Klima se měnilo vždy, ale nikdy globálně. Kdyby nebylo člověka, změna neprobíhá, říká klimatolog
Od roku 2016 je to poprvé, kdy na začátku léta Česká republika nebojuje s nedostatkem vody v půdě. Opravňuje nás tento vývoj k mírnému optimismu? „Zatím můžeme být optimističtí, ale co se stane na podzim, lze jen těžko předpovídat. Letos je situace rozhodně lepší, než byla v předchozích pěti letech,“ tvrdí klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Pavel Zahradníček.
Do roku 2015, kdy do střední Evropy přišla suchá epizoda, počet srážek nad 12 milimetrů rostl. Od té doby ale deště na našem území ubývá. „Je i méně intenzivních bouřek, a proto se nám naakumulovalo sucho. Mizí také zahradní deště, během kterých by pršelo několik dní v kuse,“ říká klimatolog.
Čtěte také
Právě extrémní sucha a následující bleskové a silné bouřky, které způsobují povodně, jsou jedním z hlavních problémů. „Jak se mění klima a zvyšuje teplota, extremita počasí narůstá. Bohužel se tak rozevírají nůžky mezi oběma extrémy a musíme se na to připravit.“
Jak zmírnit nedostatek vody?
„Většina území republiky má o 5 až 40 milimetrů více vody, než je běžné. Doplnily se díky srážkám i podzemní vody,“ popisuje momentální nárůst klimatolog Pavel Zahradníček.
Česká krajina je závislá hlavně na srážkách, které rychle naprší a potom odtečou. „Díky tomu, že se otepluje, tak za současné sucho může z 50 procent vzduch a z 50 procent nedostatek srážek. V posledních pěti letech jsme zažili oba extrémy, tak se nemůžeme divit, že to krajina není schopna vyřešit.“
Čtěte také
Podle klimatologa Pavla Zahradníčka se na sucho můžeme připravit. První opatření je zachytávání vody v krajině tak, aby se dostávala do hlubších vrstev. Dalším je lepší zacházení s vodou. Všichni obyvatelé by se měli snažit napršenou vodu zadržovat a používat třeba na zavlažování.
Opravdu prožíváme klimatickou změnu?
Historici připomínají epizodu z let 1530 až 1540, která prý v mnohém připomínala momentální situaci. „Sucho dříve způsobovaly přirozené faktory, jako je třeba změna sluneční aktivity. V současnosti víme, že tyhle faktory jsou neutrální. Je pravda, že sucho bylo i v minulosti, ale momentálně je četnější a intenzivnější,“ říká klimatolog.
Mění se podle něj i charakter hydrologického roku. „Sice v zimě prší, ale ne ve sněhových srážkách. V letošním roce bylo v nížinách oproti normálu pouze 10 procent sněhu a na horách jen 60 procent. Pozorujeme také, že klesají srážky během jara a výrazně roste teplota.“
Související
-
Je načase chránit vodu ústavní cestou, připouští ministr životního prostředí Richard Brabec
Venku prší, ale v politice hoří boj se suchem. Opozice na čtvrtek svolala mimořádnou schůzi sněmovny, na které chtěla projednávat opatření proti suchu a nedostatku vody.
-
Sucho momentálně sužuje 19 procent republiky. Deště krajině pomohly, dlouhodobý trend ovšem nezvrátí
Přestože na vláhu bohatý červen nasytil svrchní půdní vrstvy, vody je v krajině dlouhodobě velký nedostatek.
-
Už včera bylo pozdě. Česko čelí nejhoršímu suchu za 500 let, začíná válka o vodu, varuje odborník
Může se z Česka stát poušť? Dezertifikace postupuje, může za to klima i člověk, říká Michal Nekvasil, poradce pro otázky klimatické změny z organizace Člověk v tísni.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
