Válka na Ukrajině nemá vojenské řešení. Neposíláme zbraně a vylučujeme zapojení naší armády, říká slovenský ministr zahraničí Blanár

Musím začít tím, že vás v Černínském paláci přijal váš český protějšek, Jan Lipavský. Na čem jste se dohodli?

Čtěte také

Evropo, postav se na vlastní nohy, vyzývá Trump. Dvě procenta na obranu už zjevně stačit nebudou, reaguje Lipavský

Byli jsme v podstatě už dohodnutí. Například jsme dnes podepsali dohodu o tzv. konzultacích. Vychází to z dohody, kterou máme podepsanou už od roku 2014. Ale také jsme mluvili o další spolupráci, konkrétně například o podpisu dohody o poskytování rychlé zdravotní pomoci v příhraniční oblasti mezi Slovenskem a Českem, kterou máme mimochodem podepsanou už i s Rakouskem.

Ostatně k tomu přijede i váš ministr zdravotnictví.

Ano, ministr zdravotnictví přijede, bude pokračovat v rozhovorech. Také jsme hovořili o připravované dohodě mezi policejními sbory Slovenské republiky a České republiky, protože vím, že také čelíte obrovskému nedostatku policistů – jako u nás na Slovensku.

Hovořili jsme například i o pěkné akci, která by se měla uskutečnit v Topolčiankách, což bylo v podstatě letní sídlo prezidenta Masaryka a prvních československých prezidentů. Chceme uspořádat společné slovensko-české fórum, kam bychom chtěli přivést historiky jak z české strany, tak ze slovenské Akademie věd, abychom si trošku přiblížili historii, která nás pojí, přiblížili to mladým generacím. Protože ti, kteří se narodili už do samostatné Slovenské nebo České republiky, nevědí, co to vlastně bylo spolužití v Československu.

Jan Lipavský nám nedávno ve vysílání řekl, že česko-slovenské vztahy jsou na dobré úrovni. Rozhodně prý nejsou tak vyhrocené, jak by se to mohlo zdát z médií. Ale abychom věci nelakovali narůžovo, premiér Fico obvinil koncem ledna české politiky a novináře, že zasahují do vnitřních záležitostí Slovenska, a vytkl to přímo českému velvyslanci v Bratislavě. Mluvili jste o tom s Janem Lipavským? 

Ano, samozřejmě. Ještě jednou chci ocenit přístup pana ministra Jana Lipavského a myslím si, že jsme na stejné vlnové délce. Naší úlohou jako diplomatů je, abychom právě takové nesrovnalosti nebo šumy, které vznikají působením emocí, vyrovnali.

Čtěte také

Politici ukazují, že každé dno se dá prorazit. Nečekal jsem, že to voliči přijmou, míní slovenský expremiér Ódor

Ale staly se některé záležitosti, které jsme museli komentovat, a já bych byl nerad, abychom to teď rozebírali a říkali, které vyjádření bylo to nejsilnější nebo méně silné. Rozhodně si myslím, že bychom se měli navzájem respektovat – na tom jsme se shodli s Janem Lipavským – a snažit se navazovat vztahy, které jsou prospěšné pro obě strany.

Protože ty vztahy jsou tak jedinečné, provázané přátelstvími, vzájemnými manželskými svazky, obchodními svazky – protože Česká republika je pro nás druhým největším obchodním partnerem… Jsou tak silné, že je žádná politická reprezentace nemůže narušit.

Není třeba hysterie

Na sklonku roku jste potvrdil připravenost Slovenska hostit mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, s čímž prý předběžně souhlasil Putin. Překvapila vás teď neochota Američanů i Rusů vůbec přizvat k jednacímu stolu Evropany?

Teď jste udělal zkratku. Velmi se omlouvám, že se to budu snažit dostat do trošičku jiného kontextu. To, že jsme nabídli vyjednávání na nějaké nižší, předpřípravné úrovni – protože velmi dobře víte, že mírová jednání budou mít vícero vrstev a potáhnou se poměrně dlouho, dokud se nenajde nějaký kompromis –, to všechno ze strany Slovenské republiky platí.

Čtěte také

Orbán i Fico se obracejí do Washingtonu. Trump otevřel Patriotům pro Evropu prostor, těší Vondráčka

Avšak co se týče samotné angažovanosti Spojených států amerických a nového prezidenta Donalda Trumpa, to je už jiná kategorie, protože on jde v duchu toho, co říkal před volbami, že jakmile bude zvolen prezidentem, udělá do 24 hodin mír na Ukrajině.

Samozřejmě, že se to nedá naplnit, ale postupuje dále. Například tím, že jmenoval generála Kellogga zplnomocněncem, který má 100 dní na to, aby začal vyjednávat mírové jednání. A my to vítáme, protože znáte názor slovenské vlády, která nastoupila v roce 2023 – pro nás je mírové urovnání klíčové, protože si myslíme, že tento konflikt nemá vojenské řešení, a proto to podporujeme.

Je k tomu třeba přistupovat s chladnou hlavou. Není třeba dělat unáhlené závěry a přistupovat k tomu hystericky

A teď k tomu, co jste řekl, jestli nás někdo pozval, nebo nepozval… Víte, je k tomu třeba přistupovat s chladnou hlavou. Není třeba dělat unáhlené závěry a přistupovat k tomu hystericky, protože když posloucháte ta vyjádření, dodávají a říkají i B. To znamená, že když se v Rijádu setkali reprezentanti, které stanovil pan prezident Putin a pan prezident Donald Trump, tak to bylo nějaké první seznamování se.

Ale ještě předtím měli informace například od ministra zahraničních věcí Marca Rubia, že za jednacím stolem samozřejmě musí být i Ukrajina, bez toho to jednoduše nejde. A stejně tak Evropská unie, protože vyhlásila několik sankčních balíků vůči Ruské federaci, a to bude zřejmě předmětem jednání. A mnoho dalších věcí. Takže je potřebné pokračovat v těchto mírových jednáních, zastavit to zbytečné zabíjení, protože za tři roky se v podstatě nic nezměnilo, jen máme víc obětí. 

Neznáme podmínky

Čtěte také

Tomáš Pojar: Výroky Donalda Trumpa bychom neměli brát doslovně. Je to výzva k vyjednávání a reakci protistrany

Premiér Fico vylučuje, že by Slovensko v rámci mírového řešení poslalo na Ukrajinu své vojsko. Jak víme, Británie nebo třeba Švédsko k tomu ochotné jsou. Proč je Slovensko tak rezolutně proti?

Víte, otázka by zněla: proč jsou i jiné země, které se zúčastnily jednání v Paříži, proti? Kdybyste si všiml, co říkala předsedkyně vlády Itálie – také to zpochybnila. Dokonce i Poláci. Z vyjádření prezidenta a premiéra Tuska bylo úplně jasné, že také nepočítají s vysláním vojska.

Jednoznačně říkáme, že nebudeme dodávat zbraně do těchto bojů

Je třeba k tomu přistupovat s opravdu chladnou hlavou, protože ještě vůbec neznáme podmínky. Ale řeknu teď za naši vládu naše stanovisko. Jednoznačně říkáme, že nebudeme dodávat zbraně – ani nedodáváme – do těchto bojů. Protože náš názor je jasný – že to nemá vojenské řešení. Voláme po mírovém jednání a vylučujeme, že by se armáda Slovenské republiky šla na Ukrajinu nějakým způsobem zapojit do celého konfliktu.

Je ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov spolehlivým partnerem ve vyjednávání? Měla by být svoboda slova absolutní? A kdo by měl garantovat případný mír na Ukrajině? Poslechněte si celý rozhovor.