Uhlíková neutralita v roce 2050? „Česko nemá představu, jak tento cíl naplnit,“ říká šéfka Hnutí Duha

Co se dá očekávat od v pondělí zahájené klimatické konference? Jaké ambice při snižování emisí by mělo mít Česko? Bude takzvaný Green Deal znamenat evropskou sebevraždu, jak o tom mluvil český premiér Andrej Babiš (ANO)? A debatuje se v Česku dostatečně o klimatické změně a opatřeních proti ní? Hostem Tomáše Pancíře ve Dvaceti minutách Radiožurnálu je ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí ve svém projevu na klimatické konferenci mluvil o tom, že Evropa, s devítiprocentním podílem na celosvětových emisích, nemůže zajistit dostatečnou změnu bez Číny nebo Spojených států. Tyto dvě země se na produkci skleníkových plynů podílejí čtyřikrát víc než celá Evropská unie. Nemá pravdu? Není klíčové, aby se zapojili tito velcí producenti?

Tito velcí producenti se musí zapojit a také se zapojují. Já vnímám premiérův argument trochu jako alibistický, protože se bavíme o kolektivním podílu na tomto problému. To, že Čína a Indie mají v současné době nejvyšší emise, neznamená, že my jsme těch emisí nevypustili dříve mnoho. V tuto chvíli si myslím, že vnímat to tak, aby tyto státy dělaly více, než dělají, není fér.

Čtěte také

To znamená, že když slyšíme plány Číny, kde by ta uhlíková neutralita měla být v roce 2060 a v Indii v roce 2070, tak z vašeho pohledu to není důvod, aby Evropská unie přehodnotila ten svůj rok 2050?

Určitě není. Jednak si myslím, že jde o to, jak se kdo pohne a jak kdo vyhodnocuje náklady. My víme, že Čína je schopna jít ještě dál a měla by jít dál. Ten čínský závazek znamená, že by u nich vrcholil nárůst emisí v roce 2030, a víme, že pokud máme mít reálnou šanci na dosažení toho cíle Pařížské dohody, tak potřebujeme, aby se to stalo o pět let dříve. Experti na čínskou ekonomiku navíc ví, že je to dosažitelné.

Předpokládám, že v dalších letech uvidíme tlak na to, aby Čína emise snižovala. V případě Indie se experti shodují na tom, že závazek, který přednesli, je poměrně ambiciózní. 

Z čeho vlastně vychází ten rok 2050, se kterým přišla Evropská komise? Vychází to z nějakých propočtů?

Vychází to z emisních scénářů, které ukazují, že pokud chceme, aby se v druhé polovině století stabilizovala průměrná globální teplota, tak je potřeba dosáhnout té uhlíkové neutrality zhruba kolem roku 2050.

Čtěte také

Bývalý viceguvernér České národní banky a kandidát senátu na člena Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v pondělí mluvil o tom, že o evropském cíli být v roce 2050 uhlíkově neutrální se nevedla dostatečná debata a že se nám to může vymstít. Souhlasíte s ním?

Na evropské úrovni se ta debata vede. Mně hodně chyběla debata v České republice. K cíli jsme přistoupili částečně výměnou za další příliv peněz, které by nám s tou proměnou měly pomoct. V tuhle chvíli ale Česká republika nemá žádnou představu, jak by evropský cíl měla naplnit.

My jsme spolu s hnutím Greepeace představili, jakým způsobem by se toho dalo dosáhnout. Uznáváme také, že je to velmi náročná trajektorie, ale ministerstva tuto debatu nevedla.

autoři: Tomáš Pancíř , vla

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.