se jich musíme rychle zbavit, abychom přežili?

Neexistuje žádná omluva pro lhaní o tom, jaké dopady mělo a má používání fosilních paliv. A říkat pravdu by mělo být základní povinností jak vědců, tak sportovních organizací vůči fanouškům, tak ropných společností. Sportovní organizace mají samozřejmě různé typy sponzorů. A nikdo z nás nemá v tomto smyslu monopol na to být ctnostný. Ale měli bychom v tom být upřímní, nelhat, nepodvádět. Neměli bychom propagovat rozšiřování fosilních paliv. Sportovní organizace měly historicky sponzory z řad ropných či plynařských společností. Nakonec uvidíme, že se sport takových sponzorů zbaví. Sport si je vědomý toho, že je to neslučitelné s ochranou klimatu.

Všechny sportovní organizace by měly povzbuzovat své dodavatele, aby se v co největší míře zbavili závislosti na fosilních palivech a co nejrychleji přešli k obnovitelným zdrojům energie.

Ale dokáže to změnit přes noc? Bohužel nedokáže. Věda nám říká, že je urgentní, abychom se fosilních paliv zbavili. Musíme to udělat co nejrychleji a být to na mně, udělal bych to okamžitě. Až na to, že půl planety by teď bez umělých hnojiv vyráběných s pomocí fosilních paliv neměla co jíst. Takže nejdřív musíme vyřešit tyto problémy. A všechny sportovní organizace by měly povzbuzovat všechny své dodavatele, aby se v co největší míře zbavili závislosti na fosilních palivech a co nejrychleji přešli k obnovitelným zdrojům energie. Ale nepůjde to přes noc.

Jste vůbec prvním člověkem, kterého profesionální sportovní klub obsadil na pozici vědeckého poradce pro udržitelnost. V čem spočívá vaše práce pro baseballové NY Yankees?

Před stadionem NY Yankees|foto:Jan Kaliba, Český rozhlas

Předně je potřeba vědět, co se děje, takže měříme emise. Yankees postavili v roce 2009 nový stadion a instalovali na něj ty nejšetrnější technologie. Ale od té doby zastaraly, takže například osvětlení už vyměnili za LED technologii. Často se účastním auditů energetické efektivity. Doslova chodíme s inženýry po stadionu od sklepa po střechu a identifikujeme, kde se dá ušetřit energie. Sportovní stadion není jen hrací plocha, ale komplexní ekosystém – má kanceláře, restaurace, obchody, šatny, sprchy… Je to skoro jako malé město. A stokrát za rok tam chodí desetitisíce lidí. Takže největší dopad má doprava, nejhorší jsou krátké lety a jízdy autem. Zápasy New Yorku Yankees patří stejně jako mnoho evropských mezi ty, kde je dostupná veřejná doprava.

Proč si myslíte, že sport je důležitý pro boj se změnou klimatu, jak často říkáte?

Sport patří k nejlepším platformám, které máme, abychom dělali osvětu o klimatu a životním prostředí. Kolik lidí čte sportovní rubriky a kolik vědecké? Když se vás zeptám na oblíbeného sportovce, asi hned budete vědět. Ale když se zeptám na oblíbeného vědce, asi budete přemýšlet.

Stadion NY Yankees|foto:Jan Kaliba, Český rozhlas

Když na stadionu Yankees dokážu uspořádat předzápasový ceremoniál s OSN, kde zazní, že je potřeba řešit změnu klimatu, svět si toho všimne. Stejně jako když se o klimatu mluví na sociálních sítích NBA, které sledují dvě miliardy lidí. To se mi daří. Zároveň děláme osvětu mezi lidmi. Když jdete na stadion Yankees, tak tam nenajdete koše na směsný odpad – jenom na ten tříděný a pak na kompost, kam patří všechny zbytky jídla. A lidi – jak běžní, tak ekonomické elity, co si kupují drahé lístky do lóží – si toho všimnou. Takže to normalizuje inteligentní chování vůči životnímu prostředí.