Emise, které vypustíme dnes, se projeví zhruba za dvě dekády, upozorňuje šéf české mise na klimatickém summitu

Jak významná je tato konference pro Českou republiku jakožto předsednickou zemi Evropské unie?

Je to součást našeho programu a našich priorit pro předsednictví v Evropské unii. Je to také propojeno s naší unijní agendou, protože se v Bruselu paralelně dojednává finální podoba balíčku Fit for 55, který je samozřejmě svázaný s Pařížskou dohodou a se závazky snížit emise tak, aby teplota nepřesáhla 1,5 stupně Celsia, a tomu odpovídající evropské závazky. Čili naše povinnost předsednictví, která je typicky v Evropě, má v této konkrétní oblasti významnou globální dimenzi a obě dvě jsou propojeny.

Na loňské konferenci v Glasgow se světoví lídři dohodli, že udělají vše pro to, aby se země neohřála o více než půldruhého stupně oproti době před průmyslovou revolucí. Podle Světové meteorologické organizace by ale hranice globálního oteplení mohla být o 1,5 stupně Celsia překročena už do čtyř let. Ukazuje se tedy tato meta jako nereálná?

Šance, že se nám podaří nepřekročit metu 1,5 stupně Celsia, se skutečně zmenšuje. Samozřejmě to bude záležet na všech daných opatřeních a také na tom, jak rychle dokážeme globálně odejít od fosilních paliv. Předpoklad, že skutečně dojde k překročení 1,5 stupně, jak jste říkal, se neustále zvyšuje.

Emise skleníkových plynů jsme schopni zkrotit s technologiemi, které přicházejí.

Na druhou stranu je důležité říci i to, že není důležité, jestli v nějakém okamžiku přesáhneme 1,5 stupně, jde spíše o to, co se bude dít dále a nakolik teplota poroste. Meta je k roku 2100, důležité ale je, jak dlouhé bude trvání stavu nad 1,5 stupně Celsia, pokud k tomu dojde.

Čtěte také

Plány snižování emisí platí, krátkodobě se ale Evropa může vrátit ke spalování uhlí, předestírá náměstek

Určitě jsme schopni se vrátit i níže. Otázkou je, jaké škody v té vysoké teplotě změna klimatu způsobí. Ve chvíli, kdy se oteplí o dva až 2,2 stupně Celsia, budou změny a dopady velké. Otázkou je, jak dlouho budou trvat. Celý svět, včetně Číny, Indie a Spojených států se shoduje na tom, že se chceme vrátit na nulové znečištění a že veškeré emise skleníkových plynů budeme schopni vykompenzovat někdy od roku 2050, případně jak říká Indie, do roku 2070.

Předpoklad každopádně je, že emise skleníkových plynů jsme schopni zkrotit s technologiemi, které přicházejí. Emise mezitím budou nicméně narůstat, bude narůstat i koncentrace CO2 v atmosféře, oteplení má zpožděný efekt. To znamená, že emise, které vypustíme dnes, se projeví zhruba za dvě dekády.

Letošní konference by měla být zaměřena především na praktická řešení, na konkrétní kroky, jak zavádět jednotlivá opatření do praxe. Sledujete takový posun? Je nakročeno od slov k činům?

Myslím, že ano. Jako Evropská unie tam jedeme s cílem, že všechny věci, které byly schváleny a dohodnuty na konferenci v Glasgow, by měly pokračovat. I proto se summit nazývá implementační, což znamená, že je tam řada rozdělaných agent napříč všemi oblastmi. Dané oblasti jsou v zásadě čtyři - snižování emisí skleníkových plynů, adaptace na změnu klimatu, řešení škod způsobených změnou klimatu a financování všech daných opatření.

Čili je pro nás důležité, aby rozdělaná práce skutečně byla dokončena, a aby byly schváleny klíčové dokumenty, které byly rozpracovány a nasměrovány. O to budeme v Šarm aš-Šajchu usilovat. Konference je každoroční, v roce 2023 by se měla zabývat revizí cílů jednotlivých zemí o tom, jaké závazky budou schopni slíbit na snížení emisí. Čili by mělo dojít k přehodnocení toho, jak daleko jsme od zmíněného cíle 1,5 stupně Celsia. Dnes jsme, se stávajícími závazky, na úrovni přibližně kolem 2,5 stupně.

Premiér Petr Fiala v úterý na konferenci řekl, že vyústění energetické krize, kterou akcelerovala válka na Ukrajině, může být i pozitivní, protože se zmenší závislost Evropy na ruském plynu a fosilních palivech obecně. Daří se to ale vládě srozumitelně vysvětlovat české společnosti?

Samozřejmě se o to snažíme a snažíme se nejen o vysvětlování, ale i o vytváření různých možností, jakým způsobem mohou lidé přispět ke snížení nejen svého dopadu na životní prostředí, spotřebu energií, ale i vytvářet finanční nástroje. Ministerstvo životního prostředí, které současně řídí Státní fond životního prostředí, má několik programů pro podporu rozvoje obnovitelných zdrojů.

Čtěte také

Klimatická konference COP27: Lidstvo přiznává, že vlastní vinou balancuje na hraně propasti, hodnotí vědec

V mezirezortním připomínkovém řízení je teď novela energetického zákona, která výrazně změní možnosti, pokud jde o komunitní energetiku. Čili předpokládáme, že dojde k masivnímu rozvoji obnovitelných zdrojů. Zřejmě by k němu došlo tak jako tak, ale válka a skutečnost, že skutečně nemáme dostatek energií, že jejich ceny jsou nepředvídatelné a vysoké, jsou spíše takovým vykřičníkem, že k této transformaci musí dojít a že se musíme snažit, abychom naše energie získávali z čistých a pokud možno lokálních zdrojů.

„Lidstvo má na výběr buď spolupracovat, nebo vymřít. Je to buď pakt klimatické solidarity, nebo kolektivní sebevraždy,“ řekl v úvodním proslovu na COP 27 generální tajemník OSN António Guterres. Vyslyší společenství tato alarmující slova?

Vždy se raději zabývám fakty než alarmující slovy. Alarmující slova jsou ale samozřejmě také významná. Skutečnost je nicméně taková, že způsob, jakým se mění klima, dopadne primárně na člověka, který v daném klimatu bude muset žít. To znamená, že lidé na planetě budou potřebovat nějaké podmínky ke svému životu a je v zájmu nás všech, abychom si tyto podmínky zachovali, i pro naše děti. A o tom jsou klimatická vyjednávání.

Jak se k neuspokojivým výsledkům boje s klimatickými změnami staví účastníci probíhající konference v Egyptě? Je nálada skeptičtější, než byla na loňské konferenci v Glasgow? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.