Pokud klimatické plány v EU neprojdou debatou, může to skončit špatně, míní Mojmír Hampl
Jaké ekonomické dopady na obyvatele Česka budou mít opatření ke snížení emisních plynů? Co a o kolik kvůli tomu může v příštích letech zdražovat? A proč se o takzvaném Green Dealu nevedla větší debata? Hostem je bývalý viceguvernér ČNB, kterého minulý týden nominoval Senát do Národní rozpočtové rady.
V Glasgow začala klimatická konference. Co od ní očekáváte?
Očekávám, že vyspělé země potvrdí nastoupenou cestu k uhlíkové neutralitě za nepřítomnosti hlav těch zemí, které by byly v zásadě naprosto nutné k tomu, aby toho cíle bylo možné dosáhnout. To znamená Rusko, Čína, Brazílie.
Je to smutný obrázek, když si člověk uvědomí, že tento zápas, který jsme si na sebe uvalili, vedeme jako neustále se zmenšující část světa jako celku.
Čtěte také
Vnímáte konferenci jako příležitost pro revizi plánů EU, revizi Green Dealu?
Myslím, že organizátoři konferenci chtějí naopak něco jiného, chtějí zrychlit, přidat. Připadá mi, že debata má dvě komunikační platformy, které spolu moc nekomunikují – obyvatelstvo a elita.
Elita říká – máme nějaký cíl, který je daný, o tom není možné pochybovat, maximálně je možné ho zesilovat. A druhá úroveň je že, v řadě zemí jsou lidé překvapení, když se objevují konkrétní, technické návrhy řešení, které mají vést k tomu velkému cíli a které vzbuzují strašně moc zlé krve, politických debat a nespokojenost. Vzpomeňte si na debatu, kterou jsme vedli o zákazu spalovacích motorů v roce 2035.
Rozumím tomu roztrpčení zejména v naší zemi nebo zemích nám podobných, ale člověk si musí uvědomit, že abychom dosáhli takového ambiciózního cíle, jako je uhlíková neutralita v roce 2050, tak takových konkrétních technických věcí budou muset být desítky, stovky.
Říkáte, že debata neproběhla. Je to záležitost specificky česká, nebo záležitost celé EU?
Myslím, že není specificky česká, řekl bych, že ten stav debaty v řadě zemí je úplně odlišný. Jeden kolega mi nedávno říkal, že má za to, že jak ve Skandinávii je debata dávno uzavřená, tak v některých zemích ještě ani nezačala.
Ale potom jsou to společné cíle pro celý celek zemí, který se jmenuje EU. A řekl bych, že v tomto opravdu nejsme výjimka. Je řada zemí v EU, ve kterých by lidé řekli totéž, co říkám já: Proč uhlíková neutralita v této podobě? Proč v roce 2050? Proč běžíme rychleji než zbytek světa? Proč se toho někteří neúčastní, i když těch emisí vypouští víc?
Související
-
S fixacemi cen energií bych byl opatrný, zdražení nás čeká v desítkách procent, říká expert Šnobr
Ceny elektřiny a plynu prudce stoupají. Jaké má zdražování příčiny? Budou v budoucnu ceny energií ještě někdy klesat?
-
Zdražování energií? „Za situaci odpovídá celá vláda. Stát to musí řešit okamžitě,“ tvrdí Maláčová
„Pevně doufám, že ministerstvo průmyslu a obchodu po těch minulých dnech intenzivních jednání přijde do neděle s návrhem řešení,“ říká ministryně práce Maláčová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.