Příběh o otroku Bilálovi a technika akrylu. Arabistka a ilustrátorka představují knihu Hrdinové Orientu

9. srpen 2025

Kniha, která otevírá dveře do světa Blízkého východu a Severní Afriky – to jsou Hrdinové Orientu, o kterých vypráví slovem arabistka a íránistka Lenka Hrabalová a obrazem ilustrátorka a grafička Lenka Linhartová. „Orient je spíše neodborný výraz, kterým v kontextu knížky označuji Severní Afriku a širší Blízký východ sahající až do Střední Asie. Orient nemá žádné pevné hranice, ale chtěla jsem, aby to evokovalo tento region,“ přibližuje Lenka Hrabalová.

Čtěte také

Prý jste se neshodli, jestli jde o knihu pro děti, nebo jestli může oslovit i dospělé?

Lenka Hrabalová: Začala jsem knihu psát, když se mi narodila neteř. Měla jsem pocit, že to bude pro děti kolem deseti let. A když jsem ji dopsala, tak mi začali obchodní partnerky říkat, že pro děti to je moc těžké. Ale já se bráním názoru, že jsem to psala pro sebe jako své dětské já, byla jsem správná obrýlená šprtka, co neustále ležela v knížkách a encyklopediích, takže na tyto děti je to oficiálně zaměřené. Ale je pravda, že si knihu koupilo spoustu dospělých, kteří jsou z toho dost nadšení. Takže asi spokojeně můžeme říkat, že to je knížka pro všechny.

Lenka Linhartová: Souhlasím. Určitě to je pro děti, ale pro takové hodně zvídavé, chytré. Ale myslím, že můžeme s přehledem říct, že to je pro kohokoliv, kdo se o tuto tematiku zajímá.

Je to 18 příběhů – skutečných hrdinů, kteří změnili svět, a přitom se na ně v učebnicích zapomíná. Takže vyprávíte o reálných osobnostech?

Lenka Hrabalová: Ano, snažila jsem se těch 18 historických osobností vybrat napříč dějinami, čili od 6. do 19. století. Ale také napříč žánry, jejich společenskými rolemi. Slovíčko hrdina si spojujeme s mečem, dobýváním, s klasickým královstvím, hrdinskými příběhy, ale to není jediný způsob, jakým lze zanechat stopu v dějinách. Takže jsem se snažila, aby tam byly příběhy lidí, kteří tvořili, vymýšleli, stavěli, sbírali příběhy, aby to nebylo o válkách, králích, ale o lidech, kteří se narodili do chudých podmínek, ale i tak se byli schopní vlastní pílí a do jisté míry štěstím vypracovat a někam posunout.

Měla byste jeden krátký příklad?

Kniha Hrdinové Orientu, za kterou stojí arabistka Lenka Hrabalová a grafická designérka Lenka Linhartová

Lenka Hrabalová: Například na začátku příběh Bilála, který se narodil jako otrok v 7. století našeho letopočtu tehdy ještě v nemuslimském světě, arabském světě. Byl jedním z blízkých společníků a přátel proroka Mohameda. A zapsal se do dějin jako první muezín, což je člověk, který stojí na vrcholku mešity a svolává věřící svým zpěvem.

Lenka Linhartová knihu ilustrovala, grafický design je ještě něco víc?

Lenka Linhartová: Je to trochu náhoda, že jsem ji ilustrovala, grafický design je to, že už pracujete s něčími ilustracemi. Ale tady mě Lenka oslovila i v tomhle, což pro mě byla obrovská výzva, protože nejsem ilustrátorka.

Jak moc jste pracovala s fantazií?

Lenka Linhartová: Bylo to tak napůl, protože Lenka měla spoustu požadavků, které chtěla zobrazit přesně, jako přesný pohled na Mekku, architekturu, člověka jako portrét. Ale já jsem chtěla, aby to nevypadalo jako encyklopedie nebo učebnice, takže jsem se snažila realistické obrazy propojit s něčím imaginárním, vizuálním, co bude probouzet víc fantazii, takže jsem zvolila techniku akrylu, a výrazné vstupy do kapitol, kde se člověk muže zasnít, zároveň je to propojené drobnými ilustracemi, které jsou na reálném základě.

Proč je důležité znát historii a kulturu Blízkého východu?

Lenka Hrabalová: Protože to je náš nejbližší soused, a ať už chceme nebo ne, tak tím nejbližším sousedem stále bude. A bylo by podle mě hrozně fajn ho vnímat trošku více plasticky, než ho u nás vnímáme. U nás je Blízký východ nahlížen jako válečná zóna, zdroj migrantů, teroristů, nebo optikou romantiky. Byla bych ráda, aby se ho lidé snažili trošku víc poznat a měli k němu trošku větší emoce než jenom strach a obavy. A doufám, že k tomu ta knížka napomůže.

Nedávno jste byla v Afghánistánu. Jak se po těchto zemích dá dneska cestovat?

Čtěte také

Lenka Hrabalová: Je to paradox, ale za vlády Tálibánu je bezpečnější, než byl předtím, Talibán předtím útočil, a teď tam vládne. Takže už tam nemá kdo útočit. Dá se tam cestovat, není to tipťop, je to stále jedna z náročnějších zemí k cestování. Ale Tálibán se snaží vytvořit turistickou infrastrukturu a přilákat návštěvníky, země má ve velkém co nabídnout. Ale zároveň cestování po těchto zemích má svá specifika, stát jako Afghánistán, ale i mnohé jiné, které mají řekněme ne úplně demokratické vedení, tak využívají turismus jako soft power, prostředek jako zlepšení pohledu na sebe sama.

Jak se píše pro děti?

Lenka Hrabalová: Můj jazyk je odbornější, zároveň roky jsem byla aktivní ve skautu, tak jsem byla zvyklá pracovat s dětmi. Snažila jsem se nad každým slovíčkem přemýšlet, aby to nebyla náročná slovíčka, žádná latina. V mnoha ohledech to pro mě bylo náročnější, než co píši pro média.

Lenka Linhartová měla na mysli čtenáře, tedy pro koho maluje a kreslí?

Lenka Linhartová: Snažila jsem se, ale tu knihu vnímám tak, že je pro všechny. Vizualita je hodně popisná, v některých místech ukazuje věci schematicky, což si myslím, že děti mají rády. Některé příliš umělecké ilustrace, které vybočují z řady a nám se teď líbí, tak děti příliš neberou. Takže jsme chtěli zůstat v té rovině, aby to děti chápaly, moc si nevymýšlet, jenom to spíš propojovat něčím výrazným.

Kdo a jak nám utvořil náš pohled na Blízký Východ? A co všechno ukazuje kniha Hrdinové Orientu? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , prh
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.